98 n
/
Diagnostika a terapie duševních poruch
Paraprosexie vzniká pøi závažných situacích, kdy oèekáváme, že urèitá situace vznikne. K reakci na nastávající situaci dochází buï pøedèasnì, nebo opoždìnì (pøedèasný èi zpoždìný start pøi závodech). Výskyt poruch pozornosti Syndromy: organický psychosyndrom, depresivní, manický, neurotické syndromy, spolu s poruchami vìdomí. Psychické poruchy: schizofrenie, schizoafektivní porucha, afektivní poruchy, organické psychické poruchy, symptomatické, neurotické poruchy, poruchy osobnosti a v urèité míøe se mùže vyskytovat u všech psychických poruch.
Tab. 8 Pozornost a její poruchy Strana Strukturální elementy Kapacita pozornosti
96
Rozsah (extenzita) pozornosti
96
Selektivita pozornosti
96
Tenacita (výdržnost) pozornosti
96
Koncentrace pozornosti
97
Vigilita (bdìlost) pozornosti
97
Labilita pozornosti
97
Iritabilita pozornosti
97
Distribuce pozornosti
97
Oscilace pozornosti
97
Stabilita pozornosti
97
Rozdìlení pozornosti Pozornost pasivní (bezdìèná, spontánní, mimovolná)
97
Pozornost aktivní (volní, úmyslná)
97
Pozornost extrovertovaná
97
Pozornost introvertovaná
97
Pozornost protivolní
97
Poruchy pozornosti Roztržitost
97
Rozptýlená pozornost
97
Hypoprosexie
97
Hyperprosexie
98
Aprosexie
98
Paraprosexie
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225533
Symptomy duševních poruch
/
99
2.9 ORIENTACE A JEJÍ PORUCHY Orientace je schopnost správnì rozpoznávat souèasné, èasové, místní, osobní a situaèní vztahy. Umožòuje vèleòovat se do èasových, prostorových a sociálních relací. Je pøedpokladem pro životní adaptaci.
Formy orientace Orientace se od jednoduchých forem v živoèišné øíši (taxe, tropismy) pøes orientaèní reflexy rozvinula u èlovìka v orientaci alopsychickou (o zevním svìtì), somatopsychickou (o vlastním tìle) a autopsychickou (o své psychické èinnosti). Z hlediska obsahu se nìkdy rozlišuje mezi relativnì stabilní praktickou orientací, která se projevuje v chování, a labilnìjší teoretickou orientací s projevy v myšlení. n
Orientace èasová zahrnuje znalost data, dne v týdnu, denní doby, mìsíce, roku, roèního období. Body, o které se èasová orientace opírá, se mìní, a proto je potøebné jejich stále nové zamìøování. Èasová orientace je labilnìjší a její poruchy jsou èastìjší.
n
Orientace místní zahrnuje znalost adresy, místa pobytu, jeho zemìpisné urèení. U známých míst je relativnì stálá – byt, dùm, ulice, ètvrť, obec. V novém prostøedí se musí nejprve získat, a proto je zpoèátku labilnìjší. Rozlišuje se mezi místní a prostorovou orientací, kterou je mínìno uspoøádání v geometrickém prostoru (viz gnózie).
n
Orientace osobou spoèívá ve znalostech jedince o sobì: datum a místo narození, pùvod, jméno, povolání, postavení v životním údobí a v sociálních vztazích, souhra mezi minulým a souèasným. Autopsychická orientace je sebeaktualizací a zahrnuje i již uvedené kvality orientace.
n
Orientace situací umožòuje chápat aktuální situace v jejich významu a smyslu pro daného jedince. Patøí k ní znalosti o tom, kde se nachází a s kým rozmlouvá, proè se nachází na urèitém místì a v jakém je vztahu k pøítomným lidem a okolí. Situaèní orientace je v relaci k ostatním formám, bývá však komplexnìjší. Pøedstavuje sebeaktualizaci, umožòuje pochopit a interpretovat aktuální situaci v životních souvislostech.
