Na podzim pak můžeme s dětmi nasbírat listy ze stromů a keřů a doma je nabarvit a otisknout na papír. Společně s dítětem určitě vymyslíte, co v šechno mohou otisky připomínat. Dále můžete z podzimní procházky přinést lesní plody (kaštany, žaludy, šípky) a využít je k dalšímu tvoření.
Proč si dítě samo povídá aneb Co je to egocentrická řeč Rychlý vývoj pohybových činností provází i rychlý vývoj řeči v raném dětství. Linda většině věcí rozumí, především tomu, co je v souladu s jejím pohybovým vývojem. Nejenom že dobře rozumí jednotlivým pokynům, ale sama je umí také říci, například když babičce vlezla na záda a formulovala pokyn „tak mě hledej“ nebo když dokázala nabídnout pomoc – „já ti pomůžu, jestli chceš, já budu dělat se mnou, jestli chceš, mně to nevadí“. Batole si také velmi často povídá samo se sebou, komentuje, co dělá, nebo si jen tak pozpěvuje, jako Linda, která při odchodu ze zoo opakovala popěvek: „Hádej, ptáčku, hádej, ptáčku.“ Jedná se o tzv. fenomén egocentrické řeči, kdy dítě nevede s ostatními rozhovor a jeho řeč v ten okamžik neplní komunikační, tzv. dorozumívací funkci, protože není určena ostatním lidem. Egocentrická řeč dítěti pomáhá při myšlení, při zpracování informací, ale také pro vyjádření vlastních prožitků, proto Linda při nakupování v obchodě opakovala „já jsem nespokojená…“, neříkala to mamince, ani prodavačkám, jednoduše vyjadřovala hlasitě svůj prožitek. Pokud tedy budete zpovzdálí pozorovat dvouleté dítě, tak zjistíte, že velmi často promlouvá samo k sobě, vypráví samo sobě, zpívá samo sobě, popisuje, co dělá nebo také co dělat nemá, protože řeč má kromě funkce dorozumívací a poznávací i funkci regulační – dítě pomocí hlasité řeči usměrňuje své chování. V úzké souvislosti s vývojem pohybových dovedností dochází k expanzi slovní zásoby. Kolem druhého roku dítě dokáže pojmenovat předměty, osoby či zvířátka na obrázku, kolem třetího roku dokáže popsat, co kdo na obrázku dělá, ale také samo dokáže zopakovat nějakou říkanku či zazpívat písničku. Batole velmi rádo poslouchá písničky, pohádky, říkanky, rádo si také prohlíží dětské knihy. Z výchovného hlediska je vhodné toto první stadium v přípravě na čtení maximálně využít a společně si s dětmi prohlížet dětské knihy, umožnit dítěti, aby ukazovalo či předvádělo, co je na obrázcích nakresleno, dát dítěti prostor, aby vyprávělo. Dítě si mnohdy samo vezme knížku a dělá, že „čte“. Batole v tomto období již dokáže napodobit intonaci slov a také je v jeho řeči zřetelně jasné, kterým slovům dává zvláštní důraz.
