Piper, M. C. – Pinnell, L. E. – Darrah, J. et al.: Construction and validation of the Alberta Infant Motor Scale (AIMS). Can J Public Health. 1992; Jul-Aug, 83, Suppl 2, s. 46–50. Psychomotorický vývoj dítěte; http://www.maminkam.cz/psychomotoricky-vyvoj-ditete. Reindl, E. – Beck, S. R. – Apperly, I. A. et al. (2016): Young children spontaneously invent wild great apes’ tool-use behaviours. Proc. R. Soc. B 283: 2015, 2402 http://dx .doi.org/10.1098/rspb.2015.2402. Saccani, R. – Valentini, N. C.: Cross-cultural analysis of the motor development of Brazilian, Greek and Canadian infants assessed with the Alberta Infant Motor Scale. Rev Paul Pediatr 2013; 31, s. 350–358.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232333
5/ PAMATUJI SI
Cesta vlastní pamětí od chvíle, v níž čtete tyto řádky, do vzdálenější minulosti je pouť, která se podobá činnosti paleontologů. Obvykle se opatrně prokopávají od nejsvrchnějších do nejstarších vrstev. Počítají s tím, že se časem měnila jak jejich poloha, tak uspořádání, takže jsou někdy zpřeházené, jindy naruby a nadto se jejich rozsáhlé části mohly vzájemně prostoupit, slepit, mohly dokonce i zmizet. Pro paměť platí něco podobného. Jiné přirovnání říká, že se dlouhodobá vědomá paměť podobá ledovci, který stéká horským údolím. Sice pomalu, ale trvale se proměňuje.
RŮZNÉ PAMĚTI Odkdy si pamatujeme, je prastará otázka a zdaleka nemá jen vědecký význam. Odpověď na ni může být, podobně jako odpověď na otázku, jak přesně si pamatujeme, klíčem ke spravedlivým i nespravedlivým soudům. Pokusím-li se odpovědět na to, odkdy si pamatujeme, musím připomenout, že paměť není jednotná funkce. Existuje mnoho druhů paměti, některé jsou vědomé, jiné jsou nevědomé (R11).
STRUKTURA DLOUHODOBÉ PAMĚTI V LIDSKÉM MOZKU
RÁMEČEK 11
Paměť není jednotná funkce. Různým druhům paměti odpovídá činnost různých funkčních systémů mozku – neuronálních sítí velkého rozsahu. 5 / Pamatuji si / 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232333
dlouhodobá paměť
nedeklarativní (implicitní)
deklarativní (explicitní)
fakta
procedurální
priming
události
vnitřní oblasti spánkových laloků diencefalon
striatum
neokortex
klasické podmiňování
emoční odpovědi
kosterní svaly
amygdala
mozeček
neasociativní učení
reflexní oblouky
Základní členění paměti rozlišuje vědomou paměť a skupinu nevědomých pamětí. Vědomá paměť je: – pracovní, krátkodobá, s omezenou kapacitou a trváním do 60 sekund (ve schématu není uvedena) – dlouhodobé vědomé (explicitní) paměti se říká deklarativní a má dvě podoby: – sémantickou, která připomíná slovník významů – epizodickou, která zaznamenává osobní události a souvislosti, má tedy autobiografické rysy. Jestliže jsem měl schůzku s někým na Karlově mostě a vím-li, co je Karlův most, jde o obsah sémantické paměti. Že to byla schůzka s milovanou bytostí v pátek ve tři hodiny odpoledne, je obsah epizodické paměti. Mezi nevědomé (implicitní) paměti patří procedurální paměť neboli paměť pro dovednosti, jako jsou psaní na stroji, bruslení, přišívání knoflíků nebo hra na hudební nástroj. Dalšími druhy nevědomé paměti jsou například pavlovovské podmiňování a některé stránky emoční paměti. Paměť pracovní je on-line systém. Její konektom má uzly v temenní, spánkové a prefrontální kůře. Temenní kůra je uzel, jenž zpracovává zrakové a prostorové informace, spánková je uzel, který zpracovává slovní informace a prefrontální je uzel, jehož činnost je podkladem řídící složky. Koukolík, F.: Paměť v knize Mozek a jeho duše. Čtvrté, rozšířené a přepracované vydání. Praha, Galén 2014, s. 106–132.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232333