JEFFERY DEAVER
jatkách u Stalingradu několikrát zraněn, ale pokračoval jsem v boji, navzdory zraněním a těžkostem. Za svou snahu jsem obdržel Řád Bogdana Chmelnického 3. stupně a Řád slávy 2. stupně. A moje jednotka, stejně jako Vaše, soudruhu generále, samozřejmě obdržela Leninův řád. Po válce jsem zůstal v armádě a vstoupil do GRU, jelikož, jak mě ujišťovali, jsem měl cit pro zpravodajské záležitosti – podařilo se mi identifikovat a udat řadu vojáků s pochybnou loajalitou k armádě a revolučním ideálům. Všichni, které jsem udal, se ke svým zločinům buď přiznali, nebo byli usvědčeni tribunálem a skončili na popravišti, případně byli odsunuti na východ. Jen málo důstojníků GRU má takovou úspěšnost jako já. Řídil jsem několik sítí špionů, které úspěšně zastavily západní pokusy o infiltraci naší vlasti, a při práci pro GRU jsem byl povýšen na současnou hodnost plukovníka. V březnu 1951 mi byl zadán úkol chránit jistou osobu, považovanou za zásadně důležitou pro plány naší vlasti na sebeobranu před imperialismem Západu. Muž, kterého mám na mysli, je bývalý německý vědec Heinrich Dieter, věk čtyřicet sedm let. Soudruh Dieter se narodil v Obernesse ve Weissenfels jako syn profesora matematiky. Jeho matka učila přírodní vědy na internátní škole poblíž manželovy univerzity. On sám měl jednoho, o tři roky mladšího, bratra. Soudruh Dieter studoval fyziku na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu, kde získal titul bakaláře, a později na Univerzitě v Innsbrucku ještě titul magistra fyziky. Krátce nato dokončil doktorskou práci na Berlínské univerzitě. Specializoval se na sloupcovou ionizaci alfa částic. Ne, soudruhu generále, ani já jsem o takovém ezoterickém tématu mnoho nevěděl, ale jak za okamžik uvidíte, jeho obor měl mít docela významné důsledky. Na škole vstoupil do studentské odnože Německé sociální demokracie (SPD) a Reichsbanner Schwarz-Rot-Gold sloužícího jako polovojenské křídlo strany. Po čase z obou organizací ale vystoupil a dával najevo malý zájem o politiku – raději trávil čas v učebnách a laboratoři. Máme zjištěno, že je částečně Žid, a tudíž nemohl vstoupit do nacistické strany. Jelikož se ale zdál nepolitický a neprak92
01_SVETLO A STIN_TISK_TEXT.indd 92
20.2.2017 13:45:45
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225568
I N C I D E N T Z 1 0 . L I S TO PA D U
tikoval otevřeně své náboženství, směl si udržet učitelské i výzkumné místo. Tuto nacistickou shovívavost lze připsat i jeho genialitě. Samotný Albert Einstein o soudruhu Dieterovi prohlásil, že má skvělý mozek a je mezi vědci vzácným případem člověka, který dokáže ocenit aspekty teoretické i aplikované fyziky. Když rodina zjistila, že lidé jako oni – intelektuálové židovského původu – jsou v Německu v nebezpečí, rozhodla se emigrovat. Dieterovi rodiče a bratr (s rodinou) úspěšně odjeli z Berlína do Anglie a dál do Ameriky, ale soudruha Dietera, kterého zdržel výzkumný projekt, v předvečer odjezdu zadrželo gestapo, aby ho přimělo ke službám na pomoc válečnému úsilí. Díky svému výzkumu (jenž se týkal výše zmíněných „částic alfa“) byl přidělen k vývoji nejvýznamnější zbraně našeho století: atomové bomby. Patřil ke druhému Uranvereinu, nacistickému uranovému projektu, řízenému společně HWA, Armádním muničním úřadem, a RFR, Říšskou výzkumnou radou ministerstva vzdělávání. Jeho příspěvky byly významné, byť se vzhledem k židovskému původu co do postavení ani platu nevyšvihl