Issuu

NA KOHO A NA CO MŮŽEME BÝT HRDÍ

Remoska

Už naše babičky pekly kuře či pečeni v malé přenosné elektrické kryté pánvi značky Remos. Remoska je elektrická pečicí krytá pánev, vlastně taková

malá přenosná trouba. Pekly v ní už naše babičky. Víko remosky má zabudované ohřívání a zasklené kruhové okénko. Vaření a pečení v remosce je velmi snadné a jídla v ní připravená neztrácejí vodu a maso tak nevysychá. Remosku vytvořil počátkem padesátých let Oldřich Homuta. První remoska tak nesla označení HUT, podle svých vynálezců (Homuta, Uher, Tyburec). Původní malá Homutova dílna byla znárodněna a připojena k podniku místního hospo dářství REMOS. První remosky se začaly sériově vyrábět ve Zdicích, tamní podnik se speciali zoval na pečicí trouby. V roce 1957 byla výroba přenesena do nového závodu v Kostelci nad Černými lesy, kde se všech velikostí remosky do roku 1991 vyrobilo 2,7 milionu kusů. Pak zde byla výroba zastavena. Roku 1994 zakoupila ochrannou známku remosky dvojice Blažek – Uličník, kteří založili také nový výrobní závod Remoska, s. r. o., ve Frenštátě pod Radhoštěm. Roku 2003 začal ex port do Velké Británie a vzápětí nato postupně do desítky dalších zemí. Přes 50 % výroby remosek jde nyní na vývoz.

❦

❦ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232877

CO MÁ VĚDĚT SPR ÁVNÝ ČECH

Rozhlas

Češi drží několik prvenství ve vývoji rozhlasového vysílání. Československý rozhlas (tehdy jako s. r. o. Radiojournal) začal pravidelně vysílat 18. května 1923. Necelý rok po

britské BBC. Stal se tak prvním rozhlasem s pravidelným vysíláním v kontinen tální Evropě a druhým v Evropě celé. Za své existence se mu podařilo dosáhnout dalších evropských nebo světových prvenství. Češi drží prvenství například v prv ním úspěšném divadelním přenosu nebo první sportovní reportáži. Úplně prvním vysíláním českého rozhlasu bylo vysílání z vojenské stanice na Petřínské rozhledně dne 28. října 1919. Pravidelné rozhlasové vysílání pak prvním „Haló, haló“ zahájila společnost Radiojournal 18. května 1923 ze stanu v praž ských Kbelích. Součástí vysílání bylo krátké ohlášení a koncert. Tehdejší Česko slovensko se tak stalo jednou z prvních evropských zemí, kde začalo pravidelně vysílat rádio. A už v roce 1924 byl odvysílán první pořad v angličtině, určený pro zahraniční posluchače. Slovo „rozhlas“ se objevilo v témže roce. Do té doby se používalo slovo „radiofonie“. V roce 1926 se začala vysílat informace o tom, kolik je hodin, a také pravidelné zprávy. Zájem o rozhlas se velice rychle zvyšoval. V roce 1937 byl v Českoslo vensku milion lidí, kteří měli rozhlasový při jímač. Koncem roku 1933 se rozhlas pře

❦

❦ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232877

NA KOHO A NA CO MŮŽEME BÝT HRDÍ

stěhoval do budovy na Vinohradské ulici, kde sídlí dodnes. První rozhlasovou hlasatelkou byla také Češka. Jmenovala se Emilie Tučková Kočová a její hlas se poprvé nesl éterem už v květnu 1923.

Ruchadlo

Významným pokrokem v zemědělství byl vynález nového typu pluhu – ruchadla. Roku 1827 dokončili ve vesnici Rybitví u Pardubic rolník

František Veverka a jeho bratranec, kovář Václav Veverka, svoje tři roky trvající pokusy s novým pluhem, který místní obyvatelé nazvali „ruchadlo“. Jde o pluh s radlicí. Ruchadlo usnadňovalo orbu, což byla časově i fyzicky nejnamáhavější zemědělská práce, a proto velmi rychle vešlo ve všeobecnou známost nejen v okolí, ale i v jiných končinách Čech, a dokonce i v cizích zemích.

❦

❦ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232877