Na pátou tam buďte. Ani o hodinu později!“ zdůraznil ukazováčkem, když odcházel. „Nebojte se Vaše veličenstvo,“ plácl ho po zadku lupič. Plukovník povyskočil, až se tomu nahlas lupiči zasmáli. *** Patrick vedl vážný rozhovor s otcem, a to přímo v jeho pracovně: „To jste se pěkně vybarvil, otče. Jak jste se nečině mohl dívat na vraždu Edwardových rodičů? Proč si to přede mnou tajil? Myslel jste si, že se to nikdy nedozvím?“ rozčiloval se Patrick, když se bavili o dost závažné věci s otcem. „Byly ti zhruba dva roky a já jsem s tím musel žít celých patnáct let!“ vyprávěl otec zdrceně synovi. „Nikdy si to neodpustím... ale chci, abys odpustil ty mně?“ žádal ho otec o odpuštění a přitiskl ruce na jeho paže. „Nevím, jestli Vám to někdy odpustím, otče... Víte, Edward mi nějak přirostl k srdci... vidím v něm vzor otce, kterého jsem vždycky postrádal,“ řekl s velkou nenávistí k otci, kterému necítí žádnou autoritu a jsou rozdílné povahy. „Udělám všechno proto, abych Tvojí matku a tebe ochránil. Už neudělám tu samou chybu jako před lety,“ uznal své pochybení otec. „Neslibujte mi nic, otče, co sám nedokáže splnit,“ řekl drsně otci. Otci se začalo dělat šílený zle a chytl se za hrudník. „Otče, co je Vám?“ Obával se syn o otce. V tu ránu do pracovny vletěl roztržitý Edward s komorníkem Nicholasem. „Edwarde, pomoz otci!“ prosil ho Patrick o pomoc. „Co je Vám?“ ujal se ho Edward. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232152
„Musím si sednout,“ objevila se Leopoldovi černá krev u pusy, což byla jasným příznakem tubery. „Pomáhám Vám nerad, ale nechci, abyste mi teď umřel,“ pomohl se posadit na židli. „Děkuji ti...,“ vřele mu Leopold poděkoval, až se králi natolik přitížilo, že začal víc vykašlávat černou krev. „Tohle mi nedějte! Potřebujete doktora!“ řekl zaražený Edward. Do pracovny pak přišla královna a zhrozila se. „Leopolde!“ Vykřikla nešťastná královna a přikradla se k nim. „Bože, vždyť kašlete krev...“ mluvila vyděšená královna. „Odvedu Vás do postele...!“ Přitvrdil na hlase Edward a pomohl mu vstát na nohy. „Edwarde, bude otec v pořádku?“ optal se ho Patrick a měl v očích slzy. „To jak jste zachránil mého syna, Vám do smrti nezapomenu...,“ kašlal do rukávu Leopold. „Už nemluvte...,“ nehodlal to mladík dále rozmazávat a odvedl ho do postele. Patrickova matka nedokázala ani mluvit, jen to všechno s hrůzou sledovala. *** Transsexuální žena se milovala s panem Wilosonem v tatáž komnatě, jako si předtím užívala s baronem. „Miluju Vás...,“ hladil Wilson transsexuála všude možně na intimních místech. Najednou vrzly panty!
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232152
„Rychle se schovej!“ děsil se transsexuál svého otce. Wilson přemýšlel, kam se má schovat, pak ho napadlo do skříně. Do komnaty nevstoupil její otec, ale ušlechtilý šlechtic v paruce, který se nemohl nabažit krásné ženy, a ani mu nevadilo, že to byl chlap v přestrojení. Wilson vykoukl ze skříně a pozoroval šlechtice, jak si s pomocí transsexuála sundává kabát i s ostatními věcmi. Nahatý šlechtic si s transsexuálem dokázal pěkně užít, což Wilsona schovaného ve skříni dosti užíralo. Když šlechtic hlouběji pronikal svým údem do zadku krásného transsexuála, překvapil je příchod pana Gleesona. „Takže tohle je další tvůj zákazník!“ Řekl rozzuřený otec a opět vytasil kord na jejího milence. „Pane Gleesone, to jste vy?“ divil se nahý milenec a klepal se mu přitom hlas. Co chcete dělat?“ Vyndal svůj úd z jeho análu a sesouval se z postele. „Tohle!“ Bodl ho kordem přímo mezi oči. Šlechtic se přehoupl přes čelo postele a krev mu ztékala po kapkách na podlahu. On je tady ještě někdo?“ všiml se dveří skříně, které se pomalu zavíraly. „No tak vylez!“ přistoupil ke skříni a otevřel ji. „Wilsone?!“ zarazil se podsaditý rudovlasý muž. Co vy tu děláte?“ „Už musím jít,“ řekl a vyskočil ze skříně a prchal co nejrychleji pryč. „Můžeš mi říct, co on tady dělal?“ ptal se namíchnutý otec. Jeho transsexuální syn jen nevinně pokrčil rameny. ***
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS232152