vyhodit do povětří, hodit to na vás, shrábnout pojistku, jestli nějakou má, a mít svatý klid. Teď jsem na to kápl, viďte, pane Stroope? Kolik jste Mazákovi a Hudlovi zaplatil, aby vám ten dynamit přivezli?“ Chvíli to vypadalo, jako by chtěl Stroop něco namítat, ale pak jen pokrčil rameny. „Žádnou pojistku nemám. Už dlouho si ji nemůžu dovolit. Ale tahle továrna je rodinný podnik, takže jsem ji nemohl jenom tak zavřít a dát od ní ruce pryč. Všichni by si mysleli, že jsem špatný obchodník. Chtěl jsem, aby to vypadalo, že její zkázu zavinil tady ten komunista.“ „Já nejsem komunista,“ ohradil se Malcolm, „ale progresivní sociální demokrat.“ Homer obrátil oči v sloup a pak vzal majiteli továrny z ruky zápalky. „Na tom teď nezáleží, Malcolme. Poslyšte, pane Stroope, tahle továrna nevypadá zase tak zle. Co byste potřeboval k tomu, aby vám začala vynášet? Nechcete se nad tím spíš zamyslet než to rovnou vzdát?“ „Co já už se o tom napřemýšlel! Dělníci by museli asi na rok přistoupit na výrazné snížení mezd. Což samozřejmě nikdy neudělají, ale kdyby ano, nejspíš bychom se z toho zvládli vyhrabat. Zvlášť kdybychom měli aspoň trochu schopného obchodníka. Naše ponožky jsou totiž celkem kvalitní, víte?“ Malcolmovi úžasem spadla brada. „Snížení mezd! Moji dělníci potřebujou víc peněz, ne míň!“ „Dal jsem vám upřímnou odpověď, soudruhu Staline,“ odsekl Stroop. „Staline? Já se jmenuju Malcolm Lee. Pocházím z rodu Roberta Edwarda Leeho. Jsem Američan stejně jako vy, vy jeden podělanej skrblíku!“ Homer ho syknutím umlčel. „Pane Stroope, zkusil jste se dělníků zeptat, jestli by se snížením mezd souhlasili? Třeba vám vyhoví, pokud jim vysvětlíte, v jaké jste situaci.“ Stroop se tvářil nevěřícně. „Mám mluvit s dělníky? To v našem kraji není zvykem.“ Homer se otočil k Malcolmovi. „Co vy na to, Malcolme? Myslíte, že by byli vaši lidé ochotní smířit se s nižšími platy, kdyby tak získali šanci udržet si práci a časem začít vydělávat víc?“ [ ]
Hickam_Albert_vnitrek.indd 104
30.6.2017, 11:26:20 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233936
Malcolm zvedl jedno obočí a naklonil hlavu na stranu. „To má být vyjednávání, pane Stroope?“ Stroop si Malcolma chvíli prohlížel. „Dejme tomu. Jste ochotný mluvit se mnou na rovinu?“ „Ukažte mi účetní knihy. Jestli mluvíte pravdu, třeba mě přesvědčíte. Ale jenom na nezbytně dlouhou dobu. Jakmile začnete vydělávat, půjdou ty peníze mezi moje lidi.“ „Máte na mě páku, proč si to nepřiznat. Když ty chlapy přemluvíte, aby souhlasili s dočasným snížením mezd, tak vám tu vaši zatracenou odborářskou smlouvu podepíšu.“ „Jak už jsem říkal, podepíšeme to, až si prohlídnu vaše účetní knihy. A taky budu chtít, abyste nechal kolem strojů nakreslit bezpečnostní čáry.“ „Barva je drahá.“ „Ruce a nohy taky, pane Stroope. Až se to tady znovu rozběhne, budu požadovat, aby továrna mejm lidem v případě zranění vyplácela odškodný.“ Stroop se zatvářil podezřívavě, vzápětí však zjihl. „Nikdy jsem nechtěl, aby se někomu něco stalo. Dobře. Udělám, co budu moct. Než jste se tady objevil vy, moji dělníci pro mě byli jako rodina.“ „Tak proč vás samotnýho nenapadlo, že byste jim mohl pomáhat a dbát na jejich bezpečí? Proč jsou potřeba radikálové, jako jsem já, abyste přišel k rozumu?“ Stroop si povzdechl a pak natáhl ruku. „Vy a radikál? To ještě uvidíme. Podle mě před sebou máme zajímavou spolupráci. Myslíte, že by vám prodávání ponožek šlo stejně dobře jako šíření Komunistického manifestu?“ Malcolm také natáhl ruku, ale než si oba muži stihli potřást, vrazili dovnitř Mazák s Hudlou. Mazák vyplašeně poulil oči. „Co tady vyvádíte, Stroope?“ chtěl vědět. „Tak už ten pitomej krám zapalte a padáme odsud!“ Stroop se na bankovní lupiče usmál. „To nebude nutné. Rozhodl jsem se, že nechám továrnu otevřenou.“ „Nic nechápete, vy jeden mamlasi!“ vyjekl Mazák. „Zapálili jsme rozbušku u tý druhý bedny o patro níž. Utíkejte!“ [ ]
Hickam_Albert_vnitrek.indd 105
30.6.2017, 11:26:21 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233936
Mazák s Hudlou vzali nohy na ramena. Stroop, Malcolm a Homer bez váhání vyrazili za nimi. Právě ve chvíli, kdy poslední z nich probíhal zadní branou, otřásl továrnou výbuch a přihnala se smršť dýmu a létajících cihel. Dílo zkázy vzápětí dokonala druhá exploze. Homer skočil za strom a zakryl si hlavu rukama, dokud se z nebe nepřestaly snášet sutiny a prach. Trvalo to velice dlouho.
[ ]
Hickam_Albert_vnitrek.indd 106
30.6.2017, 11:26:21 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233936