jen poslední dvě jízdy, pak jsem se mohl přesunout jinam a začít vyzývat Diamond Undead. Naše přísnější opatření splnila svůj účel, protože u trati se dnes nestalo nic podezřelého. I tak jsem ale měl namále. Myšlenky se mi před prvním závodem potloukaly někde na zelených loukách za městem, takže jsem zaspal start. Celá první jízda se tedy odvíjela v duchu mé zoufalé snahy stáhnout ztrátu. Musel jsem si sáhnout až na dno možností a zatáčky točil doslova centimetry od ochranné bariéry. Méně zkušený jezdec by nejspíš skončil přinejlepším v hodinách. Když jsem rovnal vůz po výjezdu z poslední zatáčky a viděl stále soupeře před sebou, instinktivně jsem stiskl páčku aktivující turbo. Mocné zrychlení mě rázem přibilo do sedačky. Získal jsem další cennou zkušenost. Pokud aktivuji nitro ve chvíli, kdy rovnám volant po výjezdu ze zatáčky, získám tím další rychlost navíc. Auto se hnalo obrovskou rychlostí, a když jsem se odvážil sklopit oči na tachometr, zjistil jsem, že jedu 170 kilometrů za hodinu. Toyota proletěla cílovou rovinkou jako blesk a druhé auto nechala daleko za sebou. Ulehčeně jsem vydechl. Nebyl to lehký závod, nadřel jsem se na výhru, ale ten konec, to byla jízda. Srdce jsem měl až někde v krku. První závod večera ze mě vysál hodně energie, ale naštěstí pro mě byl můj poslední soupeř z těch horších. Tentokrát nebylo co řešit, výsledek závodu byl jasný už v polovině trati a náskok v cíli byl skoro třísekundový. Tím jsem měl za sebou první část plánu. Šest závodů, šest výher, to nebylo špatné. I když minimálně na dvě z nich jsem se nadřel. Ale nižší jezdci Bear Riders byli poraženi, a teď už jsem mohl vyzvat na závod 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226203
Paula. Přemýšlel jsem, zdali bude rozumnější napřed zlikvidovat zvědy Warthogs na ambasádě Bear Riders, nebo se soustředit na poražení členů Diamond Undead. Usoudil jsem, že lepší bude napřed získat pod kontrolu celou organizaci. Budeme tak mít čas, abychom se zbavili úplně všech nasazených špehů. Ještě ten večer jsme se znovu sešli s Hannah, abychom zkontrolovali, zda neutrpělo auto po závodě nebo během opravy nějaká poškození. Původně jsme to chtěli udělat už před dnešními závody, ale protože vůz se v opravně zdržel déle, než bylo plánováno, už nám na to nezbyl čas. Naštěstí pro mě auto na trati drželo, ale naši lidé mi hlásili slabý proud kapaliny, unikající z mého podvozku. To mohlo značit vážný problém. Byl už sice pozdní večer, ale po domluvě jsme se rozhodli prohlédnout Toyotu ještě dnes. Po chvilce hledání jsme objevili příčinu potíží. Prasklou olejovou vanu. Nebyla to velká prasklina, ale stačila, aby olej slabě unikal. V budoucnu z toho mohl být velký problém, protože olej za prvé natekl do motoru, a bylo štěstí, že něco neponičil. Za druhé by se za pár dní mohl celý nedostatečně naolejovaný motor rozsypat. Když jsme skončili, táhlo už na jedenáctou hodinu, byli jsme utahaní a špinaví. „Kdybys nebyl můj kamarád, na tyhle noční opravy se ti vykašlu,“ řekla Hannah unaveně. „Já vím,“ řekl jsem. „Máš můj dík. Zítra ti to zkusím nějak vynahradit.“ „Vynahradit? Jak jako?“ řekla Hannah. „Dnes už ti to nepovím, sotva stojím na nohou,“ řekl jsem. „Zavolám ti zítra.“ „Jak chceš,“ řekla Hannah. „Jdu se umýt a odpadnu do postele, jinak zítra nevstanu.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226203
„Nápodobně,“ zíval jsem na celé kolo. Když jsem se vracel domů, byl jsem tak unavený, až jsem měl obavy, abych se někde nevyboural. Neměl jsem myšlenky pro nic jiného, než pořádný spánek, a sotva jsem dojel a trochu ze sebe umyl olej, odpadl jsem do postele. Další den jsem zavolal Hannah, abych dodržel slovo, které jsem jí dal. Stejná věc se týkala i Claudie, Kachy a Jamese. Ti dva se sice zdráhali, chtěli prý být ve městě, aby mohli monitorovat situaci, ale nakonec se přemluvit nechali, a celý den si užili. Zjistil jsem totiž, že zrovna v ten den se jely na okruhu vzdáleném asi hodinu od města závody série NASCAR, a jako bývalý kolega jsem dostal od jednoho závodníka pět lístků a pozvánku do depa. Pro mě to nebylo nic nového, protože jsem v tom téměř čtyři roky trávil skoro každý den, ale pro ně to mohl být nezapomenutelný zážitek. Mně to navíc dalo šanci potkat se znovu s přáteli, které jsem několik let neviděl. A pro ostatní, zejména pro poslední dva jmenované, to byla možnost, jak aspoň na chvíli vypadnout z místa, kde se nemohli ani na chvíli cítit v bezpečí. Závod na dvě stě kol vyhrála překvapivě křehká kráska, která však NASCAR jezdí už šestou sezonu, Danica Patrick. Ta v sezoně sice pravidelně dojížděla do desítky, přesto mě její vítězství překvapilo. Nutno ovšem uznat, že jela fantasticky a vítězství si zasloužila. Po skončení závodu jsme se všichni vydali do depa dnešní vítězky a Kevina Harvicka, tedy do stáje Stewart-Haas, sesterské stáje mého bývalého týmu. Před mojí nehodou jsme se spolu hodně stýkali, takže jsem se velmi těšil, že je zase uvidím.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS226203