Miroslav Îamboch
teln˘ zásah. Stejnû mû po tréninku musel asi hodinu o‰etfiovat. AÏ dosud jsem mûl pocit, Ïe se nûco uãím, ale teì jsem se cítil stejnû jako pfii první lekci. Na druhou stranu jsem se uklidnil a získal zpût du‰evní rovnováhu. Pokud jsem ji nûkdy mûl. Pozoroval jsem ho, jak obratnû se‰ívá dlouhou ránu na pfiedloktí. Hematitov˘ prach zastavil krvácení a jizva okamÏitû vypadala napÛl zhojená. MoÏná bych mûl trávit více ãasu nad knihami. Magické schopnosti si ãlovûk ovûfiuje aÏ v reálném boji. AlespoÀ potom není zklamán a znechucen. ProtoÏe je mrtv˘. AÏ v pokoji jsem si uvûdomil, Ïe jsem mu nevrátil meã. UÏ na mne nepÛsobil tak obyãejn˘m dojmem jako na zaãátku, ale stále jsem nedokázal odhalit, v ãem spoãívá jeho nezvyklost. Byl ale dokonale vyroben˘ a vyváÏen˘ a já jsem nûjakou zbraÀ potfieboval. Chvíli jsem se pfiehraboval bratrovou zbrojnicí a vybral jsem si nejpraktiãtûji vyhlíÏející pouzdro umoÏÀující no‰ení u pasu i na zádech, dal‰í pÛlhodinku jsem vûnoval úpravû velmi husté, kované drátûné zbroje, kterou Max musel pouÏíval jako nezral˘ puberÈák. Pro mne byla tak akorát. Koneãnû jsem v‰e poskládal do kouta a zaãal jsem se studiem úãetních knih. Sloupce ãísel, drobn˘m rukopisem psan˘ch vysvûtlivek a je‰tû drobnûj‰ích poznámek. Ceny drÛbeÏe, prádla, jídla, zvífiat, platy slouÏících, mezi tím se obãas mihla odmûna pro assasina nebo nájemného chemika, velké sumy za suroviny a artefakty, strategické materiály pro ãarování. Témûfi na polovinû stránek jsem na‰el zkratku bez vysvûtlivky, které jsem nerozumûl. PokaÏdé jsem mûl pocit, Ïe mi právû nûco dÛleÏitého uteklo. Nakonec jsem si z celé knihy zatrhl jedinou poloÏku: 13. bfiezna 251, VZ, ekvivalent tfiiceti miliónÛ, ve zlatû a kamenech. Zaujalo mû datum, den pfied smrtí nejstar‰ího bratra, a ãástka. Tfiicet miliónÛ bylo více, neÏ mûla v‰echna malá království v pokladnách dohromady. Za co mohl otec tolik zaplatit? Proã? Komu? Zjistil jsem, Ïe jsem velice talentovan˘ ãlovûk na mnoÏení otázek. PoloÏím si jednu, a rázem mám tfii. Jako vû‰tec bych se uÏivil docela slu‰nû. Tfiicet miliónÛ v jakékoliv formû muselo nûco váÏit a pochyboval jsem, Ïe to otec nesl sám. Ale u otce ãlovûk nikdy nevûdûl. Pustil jsem se do druhé úãetní knihy. Oproti pfiedchozí stoupla ãetnost plateb pro assasiny a traviãe, ãasto se najímal nov˘ personál, otec mûl velké pfiíjmy z potírání ilegálního obchodu s magick˘m zboÏím. Mezi fiádky se dalo ãíst, 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232703
Dlouh˘ sprint
Ïe v té dobû zufiila skrytá válka, a podle nákladÛ a mnoÏství zainteresovan˘ch lidí byla velice tvrdá. Zde mû zaujala kupodivu srozumitelná poloÏka. Otec nakoupil blíÏe neurãené mnoÏství terrakotového mramoru a zaplatil za nûj tfii sta tisíc. Netu‰il jsem, k ãemu se terrakotov˘ mramor pouÏívá, ale otec urãitû nevyhodil takov˘ balík jen kvÛli estetickému vylep‰ení obytn˘ch prostor Hradu. Hodinu jsem se zbyteãnû snaÏil v knihovnû najít jakoukoliv informaci o terrakotovém mramoru. Pokud vûc pfiímo nesouvisela s magií, neexistoval zpÛsob, jak se v knihách rozumn˘m zpÛsobem orientovat. Nebo jsem na nûj nedokázal pfiijít. Nakonec jsem nechal studium aÏ na noc a vyrazil jsem do mûsta. Místo obvyklého plá‰tû jsem zvolil koÏenou kazajku z hrubû vydûlané teletiny se spoustou kapes na knoflíky a k tomu si vzal siln˘ fiemen s vnitfiní penûÏenkou. Na levé l˘tko jsem si pfiipnul pouzdro s noÏem, pfies rameno jsem si vzal bra‰nu s viditelnou a velmi drahou peãetí proti ukradení. Vypadal