moc, zlatíčko. Odtud pocházejí tvá kouzla. Pořádně ses napila měsíce a teď ho máš úplně v celém těle.“ Vypadalo to, jako by na podlaze neseděla Luna, ale jen její obrázek. Nehnula ani brvou. Její tvář byla nehybná jako kámen. Xan jí mávla rukou před obličejem, ale nic se nestalo. Vůbec nic. „Ach bože,“ zabědovala Xan. „Ach bože, ach bože, ach bože.“ Vzala holčičku do náruče a s pláčem vyběhla ze dveří, hledala Glerka. Trvalo skoro celé odpoledne, než Luna zase přišla k sobě. „Tedy,“ pronesl Glerk, „to je pěkná polízanice.“ „Nic takového,“ odsekla Xan. „Jsem si jistá, že to brzy přejde,“ dodala, jako kdyby stačilo ta slova vyslovit, a budou pravdivá. Jenže nepřešlo. Tohle byl důsledek jejího kouzla: holčička nebyla schopná se o kouzlech učit. Nemohla o nich slyšet, nemohla o nich mluvit, nemohla dokonce znát ani to samotné slovo. Kdykoliv uslyšela cokoliv souvisejícího s kouzly, její vědomí, rozum i samotná duše jako by se vytratily. Xan neměla tušení, zda jádro Lunina mozku ty vědomosti nasává, nebo zda úplně odletí. „Co budeme dělat, až dosáhne třinácti let?“ zeptal se Glerk. „Jak ji chceš potom učit?“ Protože pak určitě zemřeš, myslel si, ale neřekl to. Studnice jejích kouzel se otevře a tvoje vyschne, a ty, moje milá, zlatá pětisetletá Xan, už v sobě nebudeš mít žádná kouzla, která by tě udržela naživu. Ucítil, jak se mu zvětšují pukliny v srdci. „Možná nedospěje,“ pronesla zoufale Xan. „Možná navždy zůstane taková, jaká je, a já se s ní nikdy nebudu muset
¨ 99 ©
Divka ktera upijela měsic sazba 05.indd 99
6.2.2018 13:11:52 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240604
rozloučit. Možná jsem to kouzlo někam založila a její kouzla se nikdy neprojeví. A předně, možná v sobě nikdy žádná kouzla neměla.“ „Sama víš, že to není pravda,“ namítl Glerk. „Možná je,“ bránila se Xan. „To nemůžeš vědět.“ Chvíli trvalo, než znovu promluvila. „Ta druhá možnost je příliš smutná, než abychom na ni pomysleli.“ „Xan –“ ozval se Glerk. „Smutek je nebezpečný,“ odsekla a uraženě odešla. Vedli tenhle hovor znovu a znovu, jenže bezvýsledně. Nakonec se o tom Xan odmítala vůbec bavit. Ta malá v sobě nikdy žádná kouzla neměla, začala si namlouvat. A opravdu, čím víc si opakovala, že by to mohla být pravda, tím snáze dokázala sama sebe přesvědčit, že to pravda je. A jestli Luna někdy kouzlit uměla, všechna ta moc teď byla pevně uzavřená a nepředstavovala žádný problém. Možná zůstane utěsněná navždy. Možná že teď už je Luna obyčejná holčička. Obyčejná holčička, opakovala si Xan znovu a znovu a znovu. Vyslovila to tolikrát, že to musela být pravda. Přesně tak to říkala i lidem ve Svobodných městech, když se vyptávali. Obyčejná holčička, tvrdila. A hned dodávala, že Luna je na kouzla alergická. Dostane kopřivku, vysvětlovala. Záchvat. Budou ji svědit oči a bolet žaludek. Všechny poprosila, aby před dívkou o kouzlech raději nikdy nemluvili. Všichni ji poslechli. Xaniny rady se vždycky do puntíku dodržovaly. Mezitím Luna objevovala celý svět – přírodní vědy, matematiku, poezii, filozofii, umění. To bude jistě stačit. Určitě bude vyrůstat jako každá jiná dívka a Xan bude dál
¨ 100 ©
Divka ktera upijela měsic sazba 05.indd 100
6.2.2018 13:11:52 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240604
taková, jaká je – stále ovládající kouzla, pomalu stárnoucí, nesmrtelná Xan. Určitě se nikdy nebudou muset rozloučit. „Takhle to nemůže pokračovat,“ opakoval Glerk stále dokola. „Luna se musí dozvědět, co v sobě má. Musí vědět, jak fungují kouzla. Musí vědět, co je to smrt. Musí být připravená.“ „Nemám nejmenší tušení, o čem to tady mluvíš,“ opáčila Xan. „Je to obyčejná holčička. I kdyby předtím nebyla, teď rozhodně je. Moje vlastní kouzelné zásoby jsou doplněné – a beztak je skoro nepoužívám. Není třeba ji znepokojovat. Proč bychom měli mluvit o blížící se ztrátě? Proč bychom ji měli seznamovat s tímhle druhem smutku? To je nebezpečné, Glerku. Vzpomínáš?“ Glerk svraštil čelo. „Proč si to vlastně myslíme?“ otázal se. Xan zavrtěla hlavou. „To nevím.“ A taky že nevěděla. Kdysi ano, ale ta vzpomínka se vytratila. Bylo snazší zapomenout. A tak Luna rostla. Nevěděla o hvězdném či měsíčním svitu ani o tom pevném uzlíku uprostřed svého čela. Nepamatovala si, že Glerka začarovala v králíčka, ani na květy v otiscích svých stop či na sílu, která ani teď nepřestávala s cvakáním koleček neochvějně pulzovat a pulzovat ke svému konci. Nevěděla, že v sobě má tvrdé, pevné semínko kouzel, které je připraveno puknout a vyrašit. Neměla sebemenší tušení.
¨ 101 ©
Divka ktera upijela měsic sazba 05.indd 101
6.2.2018 13:11:52 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240604