Kniha první • Marťané přicházejí /99
výlet, projet se trochu po řece, a zjistili, že zdymadla jsou uzavřena a že ve vzduchu visí nějaká panika. S bratrem se dal do řeči mládenec v modrobílém klubovém saku, senzační novinky se z něho jen hrnuly. „Do Kingstonu se valí šílená spousta lidí na bryčkách, na dvoukolkách, ve všem možným, mají s sebou jenom co pobrali doma nejcennějšího,“ vykládal. „Jedou z Molesey a z Weybridge a Waltonu, povídali, že od Chertsey je slyšet děla, těžká kanonáda, a že jim nějaký vojáci na koních říkali, ať odtamtud rychle zmizí, že už Marťani jdou a že jsou blízko. Teda my jsme taky slyšeli děla, na nádraží v Hampton Courtu, jenomže jsme si mysleli, že je to bouřka, že někde zahřmělo. Co to zas, k čertu, znamená? Vždyť se prý ti Marťani nemohou ze svý ďoury vůbec vyhrabat, ne?“ Bratr mu nedokázal kloudně odpovědět. Brzy pak zjistil, že neurčitý pocit nebezpečí se šíří i mezi cestujícími podzemní dráhy a že se už nedělní poutníci začínají ve velmi neobvyklou dobu vracet ze všech oblíbených výletních míst na jihozápadě – z Barnesu, Wimbledonu, z Richmondského parku, z Kewu a tak dále; ale nevyskytl se nikdo, kdo by znal víc než pouhé zvěsti z doslechu. Kdekdo z nádražáků už působil mrzutě. Kolem páté rozrušila narůstající dav v prostorách nádraží skutečnost, že byl zahájen provoz na spojce mezi stanicemi Jihovýchodní a Jihozápadní dráhy, která se takřka nikdy nepoužívá, a že se na ní objevil vojenský transport, velkorážní děla na plošinových vozech a kryté vagony napěchované vojskem. Děla se přesunovala z Woolwiche a Chathamu a měla krýt přístupy ke Kingstonu. Zdvořilůstky jen pršely. „Počkejte, ti vás schramstnou!“, „Až po vás, my jsme totiž krotitelé!“ a tak po-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230569
100 / Herbert George Wells • Válka světů
dobně. Chvilku nato dorazil na nádraží policejní oddíl a začal vyklízet všechna nástupiště. Bratr se vydal opět do ulic. V kostelích vyzváněli k večerní modlitbě, po Waterloo Road pochodovala se zpěvem četa příslušnic Armády spásy. Hlouček povalečů na mostě zvědavě pozoroval podivnou hnědou pěnu, která ve velkých chumáčích splývala s proudem. Slunce právě zapadalo a parlament i věž s hodinami vedle něj se ostře rýsovaly na nejpoklidnějším nebi, jaké si jen lze představit, na zlatavé obloze s mřížovím předlouhých purpurově rudých oblačných pásů. Někdo říkal, že v řece viděl plavat jakési tělo. Jeden člověk, tvrdil o sobě, že je záložák, bratrovi vykládal, jak spatřil na západě blikat heliograf. Když bratr došel do Wellingtonovy ulice, vyběhl proti němu od Fleet Street párek pořízků s dosud neoschlým zvláštním vydáním s vykřičníky plakátů. „Strášlivá katastrofa!“ vyvolávali jeden přes druhého a běželi Wellingtonovou ulicí dál. „Bóje ve Weybridgi! Póódrobný popíís! Marťané odraženi! Londýn ohrožééén!“ Musel dál za výtisk celé tři pence. Teprve teď začínal alespoň zčásti vnímat, jakou sílu a jaké nebezpečí Marťané ve skutečnosti představují. Došlo mu, že nejde o hrstku nepatrných, neohrabaných tvorečků, nýbrž že to jsou mozky dirigující mohutná mechanická těla, že se dokážou hbitě pohybovat a udeřit silou, proti níž neobstojí ani ta nejtěžší děla. List je popisoval jako „obrovité pavoukovité stroje, které jsou schopny vyvinout rychlost expresního vlaku a vypalovat nesmírně žhavé paprsky“. V terénu kolem horsellského vřesoviště, psal list dále, byly již rozmístěny zamaskované baterie, převážně polní kanony, a to zejména ve směru mezi wokingskou oblastí a Londýnem. Bylo zpozorováno celkem pět bojových
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230569
Kniha první • Marťané přicházejí /101
strojů postupujících k Temži, jeden z nich byl zničen náhodným zásahem. Jinak se palba minula cílem a baterie byly pak okamžitě sežehnuty termopaprskem. Depeše se zmiňovala o těžkých ztrátách armády, avšak jinak byl její tón optimistický. Marťané byli odraženi; nebyli nezranitelní. Ustoupili nazpět do trojúhelníku mezi první tři válce poblíž Wokingu. Ze všech stran byli proti nim vysíláni průzkumníci vybavení heliografy. Spěšně byla přisunována další děla z Windsoru, Portsmouthu, Aldershotu a Woolwiche – ba i ze severu; mimo jiné i pětadevadesátitunová dalekonosná děla s vinutými hlavněmi, přemístěná sem právě z Woolwiche. Celkem jedno sto šestnáct hlavní už bylo buď v palebných postaveních, anebo se do nich spěšně přemisťovalo s hlavním úkolem krýt Londýn. Nikdy předtím ještě nedošlo na anglické půdě k tak mohutnému a tak rychlému soustředění bojové techniky. Každý další válec, který by ještě dopadl, bude – jak zprávy doufaly – moci být okamžitě zničen vysoce výbušnými trhavinami, které byly spěšně připravovány a rozváženy. Není pochyb, konstatovalo se v těchto informacích, že situaci je třeba považovat za krajně neobvyklou a vážnou, nicméně veřejnost byla současně vyzývána, aby nepropadala panice a aby jí čelila. Není údajně pochyb, že Marťané jsou skutečně zvláštní a strašliví, nicméně jich proti milionům pozemšťanů stojí maximálně dvacet. Podle rozměrů válců úřady usuzovaly, že osádka nemůže čítat více než pět jedinců v každém z nich – celkem tedy patnáct. A přinejmenším jeden z nich byl vyřazen, ne-li více. Veřejnost bude odpovědně varována před jakýmkoli blížícím se nebezpečím, k ochraně obyvatelstva v ohrožených jihovýchodních předměstích jsou podnikána rozsáhlá opatření. Opa-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS230569