98 Významný humanistický psycholog C. Rogers uvádí 5 charakteristik plně fungují cích zdravých lidí:
1. Jsou otevření zkušenos
tem. Jsou v kontaktu se svými pocity, naslouchají sobě, aniž cítí ohrožení. Jsou otevření všem mož nostem, neblokují je.
2. Žijí naplno a všestranně.
Jsou flexibilní, tolerantní. Nejsou přitom lovci zážit ků.
3. Řídí se sami sebou, ne
podléhají tlakům okolí. Jejich rozhodování není ovládáno zvnějšku.
4. Jsou nezávislí a dokážou
si vytvořit prostor pro svobodnou volbu a brát si za ni odpovědnost.
5. Mají produktivní nápady, jsou kreativní.
František Hroník I Manažerská integrita
V této společnosti jsem se setkal s řadou pozoruhodných lidí, kteří mi byli inspirací a významně mě ovlivnili. Je to etický paradox. Společnost, jejíž produkty jsou pro mnohé eticky sporné, která ovšem dokázala říci, že kouření zabíjí, vede své manažery tak, aby uměli reagovat na to, když jim syn či dcera vyčítají, pro jakou firmu pracují, nebo když v nezletilém věku začnou kouřit. To byl z hlediska integrity velmi náročný úkol.
Morální integrita
Americký psycholog Lawrence Kohlberg formuloval stadia mravního vývoje jedinců, ze kterých jsou pak odvozena stadia vývoje v organizaci: Vývoj morálky jedince
Vývoj morálky v organizaci
Premorální úroveň Stadium 1 Morálka daná trestem a poslušností. Morální chování je určováno jeho fyzickými důsledky. Pro tuto fázi jsou typické vyhýbání se trestu a uchylování se k násilí.
Stadium 1 Sociální darwinismus. Morální chování je určováno obavami ze zániku a nezbytnosti finančního přežití.
Stadium 2 Naivní účelový hédonismus. Postoje k chování určují potřeby uspokojení individuálních libostí (potřeb).
Stadium 2 Machiavellismus. Jednání určuje prospěch firmy. Úspěšné dosahování cílů ospravedlňuje použití jakýchkoli účinných prostředků, včetně manipulace s jedincem.
Konvenční morálka Stadium 3 Morálka „poslušného dítěte“. Chování určuje to, co schvalují druzí. Dobrý člověk je takový, který uspokojuje potřeby a očekávání rodiny, přátel, společníků.
Stadium 3 Konformismus. Existují tradice v tom, jak se co dělá (operační pravidla a postupy), a skupiny, které o ně dbají. Co je správné nebo špatné chování, je dáno společenskými normami, k jejich dodržování nutí uznávaní profesionálové.
Stadium 4 Morálka daná autoritou. Nejdůležitější je plnění požadavků autorit, dodržování společenského pořádku a „plnění svých povinností“.
Stadium 4 Loajalita autoritě. Morální kritéria stanovuje ten, kdo má moc. O správnosti či špatnosti rozhodují nositelé legální moci ve společenské hierarchii.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230731
František Hroník I Manažerská integrita
99 Obecný model morálního rozhodnutí
Morálka osobně přijatých principů Stadium 5 Morálka daná úmluvou, právy jednotlivce a demokraticky přijatým zákonem. Prvotním etickým zájmem se stává tolerantnost k racionálním odlišným názorům a přijetí vlády většiny.
Stadium 5 Demokratická spoluúčast. Morálním standardem firmy se stává spoluúčast při rozhodování a spoléhání se na vládu většiny. Participativní řízení se institucionalizuje.
Stadium 6 Morálka daná jedinečnými zásadami vlastního svědomí. Co je správné nebo špatné, je především věcí vlastního svědomí a zodpovědně přijatých závazků. Morálka vychází z principiálních osobních přesvědčení.
Stadium 6 Organizační integrita. Spravedlnost a práva jednotlivce jsou morálními ideály. Charakter organizace formuje vyrovnané rozhodování mezi soupeřícími zájmy a ten pak určuje správnost či špatnost chování.
INTEGRITA KAŽDÉHO Z NÁS KROMĚ JINÉHO ZNAMENÁ PŘIPUSTIT, ŽE HRANICE DOBRA A ZLA NENÍ MEZI LIDMI, ALE PROCHÁZÍ KAŽDÝM Z NÁS.
