A pokaždé, když taxík zastaví na červenou, musím se hodně držet, abych neotevřela dveře, nevyskočila ven a nezačala se točit s rukama rozpřaženýma jako Julie Andrewsová ve filmu Za zvuků hudby. Jen s tím rozdílem, že bych měla mnohem větší šanci nechat se přejet autem a mnohem menší šanci spadnout z hory. Četla jsem si o Japonsku celých deset let. Koukala jsem na fotky, učila se zpaměti fakta a lepila si na zdi mapy. Vytrhávala jsem fotky z kalendářů a spoustu věcí jsem si vytiskla z internetu. Jenže poprvé v životě mě studium zklamalo. Ani jedna jediná z těch věcí, co jsem četla, na které jsem se koukala nebo které jsem nastudovala, se ani nepřiblížila k tomu, jaké to tady skutečně je. Úplně mlčky koukám z okénka, dokud auto konečně nevjede do menší uličky s velkými, šedými, špinavými paneláky a nezastaví asi v polovině. Okna jsou zamřížovaná a po zemi se válejí špejle, na kterých ještě zůstaly kousky vyschlého kuřete. „Tramtadadá!“ zvolá Bunty a doprovodí to rozmáchlým gestem, jako by špinavé předměstí Tokia právě vytáhla z černého klobouku. „Tak vyskoč.“ Otevřu dveře a pak se zarazím. Babička sedí jako přibitá a z té její výzvy se nějak vytratilo množné číslo, a to by tam přece být mělo. „Já?“ „Ne, taxikář asi,“ zasměje se Bunty, žertem mě popadne za ruku a zatřese s ní. „Ano, ty, blázínku.“ „A kam jedeš ty?“ „Říkala jsem si, že si to mnohem líp užiješ sama, miláčku. Bude to opravdické dospělé dobrodružství. Rodičům to neřekneme. Ano? Stejně bych ti leda kazila styl.“ 99
GEEK GIRL II - Modelka mimo misu.indd 99
25.4.2017 12:20:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232399
Řidič mi otevře dveře a začne tahat můj kufr na chodník. Vystoupím, ale pusa se mi zmateně otevírá naprázdno. Co to vykládá? Jaký styl by mi kazila? Žádný přece nemám. Copak o mně vůbec nic neví? „A-ale –“ koktám skulinou v okénku, když se řidič vrátí za volant a nastartuje. „Ale ta smlouva, kterou jsi podepsala s Annabel –“ „A co tak asi moje dcera udělá?“ pozvedne Bunty obočí. „Bude mě žalovat?“ A já si najednou nejsem úplně jistá, zda něco ví o Annabel. Auto se začne rozjíždět. „P-počkat!“ křiknu a neúspěšně se pokusím auto doběhnout. „Já myslím, že tohle… tohle je fakt moc… prosím… já to ne… já nemůžu.“ Polknu. „Nemůžeš mě jenom tak opustit na druhým konci světa!“ „Já tě neopouštím,“ křikne Bunty z okénka, když auto vyrazí zpátky směrem, odkud přijelo. „Já ti dávám svobodu! Užij si to skvěle, miláčku! Byt 6B!“
100
GEEK GIRL II - Modelka mimo misu.indd 100
25.4.2017 12:20:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232399
Podle mého průvodce má Tokio plochu 2 187 kilometrů čtverečních, 12,6 milionů lidí, třiadvacet městských částí, dvaašedesát správních jednotek, 168 stanic metra a devět vlakových tratí. Na každém čtverečním kilometru žije 6 029 lidí a je to největší městská oblast na světě. Zkrátka je hodně velké. A v posledních pár vteřinách se ještě o dost zvětšilo. Sleduju, jak se taxík zmenšuje a zmenšuje, až se babička ztratí docela. Pak se zhluboka nadechnu, seberu všechno nadšení, co mi ještě zbylo, a začnu nervózně vláčet kufr ulicí. Kolečka neustále zapadají do chodníku, kufr se kácí, a než přijdu na to, že 6B se píše přibližně jako 5E, projdu kolem bytu šestkrát a skoro všechno nadšení zůstane na silnici jako lepkavá stopa za smutným hlemýžděm. Konečně si odkašlu a stisknu jedno z tlačítek, které tu tvoří dvě úhledné řady jako knoflíky na smokingu. Zapraská to a neurčitý hlas řekne: „Ano?“ „Ehm. Já jsem Harriet Mannersová. Myslím, že bych tu měla bydlet.“ 101
GEEK GIRL II - Modelka mimo misu.indd 101
25.4.2017 12:20:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232399