svůj šarm a litoval, že se pánové stále nedokázali spojit s nedostižným majitelem H. S. Campbellem, ale věděl, že jim brzy dojde trpělivost. Ve skutečnosti ho překvapovalo, že jim nedošla už dávno. Jeho techniky byly příliš nové, jeho schopnosti příliš velké a lidé kolem něj příliš naivní, jako by snad v životě neviděli podvod. Na každý obchod, jenž mu odmítl prodat zboží, bylo tucet jiných, které k němu radostně přiběhly a přijaly směnky podepsané H. S. Campbellem nebo kryté majetkem společnosti Warner Glass Bending Company. Když už byl u zdi a cítil, že nějaký věřitel hodlá podniknout právní kroky, případně se uchýlit k násilí, vyplatil ho Holmes v hotovosti z peněz ze svých ostatních podniků, jako byl například nájem z jeho bytů a obchodů, tržby z lékárny či příjmy z jeho nejnovější obchodní činnosti – rozesílání léků poštou. V parodii na strmě rostoucí impérium Aarona Montgomeryho Warda v centru Chicaga začal Holmes prodávat podvodné léky, které garantovaly vyléčení alkoholismu a plešatosti. Holmes se vždy pídil po nových finančních příležitostech, ovšem zejména nyní, když věděl, že ať už bude držet cenu za práci jakkoliv nízko, stejně bude muset za přestavbu budovy něco zaplatit, jeho úsilí ještě zesílilo. Když do Wilmette přijel na návštěvu Myrtin prastrýc Jonathan Belknap z Big Foot Prairie v Illinois, problém se podle všeho vyřešil sám. Belknap sice nebyl žádný boháč, ale finančně na tom nebyl špatně. Holmes se najednou začal v domě ve Wilmette objevovat častěji. Lucy vozil dárky a Myrtě a její matce šperky. Celý dům naplnil láskou.
6 Belknap se nikdy předtím s Holmesem nesetkal, ale věděl vše o Myrtiných manželských potížích a na mladého doktora si dopředu utvořil negativní názor. Při prvním setkání se mu Holmes zdál až příliš výřečný a sebevědomý na člověka ještě tak mladého. Nemohl si však nevšimnout, jak se Myrta celá vznášela, kdykoliv byl Holmes v domě,
103
4_korekturaDABEL_BILEM_MESTE496.indd 103
2.2.2017 8:03:18
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225571
a jak se dokonce i Myrtina matka – Belknapova neteř z manželčiny strany – v jeho přítomnosti vždy dočista rozzářila. Po několika dalších setkáních začínal Belknap chápat, čím si tento muž Myrtu dokázal tak bezvýhradně získat. Byl pohledný, upravený, dobře oblečený a hovořil v úhledných větách. Jeho oči byly modré a upřímné. Při rozhovoru naslouchal tak napjatě, až to bylo zarážející – jako by snad Belknap byl ten nejúchvatnější člověk na světě, ne postarší strýček z Big Foot Prairie, který přijel na návštěvu. Belknap stále Holmese neměl rád, ale jeho otevřenost ho natolik odzbrojila, že když ho Holmes požádal o záruku na směnku na 2 500 dolarů, aby mohl pro sebe a Myrtu koupit ve Wilmette nový dům, Belknap souhlasil. Holmes mu vřele děkoval. Nový dům, dál od Myrtiných rodičů, by konečně mohl napravit rostoucí odcizení manželského páru. Holmes slíbil, že dluh splatí, jakmile mu to obchody umožní. Holmes se vrátil do Englewoodu a promptně padělal Belknapův podpis na další směnku na stejnou částku. Získanými prostředky hodlal zaplatit stavbu svého hotelu. Při své další návštěvě ve Wilmette Holmes pozval Belknapa do Englewoodu na prohlídku své budovy a také na čerstvě vybrané místo pro Světovou kolumbovskou výstavu. Ačkoliv toho Belknap o světové výstavě hodně četl a chtěl vidět její budoucí dějiště, představa, že by strávil celý den s Holmesem, se mu nijak nezamlouvala. Holmes byl milý a okouzlující, ale bylo na něm něco, co Belknapa zneklidňovalo. Nedokázal přesně říct, co to bylo. Následujících několik desetiletí se psychiatři usilovně snažili přesně popsat, čím to je, že se lidé jako Holmes mohou jevit jako vřelí a dokážou si ostatní omotat kolem prstu, ovšem zároveň vysílají neurčitý signál, že jim chybí jistý důležitý prvek lidství. Zpočátku tomu odborníci říkali „morální choromyslnost“ a ty, kteří vykazovali tyto příznaky, nazývali „morálními imbecily“. Později se přiklonili k termínu „psychopat“, poprvé použitému v neodborném tisku již v roce 1885 ve večerníku Williama Steada Pall Mall Gazette, jenž popisoval „novou
104
4_korekturaDABEL_BILEM_MESTE496.indd 104
2.2.2017 8:03:18
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225571
chorobu“ a říkal: „Mimo vlastní osobu a vlastní zájmy není psychopatovi nic svaté.“ O půl století později doktor Hervey Cleckley ve své převratné knize Maska příčetnosti popsal prototypického psychopata jako „precizně zkonstruovaný reflexivní stroj, jenž dokáže dokonale napodobit lidskou osobnost. … Jeho reprodukce zdravého a obyčejného člověka je tak dokonalá, že nikdo, kdo ji zkoumá v klinickém prostředí, nedokáže vědecky ani objektivně stanovit, proč nebo z jaké příčiny není skutečná“. Lidé vykazující tuto nejčistší formu poruchy se začali v psychiatrické hantýrce nazývat „cleckleyovští“ psychopati. Když Belknap Holmesovu nabídku odmítl, Holmes se zdál dotčený a hluboce zklamaný. Naléhal a trval na tom, že prohlídka je nutná už proto, aby měl vnitřní klid a mohl Belknapovi dokázat, že není žádný chudák a že ona směnka byla nejbezpečnější investicí, jakou si lze představit. I Myrta se tvářila nešťastně. Nakonec se Belknap poddal. Po cestě vlakem do Englewoodu mu Holmes ukazoval pamětihodnosti: městské mrakodrapy, řeku Chicago, jatka. Zápach, který se z nich linul, se Belknapovi zdál nesnesitelný, ale Holmes jako by si ho ani nevšiml. Oba muži vystoupili z vlaku na nádraží v Englewoodu. Ve městě bylo rušno. Co pár minut tudy projel s hlasitým řinčením vlak. Pouliční vozy tažené koňmi přejížděly po Šedesáté třetí z východu na západ a opačně a kolem nich proudily v hustém provozu drožky a valníky. Všude, kam se Belknap podíval, se stavěla nějaká budova. Počet stavenišť se měl brzy ještě zvýšit, neboť podnikatelé očekávali příval hostů výstavy a hodlali z nich vytěžit kapitál. Holmes hovořil o svých plánech. Nejprve Belknapovi ukázal lékárnu s mramorovými pulty a skleněnými nádobkami s divoce zabarvenými roztoky. Potom ho vzal do prvního poschodí, kde ho seznámil se správcem budovy Patrickem Quinlanem. Holmes Belknapa provedl změtí chodeb a vysvětlil mu, jak se toto místo promění v hotel. Belknapovi připadal dům plný průchodů, které vedou nečekanými směry, podivný a deprimující.
105
4_korekturaDABEL_BILEM_MESTE496.indd 105
2.2.2017 8:03:18
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225571