Letokruhy jako kalendář i záznamník
Obr. 8.9 Rekonstrukce klimatu, faktor teplota, modřín, měsíce číslem nad grafy. Vodorovná linie: průměrná hodnota posledního období – rozpětí pro její výpočet: T, zeleně vpravo nad grafem. Oranžově jsou zaznamenané hodnoty jednotlivých roků, červeně trend vyjádřený pomocí nízkofrekvenčního filtru. Významné výkyvy jsou vzájemně souhlasné, zejména oteplování počínající v polovině 19. století a zrychlující se v posledních dvou desetiletích (Podle Büntgen et al., 2012)
Obr. 8.10 Rekonstrukce klimatu za období -5150 až 2000, faktor teplota: severozápadní Sibiř – poloostrov Jamal, modřín sibiřský, měsíce červen až srpen. Rekonstruována odchylka od celkového průměru v °C. Zobrazen je pouze trend (nízkofrekvenční filtr). Povšimněte si, že hodnota i rychlost současného oteplení převyšuje všechny obdobné události za posledních 7000 let (Podle Hantemirov a Shiyatov, 2002)
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231212
Kronika klimatu
První ukázka z Evropy (obr. 8.9)6 je založena na funkci odpovědi modřínu z horní hranice lesa ve Vysokých Tatrách, Alpách, Pyrenejích a ze severní hranice lesa ve Skandinávii. Je dílem kolektivu osmi autorů, který vedl Ulf Büntgen7 a jehož členy byli i pracovníci DendroLab Brno. Zahrnuje zhruba posledních 1000 let, u Pyrenejí jen 730. Povšimněme si: Svislá osa je cejchována ve °C, a to v odchylce od současného průměru. Docela nápadné je postupné oteplování klimatu od konce 19. století a rychlé oteplování, které započalo ve druhé polovině 20. století. Druhá ukázka8 zahrnuje mnohem delší období – posledních 7000 let (obr. 8.10). Lokalitou je hranice tajga/tundra na poloostrově Jamal vybíhajícím do Severního ledového moře, severozápadní Sibiř, dřevinou je modřín sibiřský, živé stromy i mrtvé kmeny utopené v rašelině. Zajímavostí je, že v tamějších podmínkách dřevo hnije velice pomalu, a proto kmeny mnohých stromů, které uhynuly už před 200–300 lety, dosud stále stojí! Modříny ze Sibiře díky své citlivosti na teplotu představují jeden z nejlepších zdrojů rekonstrukce klimatu. Kromě obou výše uvedených příkladů je zdrojů dat mnohem více a rychle přibývají další, takže za několik málo let už tyto stránky asi dost ztratí na
aktualitě. Podíváme se na ty další důležité. Pomohou nám dva grafy v kapitole 11 o rekordech v říši stromů: obr. 11.1 a 11.2, které podávají přehled těch nejdelších letokruhových chronologií. Nejvýznamnější je zatím asi rekonstrukce teplot založená na letokruzích limby a modřínu při horní hranici lesa v Alpách9, která zahrnuje období od roku 7109 př. Kr. do roku 2002, tedy 9111 let. Zdrojem letokruhů byly zejména kmeny stržené lavinami a uložené v ledovcích (obr. 11.1, druhý řádek). Dalšími evropskými zdroji pro obdobné rekonstrukce jsou dlouhé chronologie borovice z Finska a Švédska (obr. 11.1, 4. a 6. řádek), obě delší než 7000 let. Zvláštní úlohu při studiu klimatu minulosti ale sehrály dlouhé chronologie ze vzdálených kontinentů. Teprve ty totiž mohou odpovědět na otázku, zda byly ty změny opravdu globální, nebo jen lokální. Jmenuji alespoň tři, vesměs citlivé na faktor teploty (všechny jsou na obr. 11.2), kde uvádím vždy nejstarší letokruh: chronologii fitzroje10 z chilských Kordiller (3656 př. Kr.), lagarostrobu11 z hor Tasmánie (2146 př. Kr.) a damaroně12 z Nového Zélandu (1724 př. Kr.). Souhrn výsledků ukazuje, že základní trendy kolísání teplot jsou globální, což v různé míře platí pro celou naši planetu, a v plné míře to platí i pro výrazné oteplování klimatu v posledních dekádách.
Obr. 8.11 Rekonstrukce anomálií srážek 1376–1996 v suché oblasti jižní Moravy vyjádřená odchylkami v procentech. Zdrojem dat byly letokruhy jedle. (Podle Brázdil et al., 2002).
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231212
Letokruhy jako kalendář i záznamník
Také sucho má svou historii Pro rekonstrukci druhé významné složky klimatu, atmosférických srážek, resp. sucha, platí tytéž principy. Zvláštnosti bude nejlépe demonstrovat na konkrétních ukázkách. První je rekonstrukce srážek na jižní Moravě pro období 1376–1996 (obr. 8.11), k níž se vztahuje funkce odpovědi z obr. 8.7. Zdrojem dat byly letokruhy živých jedlí a jedlová dřeva z historických stavebních konstrukcí. Druhou ukázkou je obdobná rekonstrukce pro střední Evropu, kalibrovaná s ohledem na extrémní roky (obr. 8.12)13, tou třetí je velmi dlouhá rekonstrukce srážek pro Tibet (obr. 8.13) 14.
Obr. 8.12 Rekonstrukce anomálií srážek 962–2007 ve střední Evropě. Důraz je kladen na extrémní roky. Kalibrace kolmé osy vyjadřuje klima: -3 = extrémně suché, -2 = velmi suché, -1 = suché, 0 = normální, 1 = vlhké, 2 = velmi vlhké, 3 = extrémně vlhké. (Podle Büntgen et al., 2011)
Obr. 8.13 Velmi dlouhá rekonstrukce srážek v Tibetu během let 1500 př. Kr. až 2000. Zdrojem dat jsou letokruhy jalovce Převalského (Sabina przewalskii), historické stavební konstrukce a živé stromy. Kolmá osa vyjadřuje celoroční sumu srážek, jež jsou téměř plně koncentrovány na období monzunu (Podle X. Shao et al., 2010).
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231212