„No tak!“ znovu prováděl to samé, matka i mladší syn se stále vyděšeně tvářili a obávali se toho nejhoršího. Zázrakem pak z pusy vyprskl vodu a zakuckal se. „Proč jsi to udělal, ty blboune jeden!?“ strkal do něj otec. „Já tě vážně nechápu,“ ulízl si mokré vlasy dozadu. Vanessa přicházející zadem rázem ztuhla, když viděla partnera ležet promáčeného u bazénu na dlažebních kostkách a otce klečícího nad ním. Mladík se stihl zadívat na místo, kde postávala dívka, která to s hrůzou v očích musela sledovat. To těžké břímě ale už dívka neunesla a utekla pryč. *** „Vanesso,“ volal rozjetý partner na přítelkyni, ta dělala, že ho neslyší, když si to kráčela po trávníku a utírala si kapičky slz pod očima. „Co mi ještě chceš?“ škubla sebou. „Chtěl bych s tebou mluvit,“ zastavil vozík. „A o čem chceš mluvit? Místo toho, abys bojoval a zase si chodil, tak si bezdůvodně bereš život!“ promlouvala mu do duše. „To přece není normální.“ Gestikulovala. „Bla bla... Už je to tady zase. Ten věčný stereotyp. Je to pořád dokola. Ale já už bojovat nechci, chápeš to!?“ měl hodně důležitý výraz a bylo mu všechno tak nějak jedno. „Fajn, jak chceš, Same, stejně je to marný.“ ukončila nesmyslnou diskusi odchodem. Sam si plně uvědomoval, že by Vanessu svým hrozným chováním ztratil, a proto situaci vyřešil poněkud jinou formou. Využil té správné chvíle. Opět se začal spoléhat na ruce a na své 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228118
schopnosti, aby se na ně psychicky soustředil. Překonal svůj strach, který doposud měl a s velkým úsilím a námahou dopadl na chodidla. S těžkou koordinací pohybu a s malým zavrávoráním celého těla se konečně na ně tvrdě postavil. „Vanesso!“ zavolal na ni Sam, který stál na opět na svých nohách. Dívka se vehementně otočila: „Same?“ zůstala zaražená a nedokázala věřit tomu, že přítel stojí opravdu na nohách. Přiřítila se k partnerovi jako uragán. „Jak to, že stojíš...?“ divila se celá rozzářená. „Ani sám nevím... Bylo to jako znamení. Přišlo to tak najednou...“ Nedokázal ten zvláštní pocit ani popsat, když se cítil tak spontánně uvolněný. „Ještě se na mě zlobíš?“ nasadil na ni psí oči. „Trošičku,“ přivřela levé víčko, zároveň se trochu potutelně usmívala. „Jsem ráda, že zase stojíš na nohách,“ usmívala šťastná Vanessa a za tu jeho dřinu, kterou podstoupil, ho hodlala obejmout. „No tak, povalíš mě. Ještě mi nohy tolik neslouží,“ vtipkoval mladík s úsměvem. „Já vím, promiň,“ omluvila se dívka, která ještě nemohla stále tomu uvěřit. „Hele, mám takový pikantní nápad. Mamka jela dneska za tátou do nemocnice. Takže?“ Naznačovala. Máme dům sami pro sebe!“ lišácky se usmívala a položila mu ruce na mužná ramena. „Tak na to se moc těším,“ řekl natěšený mladík a zažehnali společnou krizi polibkem, co je stmelila opět dohromady. Krátce na to je zpovzdálí zpozorovala mladíkova matka, která se chýlila jít do domu, také manžel jdoucí za ní posečkal na místě. Manželé při tom nečekaném zázraku překvapivě hleděli na syna stojícího na vlastních nohách. Richard v té ohromující náladě ovinul ruku okolo manželčiny paže a jeden o druhého opřeli hlavu.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228118
*** Ta pravá chvíle se odehrávala v obýváku, co je dokonale sladěn s kuchyní. Zatažené závěsy, i upité víno ze skleniček na konferenčním stolku, budily intimní atmosféru milostné předehry. Vanessa otočená k Samovi zády si vlasy přehodila přes rameno. „Mohl bys mi je, prosím, rozepnout?“ požádala ho kráska se sexy křivkami. Sam sedící na vozíku se překonal k jedinečnému činu a pomalým tahem krásce rozepnul šaty. Nejprve si sundala jedno ramínko ze šatů, pak i druhé a rovnou je až přímo svůdně stáhla. Odhalila se mu v celé své nahé kráse. Partnera to nezkrotně nažhavilo. „Och, ano,“ sténala blahem, když jí mladík hladil prsty na nejcitlivějších místech těla. Vzrušená Vanessa pak ulehla na gauč a inspirovala se představou. „Udělej mi to, jako z ‚Padesát odstínů šedi‘!“ Znovu sténala blahem a děsně si přála, aby to s ní partner sdílel. Sam si zuřivě strhl ze sebe tričko a dobýval se mocně na nahou hruď rozpálené krásky. *** Simon s Chloí se procházeli po písečné pláži a vypadalo to, jakoby spolu zase před lety randili. „Říkala jsem si, že nemá cenu tě z ničeho vinit. Zvykla jsem si,“ měla zabořenou hlavu do písku. „A jsi zamilovaný?“ ptala se zájmem.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228118