Jak se dívám na svět… zlepšuje. Nedávno stavěla skleník pro své jahody, taky neustále seká trávu, řeže větve, brousí, tříská, no zkrátka dělá rámus. Tento rámus nedá spát ani Fajnovkovi Pohovkovi, ani hadům a tchořům Voňavky Podrážky. Fajnovka i Voňavka se však shodnou v tom, že mít za sousedku Fintilku má i určitá pozitiva – protože se Fintilka potřebuje zbavit poměrně velkého zahradního odpadu, dává Pohovkovi nařezané větve (ten si s nimi vždycky rád zatopí ve svém domácím krbu) a Voňavka zase od Fintilky dostává posekanou trávu, kterou využívá jako podestýlku pro své tchoře. Abychom to celé shrnuli:
• • •
Voňavka a Fajnovka mají rádi Fintilku za to, že jí to vždycky sluší, ale také hlavně za to, že jim dává zadarmo pro ně užitečný zahradní odpad. Fajnovka a Fintilka mají rádi Voňavku za to, že pěstuje hady, kteří likvidují žáby a myši. Fintilka a Voňavka mají rádi Fajnovku za to, že chová slepice, protože na vejcích si vždy rádi pochutnají tchoři pana Voňavky a slepice pana Fajnovky si zase rády pochutnají na slimácích, kteří by jinak jedli jahody od Fintilky.
ALE:
• • •
Voňavka a Fajnovka nemají rádi Fintilku za to, že dělá hluk. Fajnovka a Fintilka nemají rádi Voňavku za to, že pěstuje tchoře, kteří působí zápach. Fintilka a Voňavka nemají rádi Fajnovku za to, že má na zahradě jezírko, které přitahuje žáby a komáry.
Jak to celé vyřešit? Na to zatím nenašel odpověď ani náš vážený náčelník Po-Cho-Pil. Výše uvedený příklad demonstruje další typ tržního selhání, kdy existují určité vnější (externí) efekty spojené s ekonomickým rozhodováním a ekonomickou činností (je to podobné jako vedlejší účinky léků). Tyto externí efekty mohou být jak pozitivní, tak i negativní. Ekonomická teorie je označuje pojmem externality a definuje je jako pozitivní či negativní vedlejší a původně nezamýšlené efekty, které vznikají v důsledku výroby nebo spotřeby a dopadají na někoho jiného. Proto se jim též někdy říká přelévací efekty, neboť dochází k tomu, že přínosy nebo naopak náklady, které jsou spojeny s danou činností, jsou přesunuty na někoho jiného - nese je někdo jiný, než ten, kdo danou činnosti realizuje. Rozlišujeme proto:
•
Pozitivní (kladné) externality – tyto vnější úspory vznikají tehdy, když činnost jednoho ekonomického subjektu přináší prospěch jiným ekonomickým subjektům, za který nemusejí nic platit. Příklad pozitivní externality: když se člověk rozhodne, že bude studovat a že se duchovně zdokonalí, jeho moudrost nakonec bude prospěšná nejen pro něj samotného, ale i pro všechny ostatní kolem (už dříve jsme řekli, že náčelník Po-Cho-Pil již pomohl spoustě lidem).
•
Negativní (záporné) externality – tyto vnější náklady vznikají tehdy, když činnost jednoho ekonomického subjektu znamená pro ostatní ekonomické subjekty určité náklady, které jim nikdo neuhradí a přitom když tyto náklady nesou, neplyne jim z toho ani žádná výhoda. Příklad negativní externality: když mořeplavci sledovali své vlastní zájmy, dovezli na svých lodích krysy, které původně byly jen na určitých ostrovech
DET-diskuse, eseje, teorie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228086
Jak se dívám na svět… v Asii. Je zřejmé, že krysy by celé oceány nikdy nedokázaly přeplavat samy o sobě. A tak nese Evropa zátěž této negativní externality dodnes. •
Reciproční externality – nastávají v případě, kdy činnost jednoho ekonomického subjektu působí druhému ekonomickému subjektu pozitivní/negativní efekt, zatímco činnost druhého ekonomického subjektu působí prvnímu ekonomickému subjektu taktéž pozitivní/negativní efekt. Příklad pozitivní reciproční externality: pedagog, který má svou práci rád a tak se na výuku pečlivě připravuje, aby mohl svým žákům předat co nejvíce zkušeností. Když tyto znalosti předá, je plně spokojený a pozitivně naladěný. Tato pozitivní vnější energie působí jinak jako původně nezamýšlený vnější efekt na celé jeho okolí, včetně jeho žáků. Ti se řádně připravují a pečlivě a svědomitě se učí a to zejména proto, aby byli chytří a moudří. Ale tím způsobují zároveň i pozitivní efekt plynoucí pro jejich učitele, kterého jejich přístup těší a že jeho žáci umí. Příklad negativní reciproční externality: policejní stanice umístěná vedle hospody – hluk z hospody stěžuje policejním důstojníkům vykonávat kancelářkou práci, která vyžaduje soustředění. Na druhou stranu, protože je policejní stanice v takové blízkosti hospody, není pro policejní příslušníky problém okamžitě zadržet ty, kteří do hospody přijeli autem, požili alkoholický nápoj a pak vyvolali výtržnost, narušili noční klid nebo opět zamýšleli usednout za volant. Zkrátka zákazníci této hospody musejí více dbát na správné chování, což některé může odrazovat od návštěvy této hospody. Ztráta zákazníků pro majitele hospody je negativním efektem, který plyne z blízkosti policejní stanice.
Stejný příklad však může posloužit i k demonstraci pozitivně-negativní reciproční externality. To v případě, že bude stále platit, že zákazníci této hospody musejí více dbát na správné chování (což některé může odrazovat od návštěvy této hospody) a ztráta zákazníků je pro jejího majitele negativním efektem, policejní stanice nemá z hospody v blízkosti žádný negativní efekt (neboť všichni výtržníci a opilci byli již dávno odrazeni od návštěvy této hospody), ale naopak existence této nedaleké hospody je pro příslušníky spojena s pozitivním efektem v podobě toho, že nenabízí alkoholické nápoje, dodržuje noční klid apod., čímž vlastně jde příkladem pro všechny ostatní hospody v okolí.
DET-diskuse, eseje, teorie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228086
Jak se dívám na svět…
Pokud budeme vycházet z metodologického individualismu, budeme předpokládat, že výrobce i spotřebitel ve svém rozhodování zohledňuje pouze své vlastní náklady a přínosy. V případě externalit je ale činnost jednoho ekonomického subjektu spojena s efekty, které působí na ostatní subjekty. Je tedy zřejmé, že v případě pozitivních externalit bude jejich původce brát v úvahu pouze pozitivní efekty ze své činnosti, které plynou jen jemu a nikoliv ostatním. V tom případě se rozhodne pro takový rozsah své činnosti, který odpovídá bodu, v němž se soukromý mezní užitek (odpovídající poptávkové křivce D) vyrovná s mezními náklady (MC). Graf č. 40 Pozitivní externality
DET-diskuse, eseje, teorie
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS228086