Já si to nemyslím. K výraznějším genetickým úpravám, snad kromě vymýcení choroboplodných mutantních genů, nepřistoupí ani budoucí lidé. Umělé zdokonalování našeho mozku a smyslových ústrojí není podle mého názoru z evolučního hlediska nutné a přinejmenším v jednom základním ohledu by bylo rovnou sebevražedné. Až se jednou k libovolné informaci dostaneme stiskem několika kláves a až sestavíme roboty, kteří budou chytřejší a výkonnější než my – oba tyto projekty jsou už mimochodem v plném proudu – co s námi pak bude? Na to je jediná možná odpověď – zachováme si svou jedinečně nedokonalou, rozporuplnou, vnitřně rozpolcenou, bezedně tvořivou lidskou mysl, jakou si v hlavě nosíme dnes. To ona je tím pravým zázrakem stvoření, darem, který jsme obdrželi dřív, než jsme si jej vůbec uvědomovali či chápali jeho význam, ještě před knihtiskem a cestami do vesmíru. Stanou se z nás existenciální konzervativci, kteří se vědomě rozhodnou, že křehké a nevyzpytatelné ideály své staré mysli ani nevylepší, ani nenahradí něčím novým a modernějším. A já se utěšuji tím, že inteligentní mimozemšťané, ať už jsou kdekoli, snad došli ke stejnému závěru. A konečně, pokud E. T. o naší Zemi vůbec vědí, rozhodnou se ji kolonizovat? Mnozí z nich o tom během posledních milionů či stamilionů let možná teoreticky uvažovali. Dejme tomu, že kdesi v našem galaktickém sousedství, zhruba v době pozemských prvohor, se vyvinula rasa dobyvačných mimozemšťanů. Ty, stejně jako nás, již od počátku hnala kupředu touha podrobit si všechny obyvatelné světy v dosahu. Dejme tomu, že
—
98
Wilson - Smysl sazba 04.indd 98
7.11.2016 14:17:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230883
svůj kosmický lebensraum začali rozšiřovat před sto miliony lety, v již tehdy staré galaxii. Pokračujme odhadem (vcelku střízlivým), že cesta k první obyvatelné planetě jim trvala deset tisíc let, odkud díky technologickému pokroku za dalších deset tisíc let zabrali deset dalších planet. Kdyby tímto exponenciálním tempem pokračovali dál, museli by dnes vládnout většině Mléčné dráhy. Uvedu vám dva pádné důvody, proč k žádné galaktické kolonizaci nikdy nedošlo – proč žádná nikdy ani nezačala – a proč se tudíž ani naše drobná, zapadlá planeta žádných dobyvatelů nemusí bát. Existuje určitá, ač mizivá šance, že nás navštívily automatické sondy, či nás ve vzdálené budoucnosti teprve navštíví, jejich organičtí konstruktéři je však nebudou následovat. Všichni E. T. totiž mají jednu osudnou slabinu. Jejich těla jsou téměř jistě útočištěm celých mikrobiálních ekosystémů, nespočtu symbiotických mikroorganismů, jaké ke každodennímu životu potřebujeme i my. Mimozemští kolonisté by si navíc museli dovézt vlastní plodiny, protějšky našich mořských řas nebo jiné organismy schopné shromažďovat energii – či přinejmenším syntetické mikroby, které by je zásobovaly jídlem. Správně by usoudili, že všechna pozemská zvířata, rostliny, houby a mikroorganismy jsou pro ně i jejich symbionty potenciálně smrtící, protože jejich a náš svět se od sebe radikálně liší, ať už evolučním původem, molekulární stavbou nebo nesčetnými vývojovými cestami, kterými si život na obou planetách musel projít. Kdyby mimozemšťané naši planetu skutečně navštívili, skončilo by to biologickou katastrofou. Naši kolonizátoři by svůj pobyt nepřežili. Na domorodé organismy – nás
—
99
Wilson - Smysl sazba 04.indd 99
7.11.2016 14:17:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230883
i veškerou pozemskou faunu a flóru, na kterou jsme tak znamenitě přizpůsobeni – by jejich návštěva měla jen krátký a lokální vliv. Střet obou světů by se ani zdaleka nepodobal nepřetržité výměně rostlinných a zvířecích druhů například mezi Austrálií a Afrikou či Severní a Jižní Amerikou. Domorodé ekosystémy na mnoha místech zeměkoule v poslední době utrpěly značné škody v důsledku tohoto mezikontinentálního mísení, které máme na svědomí výhradně my. Řada těchto cizinců se udrží v podobě invazivních druhů, zejména v habitatech narušených lidskou činností. Pár jich dokonce vytlačí či vyhubí domácí konkurenci. Nedá se to však vůbec srovnávat s absolutní biologickou nekompatibilitou, která by se stala osudnou našim meziplanetárním nájezdníkům. Pokud by chtěli skutečně kolonizovat již obydlenou planetu, museli by nejprve vyhubit veškerý život na ní, do posledního mikrobu. Lépe zůstat doma, alespoň pár dalších miliard let. Což mě přivádí k druhému důvodu, proč se naše křehká, drobná planeta nemusí žádných E. T. bát. Mimozemšťané, kteří jsou natolik inteligentní, že dokážou cestovat vesmírem, nepochybně vědí, jaká surovost a smrtící rizika se s biologickou kolonizací pojí. Zajisté si dávno uvědomili, na rozdíl od nás, že pokud chtějí přežít na své vlastní planetě a ve snesitelných podmínkách, musejí dospět k udržitelnému způsobu života a stabilnímu politickému uspořádání dlouho předtím, než se vypraví do mezihvězdného prostoru. Možná pátrají po ostatních životodárných planetách, velmi diskrétně, jen pomocí automatických sond, sami se však nikam
—
100
Wilson - Smysl sazba 04.indd 100
7.11.2016 14:17:26 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230883