98
/
ANDRAGOGIKA
10.6 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ ANDRAGOGICKÉHO STUDIA Z hlediska nároků vysokoškolského studia a z analýzy potřebných andragogických kvalifikací a kompetencí lze odvodit následující obsahy andragogického studia: Základy věd o výchově a andragogiky:
teorie a modely vzdělávání a učení se dospělých, teorie a modely profesní a podnikové pedagogiky, historické, filozofické, sociologické a psychologické souvislosti vzdělávání a učení se dospělých. Znalosti společenských a individuálních podmínek a trendů vzdělávání, např.:
psychologie a sociologie práce a organizace, vývoj na trhu práce, organizační a technologické změny a jejich společenské a ekologické následky, souvislosti práce, rodinného života a volného času, posouzení ekonomických a manažerských přístupů z hlediska andragogiky. Metody získávání a vyhodnocování dat:
schopnost posoudit a použít různé individuální a skupinové metody (dotazník, pozorování), využívání metod empirických výzkumů a statistiky včetně výpočetní techniky, posouzení různých diagnostických testů, metody hodnocení, evaluace a posuzování transferu. Právní otázky:
národní, evropské a mezinárodní právo v oblasti vzdělávání a dalšího vzdělávání, pracovní právo, občanský zákoník. Organizační a personální rozvoj:
znalost různých organizačních teorií, různé přístupy k rozvoji organizace, možnosti a hranice učení se v organizacích, personální informační systémy, motivační strategie, vztahy technologických inovací, rozvoje organizačních struktur a organizační kultury a jejich vliv na vzdělávání,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225545
PROFESIONALIZACE ANDRAGOGICKÉ PRÁCE
/
99
plánování kariéry a rozvoje, organizační struktury podnikového vzdělávání, úloha personálního oddělení. Personální a vzdělávací marketing:
různé marketingové přístupy, vztahy mezi marketingem produktů a personálním a vzdělávacím marketingem, vnitropodnikový vzdělávací marketing, kooperace interní a externí vzdělávací nabídky, komunikační strategie s veřejností, zjišťování vzdělávacích potřeb. Management, vzdělávací management a podnikové hospodářství:
metody plánování, modely vedení a řízení, management konfliktů, controlling, využití a získávání financí, účetnictví. Didaktika a rozvoj kurikula:
specifika učení se dospělých, moderační a prezentační metody, plánování a evaluace programů, zjišťování výsledků učení, média ve vzdělávání dospělých.
10.7 KVALIFIKACE A KOMPETENCE V PŘÍPRAVĚ ANDRAGOGA V RÁMCI JEDNOOBOROVÉHO STUDIA NA VYSOKÉ ŠKOLE Didaktika na vysokých školách je mnohdy konzervativní jak v případě používaných metod, tak i médií. Používané metody jsou vhodné především pro zprostředkování znalostí a odborných kompetencí. V menší míře jsou rozvíjeny metodické kompetence, sociální kompetence se, jako ve školství vůbec, tvoří hlavně pod vlivem skrytého kurikula, zaleží tedy na sociálním klimatu katedry. Z pohledu marketingu jsou vysoké školy zaměřeny na produkt (akademické vzdělání, titul), ne na zákazníka. Jejich silnou stránkou je, jako u jiných školských institucí, schopnost zprostředkovat systematické a rozsáhlé znalosti, ne
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225545
100 /
ANDRAGOGIKA
pokrývat konkrétní potřeby budoucích andragogů a jejich zaměstnavatelů. Tato výpověď se nedá ale interpretovat tak, že by bylo akademické studium bezcenné. Právě naopak:
studium andragogiky umožňuje absolventům na základě širokého základu adaptaci na různé pracovní nároky, praxe sama vyžaduje vysokoškolský diplom a musí se standardům vysokoškolského studia podřídit. Nutné andragogické kompetence se dají dělit na:
kompetence, které se v zásadě dají získat ve studiu, kompetence zprostředkovatelné v krátkodobých kurzech, kompetence, které se dají rozvíjet jen v dlouhodobých kurzech, často zároveň jen na základě předchozí pracovní praxe a určité zralosti osobnosti, kompetence, které se dají ovlivnit jen do určité míry.
Osobnostní kompetence přináší každý student již s sebou. Ty se dají samozřejmě ovlivnit a dotvářet, ovšem jejich rozvoj je věcí spíše reálných situací a praxe nebo metod na hranici terapie. Pro vysoké školy jde tedy spíše o otázku výběru studentů pomocí testů osobnosti. Katedry andragogiky nepřipravují ale jen manažerské typy, předpokládaný rozmach zájmového nebo jiného vně ekonomických zájmů ležícího vzdělávání dospělých bude od andragogů vyžadovat i jiné vlastnosti jako kreativitu, spontaneitu, estetické a sociální cítění, zájem o cizí kultury atd. Nelze ani opomenout, že vysoké školy musí reprodukovat i samy sebe a vychovávat i vědce, na které jsou opět kladeny jiné nároky. Jádrem zůstává, že i v těchto oblastech je dnes vyžadována profesionalita a tím i manažerské schopnosti. Některé kompetence vyžadují přípravu, která odpovídá terapeutickým nebo psychoanalytickým povoláním. Kvalifikaci pro supervizi, ale i koučing nebo mentoring lze získat jen na základě určitých zkušeností a je časově náročná. Pro vysokou školu z toho vyplývá, že sice studenty se základy těchto postupů musí seznámit, ovšem bez nároku produkovat hotové a ihned nasazení schopné profesionály. Mnoho kompetencí lze získat v relativně krátkých kurzech, samozřejmě se musí respektovat fakt, že se tyto kompetence dotvářejí v praxi. Jde např. o moderační metody, time-management. Vysoké školy by v tomto případě měly odpovídající výcvik soustředit do několikadenních kurzů. V případě, že vysoká škola nemá kapacitu nebo odborníky pro určité oblasti, lze vycházet z toho, že absolventi mohou získat tyto kompetence od komerčních nebo jiných vzdělávacích institucí. Vysoká škola se v jádru své práce bude koncentrovat na zprostředkování vědeckých poznatků a odborných kompetencí. Při širším využití vhodných metod přispěje tato výuka i k rozvoji metodických, částečně i sociálních kompetencí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225545