3
Psychosociální problematika v ošetřovatelské profesi v souvislosti se změnou společenské situace. Zmíněné normy byly stanoveny z výsledků konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let a je možné, že míra nespokojenosti vzrostla v populaci obecně. Zadali jsme proto stejný dotazník i ženám, které pracují ve zdravotnictví jako administrativní pracovnice, a zjistili jsme stejné výsledky jako u sester. Významný rozdíl byl pouze v položce „ohodnocení práce“, ve které sestry udávají mnohem vyšší míru nespokojenosti než ženy působící v administrativě. Rozdíl v celkové míře nespokojenosti se nepotvrdil, velmi zajímavá je ale struktura okolností, které se na pocitu frustrace podílejí. Nacházíme velmi zajímavé rozdíly. Pražské sestry jsou ve srovnání s vídeňskými více frustrované materiálním zabezpečením, životní úrovní, kulturním vyžitím, kvalitou služeb, pracovními vztahy a sociální a zdravotní péčí. Naopak spokojenější jsou s perspektivou pracovního růstu, uspokojováním zájmů, výběrem partnera a soužitím s ním, a tím i souladem v rodině. Těžiště nespokojenosti českých sester je převážně v okolnostech, které jsou ovlivněny celospolečenskou situací, u rakouských je zdrojem nejvyšší frustrace ohodnocení práce a rodina. Výrazněji se rozdíly mezi oběma skupinami projeví, když všech 24 okolností sdružíme do sedmi základních okruhů, jak to D‑S-F umožňuje: materiální zabezpečení, volný čas, práce, rodina, zdraví, sebedůvěra a vztahy. Přehledněji na následném grafu 1. Veliký rozdíl ve frustraci působené materiálním zabezpečením nepřekvapuje, vysoké hodnoty u českých respondentek jsme očekávali. Nečekaná je však vysoká nespokojenost rakouských sester, která souvisí s rodinným životem a partnerstvím. Ke správné interpretaci tohoto jevu nám však chybí lepší znalost problematiky osobního života žen v sousedním státu. Při zahájení výzkumu jsme předpokládali, že české sestry budou více frustrované životními a pracovními okolnostmi. Tento předpoklad se nepotvrdil, míra celkové frustrace je shodně vysoká, variabilní jsou pouze důvody, které k ní vedou. Nepotvrdil se ani předpoklad, že odlišné společenské systémy a materiální zabezpečení ovlivnily pracovní sféru a vývoj ošetřovatelství ve prospěch státu, ve kterém sestry pracují v objektivně příznivějších podmínkách. Naše materiální nedostatky, věčný boj s finančními prostředky, nízké počty sester na odděleních a neodpovídající finanční ohodnocení práce zdravotních sester jsou faktory, které negativně ovlivňují každodenní praxi. Domnívali jsme 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS240239