Účinek byl okamžitý. Akcie společnosti Renox Chemical Company, a. s. stouply z 244 pencí za kus na 295 pencí. 20 000 kmenových akcií, které před dvěma dny koupili burzovní makléři banky Union Bank of Turkey, mělo nyní cenu 59 000 liber, plus minus nějaké drobné. Krátce před polednem dostal ředitel pobočky Union Bank of Turkey telefonický pokyn akcie prodat a peníze uložit na patřičný účet. Volající také uvedl, že investice do hotelu v Antalyi bohužel nevyjde a že se vlastník účtu vrací do Keni. Byl by pan ředitel tak laskav, účet zrušil a očekával v odpoledních hodinách návštěvu vlastníka účtu? Těsně před třetí hodinou odpoledne, kdy pobočka banky na Seven Sisters Road zavírala, do ní vešel náš známý v klobouku, sportovním saku a tmavých brýlích. Znovu ho zavedli do kanceláře ředitele, kde už čekal šálek čaje, on jej ale odmítl. Ředitel spolu s asistentem před něj na stůl pokládali svazky dvacetilibrových bankovek dohromady v hodnotě 58 tisíc 240 liber. 92 liber 16 pencí bylo v bankovkách a mincích jiné hodnoty. Klient vložil peníze do hnědé manšestrové brašny. Zvedl obočí nad výší poplatků – za několik dní vedení běžného účtu si banka strhla 742 liber. Nijak však neprotestoval, s čímž ředitel ostatně počítal. Klient požádal o zaslání závěrečného výpisu z účtu na svou adresu v Paddingtonu a poděkoval bankovnímu úředníkovi za jeho laskavost. Následujícího rána, necelý týden po setkání Urquharta s Firdausem Jhabwalou, přinesl předseda poslaneckého klubu do stranické pokladny 50 000 liber – i takto vysoké dary byly někdy předávány v hotovosti. Pokladníka nový přírůstek do seznamu sponzorů velmi potěšil. Urquhart požádal správce stranických financí, aby dárci a jeho manželce zaslali standardní pozvánku na nějakou tu charitativní recepci a hned ho o tom informovali, on pak společně s premiérovým politickým tajemníkem nad rámec standardu zařídí, aby mohli pan a paní Jhabwalovi strávit s ministerským předsedou deset minut o samotě. Pokladník si pečlivě zaznamenal sponzorovu adresu, řekl, že na ni bez odkladu zašle patřičně formulovaný děkovný dopis, a zamkl peníze do trezoru. Na rozdíl od ostatních členů vlády odjížděl toho večera Urquhart na dovolenou v naprosté duševní pohodě. 105
def_kor1_dum z karet344.indd 105
3.3.2017 8:43:29
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231189
ČÁST DRUHÁ
SNÍMÁNÍ
def_kor1_dum z karet344.indd 107
3.3.2017 8:43:29
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231189
KAPITOLA ČTRNÁCT Ještě na škole jsem jednou uspěl ve studentské soutěži. Získal jsem druhou cenu, bibli vázanou v kůži. Na vnitřní straně desek bylo ozdobným písmem napsáno, že jde o odměnu za úspěch. Úspěch? Druhé místo? Přečetl jsem tu bibli od první do poslední stránky. Zaznamenal jsem, že svatý Lukáš říká, že bychom měli odpouštět svým nepřátelům. Pročetl jsem celé jeho evangelium i všechna ostatní, fakt. Nikde není ani zmínka o tom, že bychom měli odpouštět svým přátelům. Srpen
Přišly parlamentní prázdniny a běžné starosti ustoupily do pozadí. Nastal čas svěžích letních deštíků, zmrzliny, jahod, lízátek a smíchu, čas, kdy si člověk uvědomí, jaký by život vlastně měl být. Akorát úroveň novinového zpravodajství byla v srpnu naprosto úděsná. Politici a přední parlamentní zpravodajové odjeli na dovolenou a vzniklé vakuum se ze všech sil snažili zaplnit druhořadí političtí reportéři, budující si kariéru. Z toho důvodu se honili za vším, co se kde šustlo. Hypotetická spekulace, která by se během roku dostala nanejvýš na pátou stranu, povýšila o prázdninách na hlavní článek titulní strany. Všichni novináři okurkové sezóny chtěli prorazit a snad až příliš často jim k tomu mělo posloužit napadání Henryho Collingridge. Řadoví poslanci, kteří během roku hnijí v zadních lavicích, byli náhle nazýváni „předními členy strany“, o parlamentních zelenáčích se psalo jako o „ambiciózních a perspektivních poslancích“ a každý takový politik dostal mediální prostor, pokud se ovšem vyjadřoval dostatečně nevybíravě a šťavnatě. Množily se dohady o tom, že premiér členům své vlády nevěří a že jeho ministři naopak nejsou spokojení s ním. Politici, kteří měli dostatečnou autoritu takové zvěsti dementovat, nebyli v dosahu a mlčení bylo vnímáno jako tichý souhlas se šeptandou, která nabírala obrátky a nakonec se vymkla veškeré kontrole. 109
def_kor1_dum z karet344.indd 109
3.3.2017 8:43:29
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS231189