Schopnost orientace v uvedených smìrech pøedpokládá intaktní smyslové vnímání, vìdomí, pozornost, jistý stupeò inteligence, která umožòuje mít pøehled a chápat, emoèní reaktivitu jako pøedpoklad pro porozumìní, pamìť, která umožòuje vzpomínání, a v neposlední míøe i smysl pro èas. Pøi výrazném intelektovém deficitu a poruše pamìti je orientace i pøi lucidním vìdomí nedostateèná. Rùzné kvality orientace nejsou vždy porušeny stejnomìrnì, a proto zjištìní poruchy jednotlivých kvalit orientace má rozlišovací diagnostický význam. Orientace mùže vykazovat výkyvy i v závislosti na cítìní a na prostøedí, ve kterém se jedinec nachází.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225533
100
/
Diagnostika a terapie duševních poruch
2.9.1 PORUCHY ORIENTACE n
Nejistota orientace Orientace nebývá v iniciálních stadiích psychických poruch zcela ztracena, ale je jen nejistá, nestálá, kolísá v intenzitì. Zpravidla jako první bývá postižena orientace èasová, pozdìji se pøidává porucha orientace situací a nakonec místem a osobou.
n
Výpad orientace – dezorientace Porucha nemusí postihovat všechny složky orientace souèasnì a ve stejné míøe. Nejdøíve bývá porušena èasová orientace, jako poslední se projevuje porucha orientace vlastní osobou. Rozlišujeme mezi praktickou orientací (pøesvìdèujeme se o ní pozorováním chování individua) a abstraktní orientací (usuzujeme na ni z odpovìdí jedince na dotazy).
n
Dezorientace èasem Porucha se projevuje výpadem znalosti denní doby a roèního období. Nezná-li vyšetøovaný ani pøibližnì rok, roèní dobu, mìsíc, usuzujeme na závažnìjší poruchu. Když je vigilita vìdomí snížena i jen v mírném stupni a souèasnì je pøítomna i lehèí porucha výbavnosti pamìti, dochází èasto k èasové dezorientaci. Nìkdy se prožívání èasu a orientace místem posuzuje jako jedna psychická kvalita. Jindy se prožívání èasu chápe samostatnì. Jde o schopnost prožívat èas jako kontinuum minulosti, pøítomnosti i budoucnosti. V této souvislosti se popisuje pocit zrychleného èasu (reakce na katastrofy, v epileptické auøe, pøi intoxikaci halucinogeny). Opaèný je pocit zpomaleného èasu až po jeho zástavu (tìžké formy deprese, schizofrenní poruchy, organické psychické poruchy, v prùbìhu léèby nìkterými antipsychotiky). Mùže dojít ke ztrátì èasové reality, tato se objevuje u poruch vìdomí, v hluboké depresi, v rámci depersonalizaèních a derealizaèních syndromù. Porucha èasových relací se projeví napø. splynutím èasovì od sebe vzdálených relací do jednoho bodu (jednotící paramnézie) a pocitem ztráty budoucnosti (u psychotických depresí). Jindy mùže být minulost prožívána jako souèasnost (u Korsakova syndromu, regrese v hypnóze).
n
Dezorientace místem Tento druh dezorientace mùže kolísat v intenzitì. Je nutno ji posuzovat podle toho, zda jde o místo postiženému známé, nebo cizí. Praktická dezorientace ve vlastním bytì je závažnìjší než v neznámém èi cizím prostøedí. Dementní pacient napø. v prùbìhu dne ví, že je hospitalizován v nemocnici, ale v noci se domnívá, že je ve vlastním bytì. Mùže dojít i k souèasné disociaci mezi praktickou a abstraktní orientací. Napø. nemocný se dobøe orientuje v parku léèebny, ale na dotaz neuvede žádné údaje o místì, kde se nachází. Teoretická dezorientace kolísá ménì než praktická.
n
Dezorientace osobou Za fyziologických situací mùže docházet ke krátkodobé nejistotì nebo dezorientaci v autopsychické orientaci pøi probouzení z hlubokého spánku, ale ta rychle pøechází v normu. Za patologických situací je dezorientace osobou pøi poruchách vìdomí
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225533