Věštby na každý den metrem do práce. Jednoho rána, jak stála namáčknutá mezi ostatními cestujícími ve vagonu, si všimla textu básně na plakátu visícím na stěně: Velmi moudře mi poradili, ať při večeři s ďáblem používám dlouhou lžíci. Bohužel při tak výjimečných příležitostech bývá k mání jenom krátká. Jde o verše z básně „Prozíravost“, kterou napsal Eugenio Montale. A plakát byl součástí sponzorované akce nazvané Poezie v pohybu. Báseň v metru podivně odstartovala den mé známé. Řekla mi: „Měla jsem pocit, že je ve hře tarotová karta Ďábel.“ V průběhu dne zažila spoustu věcí, kdy zatoužila po dlouhé lžíci. Cítila, že si kdosi přivlastnil její práci, aniž by jí byla přičtena k dobru. Šéf se k ní nechoval hezky. Uvědomila si, že má stále v hlavě obraz ďábla ze starého tarotu, jehož autory jsou Rider a Waite. Na kartě jsou vypodobněni lidé, kolem nichž je na volno řetěz, což naznačuje, že mají možnost volby. Nemusejí zůstat v zajetí nepříjemné situace či návyku. Jsou uvězněni jen proto, že si říkají, že nemají jinou možnost. Tyto reflexe přiměly výzkumnici pozorně se zaměřit na věci, které ji držely v zaměstnání, v němž se pro ni vytvořila neúnosná situace. A s údivem zjistila, že na prvním místě je fakt, že nutně potřebuje peníze, protože jinak by nemohla zvládat všechny poplatky. 94
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233396
Kniha pouličních orákul A tak zůstala u stolu se lžící, která byla hodně krátká, ještě jeden rok a pak konečně mohla, jak se dost hrubě říká, „vypadnout“. Báseň v metru názorně ukazuje, jak nám svět rozdává karty podle vlastního uvážení – stejně jako tarotové karty – což se dá využít jako reflexe i jako divinace. Podívejme se teď na několik jednoduchých verzí pouličního tarotu. Stejně jako v případě tarotu se můžete rozhodnout, s kolika kartami budete hrát. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že tarot vám nabízí pouze sedmdesát osm karet, zatímco karet v balíčku, jenž nabízí tento svět, je nespočet. Položte světu otázku Máte nějakou otázku či životní téma, s nímž byste potřebovali pomoct nebo vám chybí vedení? Pokud ano, snažte se vyjádřit dané téma co nejvýstižněji. Jednoduchý způsob je doplnění následující věty: „Potřebuji vedení při _________.“ Vaše téma může být dlouhé i krátké. Třeba žádáte o vedení při plánování příštího víkendu nebo může jít o milostný vztah, nabídku na změnu zaměstnání, případně o otázku, co byste měli dělat se zbytkem života. Nepiště příliš dlouhý seznam. Zmátli byste tím orákulum. Zvolte si jedno téma, jež je pro vás hodně naléhavé. Hra spočívá v tom, že musíte být připraveni přijímat karty, které vám bude svět dávat. Když chcete vykládat tarot, uděláte na stole místo, a stejně tak je třeba stanovit si čas a prostor, v němž budete v průběhu dne hrát tuto hru. Třeba se rozhodnete, že se jí budete věnovat po celou polední pauzu, při procházce, během cesty do práce nebo když máte pro sebe volných deset dvacet minut a najdete si vhodné místo, kde k vám svět může promlouvat. Například se rozhodnete, že si od světa vezmete jen jednu kartu. Znamená to, že jste ochotni přijmout první výrazné či neočekávané 95
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233396
Věštby na každý den věci, které se dostanou do vašeho zorného pole, a vnímat je jako okamžitou reakci na žádost o vedení. Nebo si řeknete, že budete hrát se třemi kartami. V tom případě je smyslem hry všímat si tří věcí v okolním prostředí a stvořit z nich příběh. Případně můžete nechat otázku počtu karet, jež budete používat, zcela otevřenou. Nechte svět rozdat karty Mně osobně často připadá mnohem zajímavější zjišťovat, jaké otázky mi klade svět, než dávat otázky světu. Zde je ukázka, jak hraju téměř denně pouliční tarot. Rozhodnu se, že poté, co toho dne vyjdu poprvé z domu (nebo z místa, kde právě jsem), shromáždím tři pozorování z vnějšího prostředí. Nemusejí být nijak výjimečná, úplně stačí věci objevující se na ulici – dětská kresba křídou na chodníku, logo na autě, vytracená mince, vyhozená bota. Než začnu být hodně citlivý, dostávají se do mého zorného pole nejdřív věci, které vidím. Ale mohou to být i výrazné nebo záhadné zvuky – krákorání vran, úryvek rozhovoru, zpěv člověka podle hudby, kterou slyší ze sluchátek. Občas získávám nejsilnější vjemy prostřednictvím nosu. Jindy jsou spojeny s pohybem, například když zafouká chicagský vítr, jenž člověka donutí, aby se pořádně předklonil.
Kroniky venčení Když zapisuju svá pozorování, občas je zahrnu pod společný název „Kroniky venčení“, protože hodně pouličních orákul se dostavuje ve chvílích, kdy jdu na procházku se svým malým psíkem. „Měl byste si pořídit většího!“ zavolala na mě bujará matka velké rodiny, když jsme šli na sklonku letního dne po cestě kolem jezera v parku. Celá její partička se usadila na břehu a založila tam skutečný 96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS233396