Tak nějak je asi možné postihnout společenské parametry, jež jsou živnou půdou davové psychózy. Její síla z jiné stránky prozrazuje paradoxní vyústění zdůrazňovaného a oslavovaného individualismu. Právo na výjimečnost a hledání vlastní cesty k úspěchu se nemilosrdně scvrkává pod nároky na přizpůsobování společenskému režimu, který diktuje směry, jež vedou k úspěchu. Přijetí vyhlídky na úspěch si tak vyžaduje nesmlouvavé sebeomezení a popření svobodné volby. Výsledkem nemůže být nic jiného než pouhé zdání jakési zdatnosti, jež se od ostatních liší pouze vyšší mírou zchytralosti a bezskrupulóznosti. Právě vynucená rezignace na svobodnou volbu spoluvytváří bezduchou konformitu, která sebeobranně stvrzuje svou vůli odmítáním všeho, co by narušovalo základní orientační stereotypy. To ale nevylučuje živé a plamenné diskuze, v nichž se střetávají soukromé priority. Takové konformní konfrontace se nazývají svobodnou výměnou názorů jenom proto, aby se zakrylo, že nikdo již svůj názor mít nemůže a ani nechce. Mít svůj názor je totiž komplikací, která výrazně napomáhá oslabení vlastní pozice. Na všech frontách se bojuje jako o život, ale směr se vytrácí. Sama otázka po směru vyvolává ironické úšklebky a navozuje projevy pohrdání. Ptaní rozevírá nadbytečné po100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233692
chybnosti, které utlumují efektivitu, protože čas, jak se s oporou povzbuzujících bonmotů začne připomínat, jsou peníze. A peníze jsou život. Každé promeškání vhodné příležitosti hrozí poklesem na úroveň živoření, na níž se přestává věřit životadárnosti zmechanizovaných provozů.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233692
XIX. Několik momentů, které pro někoho přecitlivělého mohou ve svém opakujícím se souhrnu znamenat úpadek, je ale pro řadu jiných a snadněji zautomatizovaných běžným koloritem. Dokonce je stěží představitelné, že by se někdy společnost mohla odvíjet za zvuků zcela jiných rytmů. Přesvědčení o vývojově chápaném úpadku tak vždy naráží nejen na mínění těch, kteří nemají důvod své úspěchy snižovat zpřístupňováním pochybností, ale i na mínění lidí, jejichž obzor je stlačován na bezprostředně prožívané starosti. Pro jejich protloukání životem nemá valného významu přetěžovat vlastní úděl vyhodnocováním dějinné situace. Vždy mají kolem sebe dostatek příkladů konkrétního zla, jež je může naplňovat uspokojením, že právě rozpoznání těchto porůznu roztroušených projevů zla je činí lepšími. Přesto jsou dostatečně citliví, aby slyšeli, když se někde objeví podmanivé vábení, jež jim slibuje lepší život. Často pro ně takový příslib znamená, že budou mít více možností opatřovat si vymoženosti, které usnadňují jejich úděl. Přesvědčení o momentálním úpadku, i kdyby se opíralo o evidentní zjištění, se nemůže stát obecně přijímaným názorem. Kdy102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233692