Můžeme tedy uvést, že téměř ve 30 % mají pacienti zvýšené svalové napětí, které způsobuje celou řadu dalších komplikací. Výskyt svalové hypertonie tedy narůstá s věkem pacientů. Další jeho charakteristickou vlastností je proměnlivost stupně hypertonie a závislost na psychice. Po zklidnění pacienta či instruktáži k relaxaci hypertonie mizí! Tím se zásadně liší od hypertonie svalové u parkinsoniků a má „funkční“ charakter. Abnormní výskyt laterality vykazovalo v celkovém průměru přes 55 % pacientů, přitom v mužské populaci bylo procento vyšší (60 %) než u žen (38 %) (tabulka 4.3). Tab. 4.3 Výskyt abnormní laterality u koktavých Věk
Muži
Ženy
do 15 let
62 %
47 %
do 15 let
57 %
19 %
celkem
60 %
38 %
průměr celého souboru
55 %
Psychická labilita byla diagnostikována u 34 % pacientů, přitom bylo u mužů podstatně vyšší procento než u žen (tabulka 4.4). V těchto případech se současně dobře dařila následná psychoterapie. Tab. 4.4 Výskyt psychické lability u koktavých Věk
Muži
Ženy
do 15 let
26 %
38 %
nad 15 let
43 %
69 %
celkem
31 %
48 %
průměr celého souboru
34 %
Prvky lehké mozkové dysfunkce, respektive ADHD (angl. attention deficit hyper activity disorder), byly zaznamenány u poloviny pacientů. Velmi vysoké byly ve skupině do 15 let, a to obojího pohlaví. S přibývajícím věkem manifestace lehké mozkové dysfunkce klesá zhruba o dvě třetiny. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225747
Poruchy dětské řeči
Asi u 2 % byly zaznamenány další poruchy – tiky, enuréza, epilepsie. Elektroencefalografické vyšetření (EEG) může odhalit přítomnost nežádoucích pomalých frekvencí včetně jejich lokalizace. Kvantitativní EEG a jeho zobrazení umožňuje porovnat záznam jedince s normálními hodnotami. Klinický rozbor s posouzením EEG může odhalit i závažnější abnormity, které jsou poté doplňovány dalším vyšetřením, zejména magnetickou rezonancí (MRI) mozku. V našem souboru se nejčastěji vyskytly u dětí se současným výskytem poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), označovanou také jako lehká mozková dysfunkce (LMD) nebo lehká dětská encefalopatie (LDE), také některé znaky záchvatovité, epileptické aktivity, i když záchvat ještě nikdy neměly a také jej nemusí mít ani v budoucnosti. Měřením evokovaných potenciálů se zjišťuje funkční pohotovost mozku reagovat na sluchové, zrakové, ale i kognitivní podněty. Děti s poruchou komunikace mohou mít zpomalenou základní aktivitu na úrovni korových, ale i podkorových oblastí mozku. PET (pozitronová emisní tomografie) je zobrazovací metoda, která velice spolehlivě informuje o regionálním prokysličení jednotlivých částí mozku v klidovém stavu i během fyzické nebo psychické činnosti. Pomocí PET bylo zjištěno, že u některých dětí s vadou řeči jsou nedostatečně aktivována řečová centra. Regionální průtok krve v jednotlivých oblastech mozku cíleně zjišťuje metoda SPECT (single photon emission computerized tomography). Pomocí SPECT lze prokázat abnormality v činnosti mozku, například při ADHD. U závažnějších traumat, například po úrazech hlavy v dětství, se prokáže snížené prokrvení mozkové tkáně, tedy i nedostatečný přísun základních živin (kyslíku a glukózy) do nervových buněk. Elektromyografie (EMG), tj. vyšetření svalových potenciálů z oblastí dýchacího, artikulačního, mimického svalstva, nepřinesla takové výsledky, které by převratným způsobem ovlivnily názory na etiologii koktavosti nebo přispěly ke zlepšení diagnostiky, respektive diferenciální diagnostiky tohoto onemocnění. Přibližně totéž platí i o výsledcích elektronystagmografických (ENG) snímáním pohybů očních bulbů a aktivity okohybných svalů, ač u koktavých osob byly zjištěny určité statisticky významné odchylky od normy.
Vyšetření rehabilitačním odborníkem Rehabilitační vyšetření u balbutiků zpočátku vyvolávalo pochybnosti o jeho účelnosti a významu. Zajímavé ale je konstatování faktu, že všichni pacienti, kteří byli vyšetřeni rehabilitačním lékařem, měli pozitivní nález, tj. odchylky od normy, někdy výrazné. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225747
Kompletní vyšetření zahrnuje řadu vyšetření dílčích, jako například držení těla, funkční vyšetření dýchání (spirometrie), hodnocení svalového napětí, posouzení plochosti nohou, svalové spasticity a také celkové tělesné vitality. Anamnéza se zaměřuje na výskyt vážnějších a zejména hereditárních onemocnění v rodině, předchorobí, dosavadní léčbu, a to onemocnění, která zdánlivě s koktavostí nesouvisí. Po sestavení rodinné anamnézy se přechází na objektivní vyšetření správného držení těla, vyšetření horních a dolních končetin, vyšetření stoje i chůze. Vyšetření krku a trupu: Na krku si vyšetřující (lékař) všímá držení hlavy a pohyblivosti krku a trupu (anteflexe, dorziflexe, rotace a inklinace). Poruchy mohou svědčit pro vertebrogenní syndrom. Na trupu zjišťuje přítomnost změn v konfiguraci páteře. Vertebrogenní onemocnění jsou velmi častá. Projevují se pestrým klinickým obrazem charakterizovaným bolestmi, útlakem nervových kořenů, poruchami hybnosti, cítivosti. Změny na páteři mohou být nejdříve funkční, později morfologické. V oblasti krční a horní hrudní páteře bývá často přítomen tzv. horní zkřížený syndrom, což znamená, že jsou oslabeny hluboké flexory šíje (zepředu), zkráceny extenzory šíje (zezadu), oslabeny lopatkové a mezilopatkové svaly, zkráceny prsní svaly. V oblasti lumbosakrální se vyskytuje tzv. dolní zkřížený syndrom, což znamená oslabení břišních svalů a zkrácení flexorů kyčle. U těchto pacientů se nejdříve provádí kineziologický rozbor, dále vyšetření statiky a dynamiky páteře, vyšetření pohybových stereotypů, vyšetření zkrácených a oslabených svalů, vyšetření chůze. Vyšetření horních končetin: Při tomto vyšetření se posuzuje nejdříve držení jednotlivé horní končetiny a případné přítomnosti svalové atrofie. Vyšetřuje se tonus svalstva, eventuálně přítomnost rigidity, spasticity či hypotonie. Při rigiditě je odpor v podstatě stálý, stejnoměrný, u spasticity při pasivním pohybu stále přibývá a najednou povolí (fenomén skalpovacího nože). Zkouší se pohyblivost, a to aktivní i pasivní. Dále se zjišťuje přítomnost třesu, je-li v klidu nebo v určité poloze, a zda se objevuje nebo mizí před cílem pohybu. Třes svědčí pro možné poruchy v mozečku nebo v bazálních gangliích. Vyšetření dolních končetin: Postup vyšetření dolních končetin je obdobný jako u vyšetření horních končetin. Z pohybových funkcí stačí vyšetřit flexi a addukci v kyčli, extenzi kolena a schopnost pacienta udržet správný postoj. Vyšetření zahrnuje posouzení eventuálního výskytu plochých nohou, což je jev v současné době u dětí, snad nošením nesprávné obuvi, velmi častý. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225747