ZA DALEKOU HISTORIÍ A PAMÁTKAMI DO OBCE LIBČEVES Přes tuto obec jsem se jednou vracela z výletu, který jsem podnikla do Třebívlic – za poznáním života baronky Ulriky von Levetzow, která se v této obci narodila a která byla velkou láskou básníka J. W. Goetha. Při zpáteční cestě jsem volila jinou trasu, abych více poznala blízké i vzdálenější okolí místa mého bydliště, které mám ještě dosud dost neprobádané. A udělala jsem dobře, neboť jednou ze zastávek, byla obec Libčeves, kde stál na návsi starobylý kostel, jenž mě zaujal svým slohem, až se ve mně zatajil dech! Jako kdybych se ocitla v dávném století…Srdce mně skoro přestalo tlouci. Nádhera, krása! Je vůbec něco takového možné, aby se taková stavba dochovala do dnešní doby? Ano, je! Stojí tu přede mnou!, a tak jsem si v duchu řekla, že se musím do této obce jednou podívat. To jsem ale ještě netušila a ani neviděla při cestě ruinu zámku, který stál na vršku, ale z druhé strany, než jsem seděla já. A tak jsem se sem vydala s kamarádkou… O obci Libčeves se dochovaly písemné záznamy z r. 1251. Nachází se v okrese Louny v ústeckém kraji, i když by se dalo říct, že hraničí se třemi okresy. V tehdejší době tu stával rozsáhlý dvorec, který vlastnil majitel podivného jména – Protivec z Libčevsi. Že by bylo jeho jméno odvozeno od jeho rozporuplné povahy? To se mi zjistit nepodařilo. Ale ať je to jak je, jeho rod vlastnil toto panství 200 let. Po tomto 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226702
rodu se tu vystřídali různí majitelé, z nichž převážná část byla německého původu. Dokonce tu došlo k uzákonění německé řeči. V 18. století se tu rozvinulo hospodářství, vznikl tu panský velkostatek, sýpky, stodoly a poplužní dvory. Byl postaven panský pivovar s rybníkem. Rozšířil se také původní hospodářský dvůr nedaleko zámku. Po zrušení nevolnictví v r. 1781 vznikaly sklářské manufaktury, palírny a zahradnictví. Do správy velkostatku spadaly i částečně uhelné doly, jež vlastnili Lobkowiczové. Když se trůnu ujal František Josef I., rozšířila se i zemědělská výroba na panském velkostatku v Libčevsi. Zkrátka obec Libčeves se začala postupně vzmáhat…K tomu přispělo i vybudování železniční tratě Mosteckou akciovou společností v r. 1898, která spojovala Most s Lovosicemi a vedla přes Libčeves, kde bylo postaveno nádraží. Vznikem 1. světové války se výtěžek ze zemědělské výroby odvážel jako potravina na fronty. 28. října byla vyhlášena samostatnost Československa a byla provedena první pozemková reforma. Tím se zmenšil šlechtický majetek Lobkowitzů, kterým patřil panský statek v Libčevsi. V letech 1949 – 1963 hospodařil již na jejich pozemcích Státní statek a Jednotné zemědělské družstvo. V r. 1964 se sloučily a vznikl Státní statek Libčeves, který ukončil svoji činnost v r. 1992. A tím také nastal postupně rozklad celého panství. Kdysi přepychový zámek s přilehlými budovami se začal postupně rozpadat a obyvatelé si materiál rozebírali na stavby. Ale vrátím se k současnosti…V současné době má obec něco přes 900 obyvatel. Obec má své historické jádro, ale i novou zástavbu. Pěstují se zde zemědělské produkty, ale protože to nestačí na obživu, dojíždí se za prací i do okolních měst. Tolik zhruba k historii. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226702
A tak jsme se rozjely vlakem do Mostu, kde jsme přestoupily na autobus, který nám jel zhruba za půl hodiny do Libčevsi. Nádraží v Libčevsi sice stále stojí, ale je nefunkční. V jízdním řádu byl uveden jen autobus a my, ač jsme se k němu chtěly také podívat, pro časovou tíseň jsme se k němu již nedostaly. Vystoupily jsme na zastávce u starobylého kostela, který mě okamžitě zaujal jako milovníka historie hned po prvním spatření. Dominuje totiž mohutnou věží celé obci. Stojí uprostřed Libčevsi, v sousedství původní tvrze, která byla spjata s kostelem. Kdysi tu také stával okolo kostela hřbitov, ale po stavbě silnice okolo něj byl zrušen. Kostel je zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele. Románská obdélná loď s mohutnou věží je nejstarší částí kostela. Pochází z let 1220 – 1230. Postavena je z kvádříkového, opukového a pískovcového zdiva. Věž kostela je proložena několika kvádry z černého kamene, jež tvoří přerušované lemování a na západní straně věže i černý kříž. Věž má barokní masivní báň se štíhlou lucernou a nad ní vztyčený železný dvojitý kříž. Hlavní vstup do kostela je na jižní straně barokní vstupní předsíňkou z 18. století. Ve 2. polovině 15. století byl přistavěn pozdně gotický presbytář, který má nádhernou gotickou síťovou klenbu. Loď je ukončena v interiéru vítězným obloukem s patronátním erbem Lobkowitzů. Barokní oltář z doby okolo r. 1700 znázorňuje Salome, které zbrojnoš podává mísu s uťatou hlavou sv. Jana Křtitele. Po levé straně vítězného oblouku je umístěna rokoková kazatelna z 2. poloviny 18. století. Na severní straně presbytáře je přebudovaná sakristie, pod níž je krypta s ostatky Vřesovců. Byl zde pochován r. 1605 v cínové rakvi a sametových šatech rytíř Jan z Vřesovic a Doubravské hory, která se nachází nad Teplicemi. Tepličané ji spíš říkají Doubravka. Od r. 1588 – 1596 byl majitel 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226702