náznaky – Putin ani Medvěděv nic neříkali. Potvrdili pouze to, že nepůjdou jeden proti druhému. S tím, jak napětí rostlo, Kreml odvolal z funkce vlivného propagandistického experta Gleba Pavlovského, který pomohl Putinovi ovládnout politickou scénu. Jeho zločin? Otevřeně horoval pro Medveděvovo druhé období v úřadu prezidenta. Tento nedostatek informací o Putinových záměrech nutil politické analytiky pátrat po stopách všude možně. Zatímco političtí experti sovětské éry zkoumali zájmy sovětských vládců na základě drobných změn protokolu, jejich moderní protějšky přemítaly o tom, kde, kdy a proč se Putin svlékl do půl těla. Putin se nikdy nestyděl ukazovat své prsní svaly, teď však jeho polostriptýz dychtivě sledovaly nejen jeho obdivovatelky, nýbrž i odborníci na politiku. V roce 2007, když končilo Putinovo druhé a závěrečné po sobě jdoucí prezidentské funkční období, vykládali komentátoři Putinovy snímky „do pasu“ ze Sibiře jako náznak, že se spokojí s rolí postaršího státníka. Avšak s postupujícím rokem 2011, když Putin nepřestával ukazovat výsledky nesčetných hodin „tužení svalů“ v kremelské posilovně, to bylo vykládáno jako výraz touhy vzít si od pečlivě vybraného nástupce svůj starý post zpátky. Medveděv ovšem zcela nevyklidil pole a nevzdal se. Když mu coby prezidentovi zbýval poslední rok, podnikl jakýsi pokus dát prezidentskému úřadu punc své autority. Na Medveděvův pokyn se Rusko v březnu roku 2011 v OSN zdrželo hlasování o náletech proti silám loajálním plukovníkovi Kaddáfímu v občanskou válkou zmítané Libyi. Když bezpečnostní výbor OSN vzdušné útoky na ochranu civilního obyvatelstva schválil, Putin se rozzuřil. V projevu k dělníkům v jedné továrně v centrálním Rusku přirovnal rozhodnutí ke „středověké výzvě ke křižáckému tažení“.3 Medveděv zareagoval neobvykle vztekle. Za zahraniční politiku přece zodpovídal prezident. Svolal novináře na svou daču, kde, aniž by zmínil Putinovo jméno, prohlásil, že jakékoli řeči o „křižácích“ jsou „nepřijatelné“. Působil však velice nervózně a z jeho strany to bylo příliš málo a příliš pozdě na to, aby kohokoli přesvědčil, že je schopen postavit se svému politickému učiteli.4 98
|
6. KREMELSKÁ ROŠÁDA
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225920
Medveděv byl čím dál skleslejší. V létě roku 2011 poprvé otevřeně přiznal, že by rád bojoval o znovuzvolení, ale že není schopen se rozhodnout sám. „Každý vůdce, který zastává takový úřad, jako je ten prezidentský, prostě musí chtít o znovuzvolení usilovat,“ řekl v rozhovoru pro Financial Times. „Jiná otázka však je, zda se rozhodne o prezidentství bojovat, či nikoli. Jeho rozhodnutí je tedy něco trochu jiného než jeho vůle bojovat.“5 To byla naprosto neslýchaná potupa. B O D , Z N Ě H O Ž N E N Í N ÁV R AT U
Přes všechny spekulace zůstávala politická budoucnost Ruska nejasná až do 24. září 2011, kdy Putin i Medveděv promluvili na okázalém stranickém sjezdu Jednotného Ruska konaném v jižní části Moskvy. Putin přišel na řadu jako první a svou řeč využil k tomu, aby Medveděvovi nabídl vedení strany do nadcházejících parlamentních voleb. Kamera sklouzla na Medveděva, který se tvářil, seč mohl, že má ze zodpovědnosti za organizaci strany, označované častěji než svým oficiálním názvem Navalného sloganem „šejdíři a zloději“, opravdu radost. A pak přišla řada na Medveděva. „Myslím, že by bylo jedině správné, aby sjezd podpořil kandidaturu premiéra Vladimira Putina na prezidenta Ruské federace,“ pronesl po dlouhém úvodu unaveně působící Medveděv. V sále propukl potlesk. Medveděv sebou v reakci na nadšený souhlas s jeho rozhodnutím neusilovat o druhé funkční období cukl. „Tento potlesk mi ušetřil výklad o zkušenostech a autoritě Vladimira Putina!“ dodal, když se jásot konečně utišil. „Dohodli jsme se na tom před několika lety,“6 sdělil Putin členům strany s úsměvem, který se dá popsat jedině jako rošťácký. Medveděv se posadil a chabě se usmíval na lidi okolo. Vypadalo to, že se za tu fintu, kterou spolu se svým politickým mentorem vymysleli, stydí. Medveděv toho měl hodně, kvůli čemu se musel cítit provinile. Ono odpoledne na jihu Moskvy potvrdilo, že celé jeho čtyři roky v úřadu 6. KREMELSKÁ ROŠÁDA
| 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225920
nebyly nic než manévr, který měl Putinovi pomoci obejít ústavní zákaz více než dvou po sobě následujících funkčních období. Všechny jeho řeči o modernizaci Ruska, o společném rozhodnutí s Putinem o tom, zda usilovat o druhé funkční období „v pravý čas“, najednou působily jen jako špatný vtip. Reakce byla okamžitá. Nálada v Moskvě a dalších velkých městech rázem poklesla. „Není žádný důvod k radosti,“ tweetoval Medveděvův ztrápený ekonomický poradce Arkadij Dvorkovič. „Nepotřebujeme cara,“ napsal Navalnyj. Pro ruskou vzdělanou městskou třídu to byl rozhodující moment. Věřit, že Medveděv dokáže jednat nezávisle na Putinovi, bylo sice naivní, nicméně mnozí přesto doufali. Co jiného měli dělat? Teď byl nadějím konec. Oznámení o tom, že Putin a Medveděv si vymění role, se rychle začalo říkat „rošáda“, což je šachový tah, při kterém si král a věž mění pozice. „Upadla jsem do hrozné deprese. Doufala jsem, že jméno Putin už nikdy neuslyším, že Medveděv se stane skutečným prezidentem,“ řekla mi mladá aktivistka Marija Baronovová, později čelila obvinění z trestných činů kvůli protikremelské demonstraci, na níž došlo k násilnostem. „Doufala jsem, že se dočkáme skutečné demokracie, kde se každé čtyři roky budou konat regulérní volby. Místo toho nám ale oznámili, že všechno je teprve na začátku a že ve skutečnosti bude velmi zle. 24. září bylo bodem, z něhož už není návratu.“7 Jiným lidem evokoval Putinův bezprostředně hrozící návrat obrazy jako z nočních můr. „Pomyslela jsem si, že Putin třeba bude brát nějaké vysoce pokročilé prostředky proti stárnutí a že zůstane u moci desítky let,“ šklebila se Gaja Marina Garbaruková, mladá odbornice na média a jedna z mladých Moskvanek, jež si tolik slibovaly od Medveděvových reforem. „Říkala jsem si, že nechci celý svůj život prožít s Putinem jako prezidentem.“8 Medveděvův dodatek k ústavě z roku 2008 prodloužil funkční období prezidenta ze čtyř na šest let a Rusové rychle počítali. Putin 100
|
6. KREMELSKÁ ROŠÁDA
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225920