jsem jako chlapík, kter˘ se vyzná a zafiizuje pro svého pána vûci, které jsou na obyãejného sluhu pfiíli‰ dÛleÏité. Chvíli jsem se potuloval po hlavním trÏi‰ti, abych pfiípadn˘m slídilÛm trochu ztíÏil práci, a sem tam se poptával po kvalitních zaklínacích kamenech. Patfií k obvyklému bontonu, Ïe ten, kdo zdÛrazÀuje kvalitu poÏadovaného zboÏí, shání obvykle nûco lep‰ího, neÏ co povolují pfiedpisy klanÛ o prodeji kouzel laikÛm. Pokud mû nûkdo opravdu sledoval, mohl si myslet, Ïe se chystám utéci. Z námûstí jsem vypadl podzemní uliãkou a na povrch jsem se vrátil aÏ v dal‰í ãtvrti. Tady jsem to uÏ neznal tak dokonale, ale je‰tû stále jsem nepotfieboval bludníka. Ulice byly pfieplnûné, ãas legálních obchodÛ vrcholil. Protlaãil jsem se mezi dvûma stánky a snaÏil se propracovat k Ïebfiíku vedoucímu na chodník v poschodí, kdyÏ mû kdosi chytil za rukáv. Vzápûtí zafival a zhroutil se na zem. Pravdûpodobnû nováãek, kter˘ se nevyznal a pokusil se mû okrást i pfies varující ornament ochranné peãetû na kabele. Neotáãel jsem se po nûm a rychle jsem vy‰plhal nahoru. Nemûl moc ‰ancí, zlodûje, ktefií se nechají chytit, nemají nikde rádi. Kfiiãel jen chvíli. Zhruba jsem si pamatoval, kde mûli kameníci stálé trÏi‰tû, ale nakonec jsem se stejnû musel zeptat bludníka. Nejprve si nechal zaplatit obyãejnou zlatku a pak ukázal na dÛm za m˘mi zády. Cech kameníkÛ se vzmáhal. Dfiíve mûli pronajmuto nûkolik místností v pfiízemí a prvním patfie, teì jim patfiil dÛm cel˘, a do99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232703
Miroslav Îamboch
konce ho nechali i pfiestavût. Celé patro tvofiila jediná místnost rozdûlená jednoduch˘mi papírov˘mi zástûnami na jednotlivé obchody, na velk˘ch tabulích zavû‰en˘ch u stropu visely ceníky nejpouÏívanûj‰ích typÛ stavebního kamene. Jenom Ïuly jsem napoãítal sedm rÛzn˘ch druhÛ. Ve‰el jsem do prvního krámku. Na dfievûné Ïidli s vysok˘m opûradlem sedûl podsadit˘ vousat˘ chlapík s obliãejem zohyzdûn˘m ne‰tovicemi, pfied sebou mûl na velkém dfievûném stole rozloÏeno dobr˘ch sto liber ‰utrÛ. Kostky malé i vût‰í, dlaÏdice, neopracované kameny, jemnû umlet˘ prach, ‰tûrk, makadam. Pfielétl mû pohledem a vrátil se k mlãenlivému obdivování vlastního zboÏí. „Sháním terrakotov˘ mramor.“ „Nemám, je na indexu,“ odpovûdûl, aniÏ by se na mne podíval. „UÏ není.“ Nebyl jsem si v‰ak moc jist˘. Procházel jsem sice seznam substancí s omezenou obchodovatelností a nena‰el jsem ho tam, ale mohl v nûm b˘t zanesen pod jin˘m jménem. „Obchoduji jen s poctiv˘m kamenem na stavby.“ Pokrãil jsem rameny. Zásady ve Vega‰i jsou nûco nevídaného. „A kdo by ho mohl mít?“ Podíval se na mne zpÛsobem, jak˘m ãlovûk pozoruje mouchu ve dÏbánu s pivem. PoloÏil jsem pfied nûho zlatku. Nebylo to bÛhvíco, ale nebyl jsem v pfiestrojení za nûkoho, kdo si mÛÏe dovolit dát více. Chvíli zvaÏoval, zda mu zlatka stojí za dal‰í vyru‰ování. „Salstros o patro v˘‰e.“ Salstros byl chlapík z jiného tûsta. Jeho salón, jak svÛj krám honosnû naz˘val, byl také o poznání lépe zafiízen. „JistûÏe máme terrakotov˘ mramor. I kdyÏ od doby, kdy ho doãasnû zafiadili na index, poptávka silnû klesla.“ „A kdy to bylo?’‘ „Na indexu byl asi pfied tfiiceti lety po dobu tfií let. Po uvolnûní obchodování ceny postupnû padaly, ale uÏ se nikdy nevrátily na pÛvodní úroveÀ. Pár lidí kvÛli tomu i zbankrotovalo a dodnes je obrat mal˘. Ale na‰e zásoby jsou vynikající kvality, je‰tû z doby pfied tou politováníhodnou událostí.“
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232703