Nedělní Asie
Na podzim upíráme veškerou svou pozornost k letícím siluetám a hlasům přicházejícím z nebe, z okna, terasy, silnice, říčního břehu, z kteréhokoliv místa, odkud je vidět do daleka. Žluté nebe, věčná neděle v Asii. Také se pravidelně vydáváme k řece Ta-tu, abychom zaznamenali teplotu, dobu přílivu a druhy ptactva. Tau Kunšu, který pozoruje ptáky u japonského vnitrozemského moře Seto, nejspíše shromáždil už pěknou řádku poznatků. A co Ťin Kuang-si hlídkující na řece Chan? Zajisté spatřil stejně jako my ty všechny stěhovavé ptáky, kteří táhnou od polárního kruhu! Tito i ti ostatní, jednotlivé druhy ptactva a příroda, která je obklopuje, neznají státní hranice, nezměrná asijská láska v nekonečném prostoru nebe a země.
24. září 1986
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234150
Tropický deštný prales
Cestujeme po malém ostrově mezi rovníkem a obratníkem Raka. Vlhká, tropická zeleň v okolním vzduchu neustále bobtná. Pět dnů v kuse putujeme deštným pralesem. Není tu sníh ani travnatá step, zimní spánek se vytratil i ze snů. Ornitolog z naší výpravy sem přijel hledat endemický druh výrečka, už je na pokraji vyhynutí. Vždy, když se snese noc jako černá opona, napodobujeme jeho volání, ale jediné, co zaslechneme, je náš vlastní slabý hlas, jak se vytrácí v nenávratnu. Domorodý průvodce nám řekl, že až zmlkne docela, les zahyne. Starost o něj mě opět připravila o spánek, přitisknul jsem tvář k Zemi, vztáhl paže a přivinul je k ní, celou noc jsem ji pevně objímal.
25. října 1986
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234150
Láska z jižního pólu
S roztaženými křídly je albatros stěhovavý největším ptákem světa. Největší druh stěhovavého ptáka na pokraji vyhynutí plachtí vzduchem. Hnízdí nedaleko jižního pólu, jižního pólu Pabla Nerudy, „nekonečný/nejzazší konec je zde/zde začíná veškerenstvo“ slyšel jsem, ve vánici do tlukotu křídel naříkavě zakřičela chaluha, několik set tisíc tučňáků se shluklo do pevnosti ticha. Jejich domovina se podobá té mé, je na malém nehostinném ostrově izolovaném mořem. Když jsem sloužil u námořnictva, já, který byl celý den uzavřený v kajutě, jsem ve snu navštěvoval tato místa, prohlížel si je zblízka pomocí básní a dalekohledu. Ani nyní jim nerozumí mnoho lidí, tito mořští ptáci, kterým neprospívá život na pevnině, by chtěli jen létat, létat podél pobřeží jižního pólu, každý měsíc letět deset tisíc kilometrů, každý rok ho obkroužit sedmkrát.
20. listopadu 1986
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS234150