vysoko. Po vítězství naší vlasti nad nacisty ve Velké vlastenecké válce identifikovali zástupci projektu Alsos našeho NKVD v Německu soudruha Dietera jako jednoho z vědců Uranvereinu. Po plodných rozhovorech s bezpečnostními pracovníky se soudruh Dieter dobrovolně nabídl, že pojede do Sovětského svazu a bude pokračovat ve výzkumu atomových zbraní, nyní ve prospěch naší vlasti. Uvedl, že považuje za čest pomáhat při obraně proti západní agresi a pokusům rozšířit jedovatou hegemonii kapitalismu a úpadku po Evropě, Asii a celém světě. Soudruh Dieter byl okamžitě přesunut do Ruska a prošel převýchovou a indoktrinací. Stal se členem komunistické strany, naučil se rusky a s naší pomocí pochopil lekce revoluce a cenu proletariátu. Vřele přijal kulturu i lid naší vlasti. Po přechodném období dostal místo ve Vědeckém výzkumném ústavu experimentální fyziky v prvním atomgradu našeho národa, v uzavřeném městě Arzamas-16. Právě tam jsem byl poslán i já, s úkolem soudruha Dietera chránit. 93
01_SVETLO A STIN_TISK_TEXT.indd 93
20.2.2017 13:45:45
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225568
JEFFERY DEAVER
Strávil jsem s ním hodně času a mohu uvést, že se okamžitě pustil do práce a přispíval mnoha způsoby: pomáhal například při přípravě naší první vodíkové bomby, odpálené loni v srpnu, jak si možná, soudruhu generále, vzpomínáte. Zkušební bomba RDS-6 měla sílu 400 kilotun. Skupina soudruha Dietera v poslední době pracovala na štěpném zařízení o síle v řádu megatun, jaké se podařilo sestrojit Američanům (ačkoli je dobře známo, že jejich zbraně jsou ve všech ohledech méně kvalitní než naše). Jako většina cizích vědců životně důležitých pro naši národní obranu byl soudruh Dieter pozorně sledován. Jedním z mých úkolů bylo určovat míru jeho osobní věrnosti naší vlasti a podávat o ní hlášení na všechna dotčená místa. Svědomité pozorování mě přesvědčilo o jeho oddanosti naší věci a o tom, že jeho loajalitě nelze nic vytknout. Například byl, jak jsem se zmínil, zčásti Žid. Věděl, že jsem udal jisté muže a ženy v Arzamasu-16 za podvratné a kontrarevoluční projevy a činnost a že shodou okolností šlo o samé Židy. Ptal jsem se soudruha Dietera, jestli mu moje činnost dělá starosti, a on mě ujistil, že ne, že by udělal totéž, kdyby kdokoli, třeba i přítel nebo příbuzný, Žid či Nežid, projevil sebemenší protirevoluční sklony. Na důkaz toho, že nechovám zášť k dětem Davidovým, jsem mu vysvětlil, že jedním z mých dřívějších úkolů bylo vyhledávání Židů v rámci pokračujícího programu ústředního výboru na co nejrychlejší přesídlení jeho národa do nově vytvořeného státu Izrael. Vyjádřil nad tím potěšení. Soudruh Dieter nebyl ženatý a já jsem organizoval „náhodné schůzky“ mezi ním a krásnými ženami s cílem zařídit, aby si vzal za manželku rodilou Rusku. (To se nestalo, ale s několika z nich navázal různě dlouhé vztahy.) Každá z těch žen mě podrobně informovala o jejich rozhovorech a ze rtů soudruha Dietera nikdy nevyšlo jediné neloajální slovo, ani ve chvílích, kdy se domníval, že je zcela nestřežený. Navíc mohu sotva spočítat, kolikrát jsme si sedli s lahví vodky a já mu dlouze a podrobně přednášel o filozofii marxistického dialektického materialismu. Četl jsem mu rozsáhlé pasáže. Jelikož jeho ruština byla dobrá, ale ne dokonalá, čítal jsem mu podrobné zprávy o projevech vzne94
01_SVETLO A STIN_TISK_TEXT.indd 94
20.2.2017 13:45:45
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225568