98
VÝVOJ BATOLETE
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227966
V batolecím období se tedy rozšiřuje nejenom aktivní slovní zásoba (jedná se o slova, která dítě aktivně používá ve své komunikaci), ale taktéž pasivní slovní zásoba. Dítě mnoha slovům a slovním spojením rozumí. Chápe jednoduché pokyny, dokáže se s maminkou či tatínkem bez problémů domluvit, například kde ho něco bolí, a to za použití verbální i neverbální komunikace. Pro vývoj řeči je toto období nesmírně důležité, dítě si mezi druhým a třetím rokem osvojuje základy syntaxe. Dvouleté děti různě se slovy experimentují, s radostí opakují některá slovní spojení. Krok za krokem dítě postupně díky svému okolí poznává i jazyková pravidla. Co slyší, to se snaží napodobit. Rodiče a prarodiče by si měli dávat pozor, jak v blízkosti dítěte mluví. Dítě rádo poslouchá, co říkají dospělí, a rádo slova opakuje, mnohdy je jen tak, bez většího významu klade vedle sebe. Nelze se tedy divit, když děti do svého slovníku zařazují hanlivá až vulgární slova, protože slyšely, jak je dospělí používají. Mnohdy toto slovo dítě s roztomilostí jeho vlastní zopakovalo a upoutalo tím pozornost svého okolí. Je zbytečné říkat „blbec se neříká“, protože dítě při té nejméně vhodné situaci, například v ordinaci u lékaře, kdy je vyzváno, ať řekne, jakou zná říkanku, předvede, co umí: „Blbec, blbec, blbec… to se neříká…“ Linda také ke svému oblíbenému „ty jsi makovec“ přidala „ťululum, hajzlík, kaňourek, čuňátko a blbec…“. V dětské řeči se v tomto období stále objevuje dětský žargon. I Linda o svém tatínkovi hovořila jako „Táťulovi Máťulovi“. Významné milníky v životě batolete
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227966
Rodiče někdy žasnou, co jejich dítě dokáže vymyslet za nesmyslná slova, až patvary, které vznikají přehozením slabik nebo mohou být zcela vymyšlené. Ve vývoji řeči je toto zcela normální jev, takže není třeba se znepokojovat, když někdy svému dítěti nerozumíme. Pokud mu nerozumíme a ono chce, abychom mu rozuměli, tak nám to samo ukáže či po svém vysvětlí. Někteří rodiče si pro vzpomínku tyto dětské výrazy či zajímavá spojení zapisují do deníčku dítěte nebo jako komentáře k fotografiím. Jak již bylo několikrát zmíněno, každé dítě je jiné, u každého dítěte i vývoj řeči probíhá individuálně. Linda si při svých hrách hodně povídala, jak se říká, „pusinku nezavřela“. Při hře s panenkami měla potřebu všechny činnosti komentovat, ale také jim vyprávět úryvky z pohádek nebo jim zpívat. Vůbec nevadí, že mluví v infinitivu nebo že nerozlišuje časy. Osvojení gramaticky správné mluvy přijde později. Určitě se však vyplatí dítě chválit a povzbuzovat. Pokud si s dítětem povídáme, vyprávíme mu nebo mu čteme, tak je vhodné si k němu sednout, aby dítě mohlo sledovat naše oči i ústa. Naopak když mluví dítě, tak mu dejte najevo, že vás zajímá, co říká, že mu nasloucháte. Je vhodné se i k dítěti přiblížit, například se k němu sklonit nebo si k němu sednout do dřepu. Vývoj řeči ovlivňuje mnoho faktorů: dědičnost, vývoj nervové soustavy, pohybový vývoj, ale také vnější podmínky: mluvní vzor, prostor pro vyjádření, emočně bezpečné a podnětné prostředí atd. Batolecí období je významným obdobím i pro rozvoj tzv. čtenářské pregramotnosti. Je dobře, když od malička dítě vidí, že se v rodině čte: tatínek čte noviny, dědeček s babičkou knihy, starší sourozenec si čte v pokojíčku atd. Batolata moc ráda poslouchají krátké pohádky, příběhy se zvířecím hrdinou, ale taktéž veršované pohádky, říkanky atd. Je vhodné, když je v rodině zažitý pravidelný čtenářský rituál, např. před spaním maminka čte pohádkovou knížku nebo po obědě před odpočinkem vyzve dítě, že si společně budou vyprávět pohádky. Umožněme dítěti, aby si knihu samo vybralo, vezměme ho na klín a vyprávějme si s ním. Linda si ráda hrála se svým plyšovým ježečkem a v době, kdy už se hezky rozpovídala, tak předvedla, že dokáže hrát i velmi jednoduché divadlo. Ptala se svého ježečka a následně za něho i odpověděla. Hra na divadlo bude pro děti velmi zajímavá, pokud prarodiče vyhledají například staré maňásky nebo sami rodiče dítěti vytvoří jednoduchou loutku (klidně pomocí čtvrtky a špejle). Pokud víme, že s dítětem máme někde delší dobu čekat, tak je vhodné mít s sebou jeho oblíbené knížky a společně si s ním knížky prohlížet, vyprávět, co je na obrázku, nechat ho dokončit verš, započatou větu atd. V současné době sice existuje velké množství audio- a videopohádek, ale společná četba a společné vyprávění s rodiči a prarodiči nedokáže nahradit ani video, televize
100
VÝVOJ BATOLETE
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227966