ní první pomoci, nezabezpečení dostatečné péče, ochrany, hygieny, něhy, lásky po narození dítěte, kdy je existenčně zcela závislé na péči okolí. Nedostatek ve vzdělání a výchově: negramotnost, nedostatek stimulace, vzdělanostní úroveň zcela neodpovídá možnostem dítěte. Nedostatek přístřeší, ošacení, ochrany: nezabezpečení domova, ztráta domova v důsledku války, emigrace, úmrtí rodičů, v důsledku útěku z domova, v důsledku chudoby, nezaměstnanosti nebo nedostatečnou péčí rodičů. Vykořisťované dítě: námezdní práce dětí do šestnácti let, žebrání, prostituce.
5.3 Psychické týrání Vymezení pojmu psychické či emocionální týrání je obtížněji samostatně definovatelné ve srovnání s týráním fyzickým či sexuálním zneužíváním. Je to z toho důvodu, že psychické týrání je na rozdíl od fyzického a sexuálního obtížněji doložitelné (např. fotodokumentací) a na první pohled není patrné. Z odborného hlediska je jasné, že tam, kde se děje fyzické týrání nebo sexuální zneužívání, dochází současně i k týrání psychickému. Psychické týrání v sobě zahrnuje také složku emocionálního týrání, která je vlastně zahrnuta i pod pojem psychická deprivace. Psychické týrání se asi nejvíce vyskytuje a diagnostikuje u rodičů, kteří se rozvádějí a „přetahují se“ o dítě. Ale i mimo rozvádějící se páry je výskyt psychického týrání poměrně hojný, i když v našem soudnictví řešený nejméně často (na rozdíl od jiných typů týrání) (Dunovský in Dunovský, Dytrich, Matějček, 1995). Psychické týrání obsahuje aktivní složku (dítěti se děje nějaká nepříznivá událost nebo činnost: nadávky, ponižování, zesměšňování, nedůvěra, opovrhování), ale i pasivní složku (dítěti se neděje to, co je správné ve výchově). Za psychické týrání můžeme považovat i to, že rodiče zkrátka neprojevují zájem o dítě, nevšímají si ho, nezajímají je jeho problémy, bagatelizují je. Dítě má v důsledku toho nedostatek péče a to vše po dlouhou dobu. Na druhé straně se setkáváme s vysokými až nepřiměřenými nároky rodičů na výkony svých dětí, a to zejména v návaznosti na výsledky ve škole, obzvlášť pokud nároky na dítě neodpovídají jeho kognitivním či jiným možnostem. Při nenaplňování představy rodičů dítětem se pak množí manipulace ve smyslu vyvolávání pocitů viny, nedostačivosti apod., větami typu: „S takovými známkami to nikam nedotáhneš, děláš nám jenom ostudu.“, trestuhodné jsou věty typu: „Nemám tě rád(a), když se tak špatně učíš.“ V současné době je čím dál větší problém trávení času rodičů s dětmi, věnování se dětem. Mnoho rodičů je zaneprázdněno prací a komunikace se mnohdy omezuje pouze na sdělení výsledků ve škole. Pokud nejsou vyhovující, nastane bludný kruh trestů, ——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229823
Dopad psychického týrání na psychiku dítěte Vždy záleží na tom, jak dlouho a v jaké intenzitě psychické týrání trvá, v jakém vývojovém období dítě zastihne, jakou má dítě povahu apod. V zásadě může jít o následující dopady:
Týrané a zneužívané dítě
omezování, vydírání: „To máme za všechno, jsi nevděčná(ý) a k tomu levá(ý) jako šavle, celá teta Běta.“ Jiný problém představuje srovnávání s úspěšnějším sourozencem, který má podle rodičů více předností, a tudíž si zaslouží lásku rodičů – na rozdíl od kritizovaného dítěte, na které nezabírají ani „tvrdé tresty“ (nejednou vedla tato situace ke vzniku poruch příjmu potravy, viz kapitola o poruchách příjmu potravy).
■■ ■■ ■■ ■■
stažení se do sebe, ustrašenost, úzkostnost, snadno se rozpláče; nízká sebedůvěra a sebehodnocení, snadno se vzdává; obtížně vyjadřuje svůj názor, požadavek, přání, nedokáže se prosadit; v jiném případě může dítě jednat agresivně, v chování je patrné kopírování dospělých, kteří s ním takto zacházejí, provokuje dospělé i vrstevníky; ■■ problémy v jednání s lidmi, v mezilidských vztazích vůbec; ■■ výskyt poruch chování (lhaní, záškoláctví, útěky z domova); ■■ psychosomatické obtíže (bolesti hlavy, břicha, kožní nemoci, zvýšené teploty neznámého původu apod.).
