DEN 19
Napadla mě možnost, jak si poslední etapu zkrátit. Totiž domluvit se s taxikářem, ať nás odveze do Frixe, což je vesnice asi 13 km před Muxíou. Odtud bychom měli šanci dojít v době, kdy je kostel otevřen, a hlavně pěšky do cíle a přitom neriskovat, že bych šel sám. Dá se očekávat, že poutníků nebude mnoho a v případě problému – třeba vyvrknutého kotníku – není přivolání pomoci snadné. Telefonovat se španělským taxikářem a vysvětlovat mu, kde zrovna jsem, by mohlo být velmi obtížné. Můj kamarád Petřík, který procestoval půl světa, vždycky říká, že má člověk být na cestách o stupeň podělanější, než je nutné. Po snídani tedy znovu v plné polní kráčíme na stanoviště taxíků před německou hospodou. Mimochodem není tu zdaleka jediná, svůj treffpunkt tu mají například i Italové.
Nestojí tu žádný vůz a tak se jde Irenka zeptat k Němce. Ona tam není, ale její Španěl vzbudí telefonicky jednoho z řidičů, který nás svým poho97
portugalska cesta_145x205_2017_KO3.indd 97
06.04.17 22:16:52 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232761
Ondřej Šebesta: SANTIAGO DE COMPOSTELA PORTUGALSKOU CESTOU
dlným kombíkem zaveze za dvacku do Frixe, kde se po pár metrech napojujeme na Camino. Je nádherný svěží mořský vzduch a nebe bez mráčku, takže se nám náramně pochoduje. Asi po hodině nás dohání Marek, český poutník, který už ušel celou francouzskou cestu, teď pokračuje tady a pak se ještě chystá na Camino primitivo. Hodně pracoval a teď má 6 měsíců volno. Je ve věku mých synů. Vypráví, kde všude byl a kam se chystá. Ví o všech turistických trasách včetně japonských a korejských. Dokáže i 40 km denně. Moc sympatickej a chytrej kluk. Uvidíme se večer na útesech. Tak nějak jsme během řeči došli do Muxíe. Zdálky připomíná svými pestrobarevnými domečky některá sídla ve Skandinávii. Moře je trochu divočejší a doráží na střapatá pobřežní skaliska. Dřív než do penzionu zajdeme na konec naší pouti, ke kostelu na útesech, který zatím známe jen z fotek. Tam by mohli mít nějaké krásné razítko. Bude v našem kredenciálu asi už poslední. Taky se hlásí hlad, vždyť už je půl druhé. V kostele je mše a tak nerušíme a jdeme na skaliska fotit a papat. Razítko v kostele není ani později, naopak je ještě víc zamčeno, naštěstí jeden stánkař má hezké červené razítko!
98
portugalska cesta_145x205_2017_KO3.indd 98
06.04.17 22:16:55 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232761
DEN 19
Válíme se na slunci a užíváme si dokončené pouti. Hotýlek je až na konci zátoky, ale seaview čili výhled na záliv je příplatkový. Dnes nás čeká další západ slunce! A zase je to paráda! Nedaleko kostela je moderní plastika, která trochu ruší, až ve večerním slunci teprve vidíme, že se jedná o dvojici bližních a tak jsme to tomu umělcovi odpustili. Začíná být zima, vracíme se do města a hledáme vhodné večeřadlo. Naposledy si dáváme dary moře a rychle na kutě, protože vstáváme už o půl sedmé.
99
portugalska cesta_145x205_2017_KO3.indd 99
06.04.17 22:16:57 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232761