„Pouze ekonomika vystavě ná na metaekonomických hodnotách má šanci na efektivnost a produktivitu trvalého charakteru. Obecně vychází z přesvědčení, že je možné dodržovat zásadu ,fair play´ a zároveň dosaho vat zisků.“ Ivo Rolný na základě detail ního studia literatury zabý vající se daným problémem syntetizoval různé informace a navrhl obecný model mo rálního rozhodování, který spočívá v odpovědích na 7 otázek:
1. Jaká jsou fakta?
H. Steinmann a A. Löhr uvádějí čtyři typy manažerů podle jejich vztahu k morálce. Vycházejí především z přístupu Hannah Arendtové. Těmito typy jsou:
2. V čem je etický problém?
1. „Eichmann“ Tento typ, pojmenovaný podle nacistického zločince, je zaměřen na plnění svých povinností bez ohledu na morální konsekvence. Usiluje o co největší technickou účinnost.
4. Jaké jsou možnosti, alter
2. „Richard III.“ Richard III. je tím, kdo kalkuluje. Nedělá mu problém vědomě porušit různé zásady, když bude vnímat hmatatelný efekt. S morálkou obchoduje, přijde mu vhod, když podpoří jeho cíle.
6. Jaké praktické nátlaky
3. „Faust“ Na rozdíl od Richarda III. jsou cíle Fausta chvályhodné, chce jich však dosáhnout i cestou „smlouvy s ďáblem“. Jeho morální pravidlo je, že dobrý účel světí i špatné prostředky.
(Rolný, I.: Etika v podnikové stra tegii. Albert 1998, str. 46, 32)
3. Kdo jsou účastníci dané situace?
nativy řešení?
5. Jaké budou morální dopa dy těchto alternativ?
a ke komu jsou obsaženy v situaci?
7. Jak má být situace s ko
nečnou platností řešena?
4. Příslušník organizace Dokáže být v roli, aniž si zadá sám se sebou. (Zpracováno dle Steinmann, H., Löhr, A.: Základy podnikové etiky. Victoria Publishing 1995, str. 38–39)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230731
100
Kiplingova báseň je ze sbírky Písně mužů. Matně si vzpo mínám, že snad ve škole jsme se učili Dělnickým písním. Autora si však nevybavuji. Možná je čas napsat Mana žerské písně. Kiplingova bá seň je vlastně manažerskou písní o manažerské integritě. Když budu zjednodušující možná až příliš, lze říci, že první čtyřverší je o zdravém sebevědomí, druhé o emoční zralosti a třetí o nezávislosti. Čtvrté čtyřverší je pak o ne zdolnosti a páté o odvaze. Šesté je o vůli. Sedmé čtyřver ší je o tom, že je třeba zůstat sám sebou. Poslední čtyřver ší, které je vyvrcholením celé básně, využívá všech zmíně ných kvalit, aby hrdina mohl být pánem svého času. V básni tak nacházíme snad všechny možné atributy ma nažerské integrity:
► zdravé sebevědomí, ► emoční zralost, ► nezávislost a pevnost, ► nezdolnost, ► odvahu a statečnost, ► vůle.
František Hroník I Manažerská integrita
Rudyard Kipling
KDYŽ Když bezhlavost svým okem klidně měříš, ač tupen, sám že nejsi bezhlavý, když, podezříván, pevně v sebe věříš, však neviníš svých soků z bezpráví, když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, jsa obelháván, neupadat v lež, když, nenáviděn, sám jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo však nebereš, když umíš snít a nepodlehnout snění, když hloubat znáš a dovedeš přec žít, když proti triumfu i ponížení jak proti svůdcům společným jsi kryt; když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova lsti bídáků jsou pošlapána v kal, když hroutí se tvé stavení a znova jak dělník v potu lopotíš se dál, když spočítat znáš hromadu svých zisků a na jediný hod vše riskovat, zas po prohře se vracet k východisku nezavzdechnout nad hořem svých ztrát, když přinutit znáš srdce své i čivy, by s tebou vytrvaly nejvěrněj, ač tep a pohyb uniká ti živý a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230731