Poznámka
Psychické týrání se vyskytuje v rodinách i v opačné roli, kdy rodiče jsou týráni svými dětmi. To se většinou děje v případech dospělých dětí a starších rodičů, kteří jsou v pozici závislosti. Ale někdy se tak děje i v řadách mladších dětí, jako v následujícím příkladu.
↧↧Příklad: týrání rodiče dítětem
Lucie (13 let) začala obviňovat matku z fyzického týrání, že ji bije a kope do ní (jednalo se o děvče s průměrnou mentální kapacitou, osobnostně průbojnou). Lucie ji začala „vydí rat“, že chce žít se svým otcem. Začala vznášet stále se stupňující obvinění vůči matce ve škole, okatě poukazovala na to, že je doma surově bita. Několikrát absolvovala pediat rické vyšetření, psychologické vyšetření a vše nasvědčovalo tomu, že si vymýšlí. Ráda hovořila o tom, že dostává doma výprasky. Byla si schopna plně uvědomit, co takováto obvinění mohou přinést za následky. Našli se i svědkové, kteří slyšeli Lucii vyhrožovat, že na matku pošle „sociálku“, protože chce žít s otcem. Celý případ byl nakonec uzavřen tak, že Lucie byla svěřena do péče svému otci.
————————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229823
S psychickým týráním dětí se nesetkáváme pouze v rodinách, v rámci interakce rodič–dítě, ale i v širším okolí dítěte, zejména ve škole a mezi vrstevníky. Tento typ týrání je známý pod pojmem „šikana“ (nejčastěji hrubé fyzické násilí, ponižování, nadávky, zesměšňování apod.), která se v současné době kvůli rozvoji techniky rozšiřuje do více forem a možností (viz podrobněji v kapitole o poruchách chování) (Procházková, Spilková in Dunovský, Dytrich, Matějček, 1995). V současné době se jedná především o tzv. kyberšikanu, kdy „jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně psychicky týrá a zraňuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu novou informační a komunikační technologii – zejména internet a mobil“ (Kolář, 2011, s. 84). Tím, že dítě či dospívající ještě nemá dostatečně rozvinuté kritické myšlení a má minimální zkušenosti, může být více ovlivnitelné, a tudíž více submisivní a zneužitelné. Je to psychická šikana, která způsobuje jedinci dlouhodobé psychické trauma.
Poznámka
Další rizikové jevy v prostředí internetu, které umožňují zneužití a týrání jedince (dominantně psychické): kyberrooming zahrnuje „zmanipulování vyhlédnuté oběti (nejčastěji pomocí chatu, SMS zpráv, ICQ a Skypu) k osobní schůzce. Výsledkem schůzky může být sexuální zneužití oběti, fyzické mučení, nucení k terorismu apod.“ (Kolář, 2011, s. 84). Místa výskytu kyberroomingu jsou populární sociální sítě, jako je Facebook, Lide.cz, Libimseti.cz aj.). Kyberstalking pochází z angl. cyberstalking (původně lovecká terminologie), znamenající doslova uštvání kořisti. Tzv. stalkeři jsou ti, kteří „loví“ svou oběť tím, že jí opakovaně zasílají zastrašující a výhružné zprávy, narušují soukromí a bezpečnost jedince. Může dojít i k fyzickému napadení stalkerem (Kolář, 2011). Většinou vše začíná opakovanými projevy přízně, které později vyústí ve vyhrožování, kterým stalker vyvolává ve své oběti pocit strachu a úzkosti (Eckertová, Dočekal, 2013). Happy slapping je tzv. veselé fackování, jehož záměr spočívá ve fyzickém napadení nic netušící oběti pachatelem, doprovázející zdokumentování tohoto útoku mobilním telefonem, videokamerou apod. Záměrem je získat originální až šokující dokument, který po zveřejnění na internetu zaručí úspěch v počtu zhlédnutí tohoto videa. Úspěch takového záznamu je podmíněn mírou brutality, která byla oběti způsobena (např. ukázka počtu vyřazených zubů apod.). Vedle fyzického napadení se může jednat i o sexuální obtěžování či znásilnění apod. (Kolář, 2011). Sexting označuje „zasílání či sdílení vlastních odhalených fotografií, videozáznamů nebo textů (např. SMS, e-mailů) s erotickým a sexuálním podtextem, prostřednictvím moderních komunikačních technologií“ (Eckertová, Dočekal, 2013, s. 68). Tyto materiály mohou vytvářet samy děti, které je umístí na internet nebo je odešlou mobilním telefonem cílené osobě, o kterou jeví zájem. Podle Hulanové (2012) dochází vlivem sextingu také k šíření dětské pornografie.
V současné době se setkáváme s psychickým týráním nejen dětí, ale i učitelů. Učitelé jsou vystavováni jak kyberšikaně, tak i zesměšňování, ponižování v prostředí školy. Důsledky takového jednání mohou mít vážný psychický dopad na učitele. ——— 100 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS229823