Otočil se a v mžiku se rozplynul v davu. A zdálo se, že plameny tímto gestem znovu nabraly na síle. „Tak si vezmi vědro a běž jim pomáhat, ty soudruhu!“ poslal za ním ještě Karel srdnatě. „Nech toho, ty osmej statečnej, bobříky odvahy se tady rozdávat nebudou.“ „O bobříka, myslím o bobříka odvahy, mi nejde,“ ohradil se Karel, „na toho byl totiž v naší rodině pan bratr. To byl náš hrdina z osmačtyřicátýho. A názor snad vyjádřit smím, ne?“ Ještě chvíli sledovali mlčky celé to ohňové divadlo. Pak ho Eva vzala za ruku a lehkým pohybem vybídla k odchodu. Když došli k řece, ucítili, jak od ní táhne chlad. Noci už moc nezbývalo. Karel sundal svou vojenskou blůzu a beze slova ji přehodil Evě přes ramena. „To je dobrý, jsem zvyklá.“ „Ale ne na průstřel levé plíce,“ zašťoural prstem do lehce ožehnuté dírky v náprsní kapse, která se nyní nezvykle, ale půvabně nadmula. „Karle,“ řekla důrazně a ucukla, „nechovej se jako puberťák.“ „No dovol, jako puberťák?“ popadl ji za obě ramena, „ten by tě tu už dávno zulíbal, neřkuli přehnul přes zábradlí nad řekou. A já jen nemotorně pátrám po kulce vietkongu, kterou nikdy nenajdu a z které mi zbyla jen tahle nábojnice.“ Rozhrnul košili na prsou a vzal mezi prsty ošoupanou nábojnici pověšenou na koženém řemínku. „Nenajdeš, protože zůstala v srdci toho chudáka, co první vyfasoval tvoji bundu.“ „A co uvízlo v srdci tobě?“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225719
„To myslíš jako že on?“ mávla rukou zpátky k požáru. „Jak jsi s ním mohla něco mít? To opravdu nechápu.“ „Na hloupé otázky nemám odpověď a navíc, pokud si pamatuju, když chodil mezi nás do hospody, zas tak ti nevadil.“ „Vždycky to byl slizák.“ Eva se odvrátila. „A žes mu to neřekl do očí. Podívej, tohle já nemusím poslouchat, já o něm vím nejvíc. A pak, nikdo nepochopí, jak mi tenkrát pomohl. Táta byl po smrti, byli jsme na tom hodně špatně. Nepomohlo ani, když jsme se z Loevy přejmenovali na Levé. On se mě tehdy ujal a já mu byla vděčná. Kdo mohl tušit, že toho začne zneužívat?“ „Odpusť, o tom jsem nechtěl mluvit,“ otočil ji k sobě a pevně stiskl v ramenou. „Ale já si v životě fakt nepřeju nic jinýho než být s tebou, teda kromě toho, aby zmizeli bolševici.“ „No vidíš, a možná právě proto to musí přijít najednou.“ „Tak to je od tebe nefér, to musíš uznat.“ „Uznávám, ale skutečné důvody zase musíš uznat ty. Mám tě ráda, Karle, ale teď nic víc,“ políbila ho lehce na tvář. „A taky si někdy přistřihni ty fousy.“ Karel ji sevřel v náručí. „Auu, rozmačkáš mě. A pojďme dál, je mi zima.“ Šli přes Vltavu, po Hlávkově mostě, zašli k tenisovým kurtům i k zimnímu stadionu na Štvanici, vzpomněli si na dřevěné tribuny a nedělní bruslení. Nakonec narazili na rozestavěnou magistrálu, která nedávno uřízla kus budovy nádraží Těšnov. Z protějšího břehu řeky bylo slyšet další hasičské houkačky. „A zde by zase nejásal pan architekt Schlimp, vidět tuhle amputaci,“ ulevil si Karel. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225719
„Dneska mi to fakt připomíná exkurzi kroužku přátel architektů. Odpoledne už bych mohla skládat zkoušku.“ „Jen si udělej všechny ty zkoušky rychle, protože oni to tu jednou zbourají všechno. Tohle torzo nádražní budovy taky.“ Karel si s gustem přihnul z lahve. „Nepřeháněj, to by udělali najednou, tenhle kus už tu zůstane, vždyť je to historická památka. Nebuď takovej pesimista. Podívej, nad Žižkovem už svítá, tma je pryč a tihle komunisti taky musí jednou zmizet ze světa.“ „Ale kdy, Evi, kdy? Jak dlouho to ještě potrvá?“ „No, hned to asi nebude, ale jednou, třeba až z nebe padne peklo na zem, tak to s sebou smete všechny komouše.“ Karel se s jiskrou v oku zahleděl k Vltavě. Jazyk se mu trochu motal. „A pak budeme spolu, jo? Až spadne peklo z nebe a oni zmizej.“ „Jo.“ „Až z nebe bude padat peklo?“ „Jo.“ „Slibuješ?“ „No jo.“ „Přísaháš?“ „Co ses zbláznil, prosím tě? Už radši nepij!“ „Tak se otoč!“ Stála před ním, ani se nehnula. „No neboj, jen se otoč, Evo Lotová.“ Obrátila se pomalu k řece. Na rozednívající se obloze se vznášely černé ohořelé papíry a houpavým letem přistávaly v karlínských ulicích. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225719