Koloseum skandovalo: „Brandon Garst! Brandon Garst!“ A Garst přešel ke Kalgionovi, aby ho dorazil. Publikum však náhle zašumělo jako bouřlivý vodopád, když všichni v hledišti užasli nad tím, že se Dirion právě zvedl, roztrhnul si košili a na jeho těle se zaleskla zvláštní černá zbroj, která se blýskala arzeonovým vláknem. Zvláštní drátěná košile, která dokonale přilne k tělu, že vypadá jako látka, ale ve skutečnosti dokáže zastavit každý úder každé zbraně, pokud není také z arzeonu. Byla to zbroj, kterou dostal od Kalgionovy ženy a kvůli které jejího muže zajali. Brandon Garst se rozmáchl a Dirion ho prudce srazil k zemi. Brandonovi vypadl meč z ruky a protivník ho zuřivě zasypal drtivými ranami pěstí do obličeje. Až ho nakonec Brandon ze sebe shodil a překulil se na Diriona, aby mohl tentokrát mlátit on jeho. Dirion zkřížil ruce a snažil se zablokovat rány. Brandon se mezitím snažil natáhnout pro meč, ale Dirion ho ze sebe prudce skopnul, sám se zvedl a rozběhl se pro svůj meč. Brandon udělal totéž. Oba se vrhli proti sobě. Dirion se rozmáchl a jeho meč se zaleskl v jasném slunci. Garst zařval a taky se rozmáchl. Koloseum chvíli mlčelo a všichni stáli na nohou. Následovala strašná rána... Prásk! Brandonův meč praskl a rozpadl se na kousíčky oceli. Dirion zařval, udělal prudkou otočku a praštil Brandona plochou čepelí přímo do nosu. Ten spadl na zem a prskal krev, ale zůstal ležet a Dirion k němu ze strany přistoupil.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227533
Král Garizzon se podíval na Grúze Garsta, který mlčel, ale král prohlásil: „Tomuhle říkáš neporazitelný a mocný válečník?!“ Pak zařval na Diriona: „Zabij ho! Dokonči to!“ Grúz jen tiše špitl: „Ne! To ne!“ Brandon zavřel oči, do kterých mu tekl pot, když se čepel zabodla do země těsně vedle jeho hlavy a Dirion zařval na celé koloseum: „Nejsem vrah! Pokud to chceš dokončit, králi, dokonči to sám, aspoň všichni lépe uvidí, co jsi zač! Nikoho jsem nezabil.“ Pohlédl na všechny raněné muže, se kterými bojoval, a pokračoval: „A nikoho nezabiju jen tak pro vaší zábavu!“ Garizzon chtěl něco říct, ale bouřlivý hřmot lidí v koloseu ho umlčel. Všichni začali provolávat jméno jednoho muže: „Dirion! Dirion!“ Dirion pomohl Kalgionovi na nohy a odvedl ho stranou. Mezitím se otevřely dveře a strážní odvlekli ostatní raněné pryč, ale Diriona a Kalgiona si ani nevšimli a rychle zaběhli zpátky. Dirion přemýšlel, co to znamená. Grúz Garst zařval: „Dirione! Zvítězil jsi, ale jako pro každého vítěze tady mám pro tebe ještě bonus. Ještě to neskončilo!“ Pak zařval někam pod sebe dolů: „Řetězy... vytáhnout! Vrata... otevřít!“ Kalgion se opřel o zeď: „Co to má být?“ „To nevím, ale drž se stranou,“ odpověděl Dirion. Pak přistoupil blíž a zastavil se před místem, kde se uprostřed arény začal odhr99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227533
novat písek. Teprve teď spatřil mohutná vrata, která se otevírala. Odněkud ze tmy něco strašlivě zařvalo a Dirion rychle ustoupil zpátky, když obrovitý černý tygr vyskočil rovnou do arény a málem ho zašlápl. Koloseum se zašuměním užaslo a Barglen zavřel oči. Ani Isgrasil nedýchal. Černý tygr s bílými skvrnami strašlivě zavrčel a blížil se k Dirionovi, který držel meč a ustupoval. Zvíře mělo na krku obrovský, lesklý obojek, který byl ověnčen čtyřmi mohutnými, arzeonovými řetězy. Dirion se přitiskl až ke zdi, když mu tygr zařval do tváře, upustil meč a řekl: „Dobrá... vyhrál jsi.“ Černý tygr se díval na Diriona a on pochopil, proč se koloseum jmenuje Černá Tlama. Jednu černou tlamu měl právě před sebou tak, že by ho mohla hravě spolknout. Pak se zadíval víc na tygra, hlavně na jeho skvrny a oči. Dirion mlčel, když ho tygr začal očichávat a hned na to promluvil: „Zvláštní, něco takového jsem dlouho necítil.“ „Jak to myslíš?“ zeptal se Dirion. „Jsem člověk jako spousta lidí tady.“ „Myslím tím to, že jsem dlouho necítil dobrého člověka.“ „Počkat! Ty jsi tygr Glyveron!“ užasl najednou Dirion. „Ty mě znáš?“ „Četl jsem o tobě.“
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS227533