Tab. 1 Strukturovaná (uspořádaná) mapa Seznámení a sblížení
Sociální prostředí
Forma vztahů
Postupné sblížení Nenaplněná touha Flirt
Školní prostředí Společenská akce Lázeňský pobyt Sociální sítě
Homogenní vztah Heterogenní vztah „Jiný vztah“
Podpora
Vzájemné soužití = vztah
Rodičovství
Tolerance okolí Přizpůsobení se druhých Hledání kompromisních řešení Kompenzace limitů
Společné aktivity Společné bydlení Manželství jako splněný sen Manželství jako otevřená alternativa Nesezdané soužití Intimní soužití Vztah bez budoucnosti
Touha po dětech Dítě s postižením Péče o dítě
Determinující složky – interpersonální
Determinující složky – vnitřní
Determinující složky – vnější
Přístup partnera/ky k handicapu Akceptace vztahu okolím Přijetí vztahu rodiči Partnerská komunikace Předsudky okolí
Víra Sebepojetí Obavy
Tělesné postižení Bariérovost prostředí Potřeba asistence Potřeba plánovat
Emoce
Lidská práva
Tacitní složky*
Emoce související s handicapem Emoce související s partnerstvím Emoce související s rodičovstvím Emoce související s reakcí okolí
Právo na rodinný život Právo na odlišnost Právo na sexuální život
Převládající paradigma Genderové rozdíly Faktické nastavení společnosti Vědecký diskurz
* Mezi tzv. tacitní složky řadíme ty, které jsou v situaci přítomny v latentní (skryté) podobě, avšak nikdo nepochybuje o jejich přítomnosti. Mnohdy zůstávají na úrovni nevyřčené reality, jindy se nacházejí těsně pod hladinou sdělení a občas se na krátkou chvíli vynoří. O čem však není pochyb, je skutečnost, že ovlivňují zkoumanou sociální realitu, resp. tvoří kontext jejího konstruování informanty.
——— 98 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227935
V rámci realizovaného výzkumu – zkoumání partnerských vztahů mladých dospělých s vrozeným tělesným postižením – jsme zjistili zajímavou skutečnost, a to že mladí dospělí s vrozeným tělesným postižením mají jen omezené, jednorázové zkušenosti s homogenními vztahy, tedy vztahy s partnerkou/partnerem s podobným či shodným somatickým postižením. Někteří z informantů se totiž domnívají, že v heterogenních vztazích, tedy vztazích, kde je pár složen z osoby s tělesným postižením a ze zdravého partnera či partnerky, „odpadají“ určité těžkosti a bariéry, jimž čelí homogenní páry. Vzhledem k uvedenému jsme sestavili v rámci poziční analýzy variace vztahů mladých dospělých s vrozeným tělesným postižením (viz obr. 16). Nejčastějšími „vztahovými“ variantami, o kterých naši informanti vypovídali, byly páry, ve kterých byla žena s tělesným postižením a muž bez zdravotního postižení nebo muž s tělesným postižením a žena bez zdravotního postižení. Partnerské zkušenosti měli rovněž s osobami s různým typem tělesného postižení, které se ovšem z chronologického hlediska řadily k těm ranějším. Na základě výpovědí mladých dospělých s vrozeným tělesným postižením lze konstatovat, že ač jsou jejich zkušenosti se vztahy různě bohaté, můžeme v nich identifikovat určité analogie, které jsou pro naše informanty příznačné. První z nich je již výše zmiňovaná skutečnost, že čtyři ze všech pěti informantů mají pouze ojedinělou zkušenost s partnerkami/partnery, kteří byli, stejně jako oni sami, nějakým způsobem zdravotně limitováni. „Když si tak promítnu moje vztahy, tak jenom málo z nich byly, jako že jsme byli oba dva třeba nějak na tom vozejku. Prostě, to si vzpomínám snad jenom na jeden případ.“ (L4) Podobnou zkušenost má i Kristýna, která říká: „Téměř vždycky, až na jednu výjimku, jsem měla zkušenost se zdravým partnerem.“ (K3) Martin shodně s Radanou uvedli, že s homogenními vztahy mají zkušenosti pouze z rané fáze jejich milostného života. Martin přibližuje, že jeho první přítelkyně „byla vozíčkářka, kterou jsem pak už nikdy neměl. Už jen zdravý holky. No, vlastně pak ještě jednou DMO, ale ta jako chodila,
Zkušenosti mladých dospělých s tělesným postižením s partnerskými vztahy
Homogenní versus heterogenní partnerské vztahy aneb „Jiný vztah“
——————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227935
ale byla taky postižená.“ (M4) Stejně tak Radana uvedla, že její první vztahová zkušenost byla s „člověkem, který byl taky na vozíku“ (R2).
Míra ženina tělesného postižení
vysoká Žena s tělesným postižením a muž bez tělesného postižení
Žena s tělesným postižením a muž s tělesným postižením
Žena bez tělesného postižení a muž bez tělesného postižení
Žena bez tělesného postižení a muž s tělesným postižením
nízká
nízká
Míra mužova tělesného postižení
vysoká
Obr. 16 Poziční analýza se zaměřením na formu vztahů osob s vrozeným tělesným postižením Avšak ani v heterogenních vztazích se naši informanti vzhledem ke svému vrozenému tělesnému postižení nevyhnou mnohým limitům a uplatňování strategií zvládání jejich kompenzací. Jak sami konstatují, jejich partnerské vztahy jsou zkrátka jiné. Diskurz jinakosti je důležitou součástí popisování a konstruování jejich partnerských vztahů. Poměrně výstižně vztahy našich informantů charakterizují termíny jako „rozdílný“ či „jiný“, přičemž nemají výhradně souvislost se složením páru. „Ono vůbec komplexně je to jakoby dost jiné než klasické vztahy.“ (M4) Dále: „Vztahy osob se zdravotním postižením […] určitě jsou v něčem jiné než vztahy zdravých lidí.“ (R2) nebo „Mně přijde, že v tom je možná i trochu rozdíl, když je jeden jako my a když si najde zdravého člověka, ——— 100 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227935