98 / Obecná didaktika
Jaká by měla být příprava na vyučovací hodinu:
měla by být písemná; měla by obsahovat časový harmonogram; měla by zahrnovat alespoň základní otázky ke zkoušení, diagnostice vědomostí; měla by upřesnit, jaké materiálně-didaktické prostředky budou ve výuce použity; měla by v bodech uvést obsah výkladu a zápisu na tabuli; měla by obsahovat shrnutí učiva – základní otázky sloužící k fixaci učiva a učební aktivity sloužící ke shrnutí učiva;
měla by také být doplněna případným zadáním domácího úkolu. Pro názornou ilustraci přípravy na výuku a její efektivní a správné podoby uvádím několik ukázek příprav na výuku (Pecina, 2008). Příklad Tematický celek „Látky a tělesa“ Předmět: Fyzika, 6. ročník, 21 žáků Téma: Výpočet hustoty látky z hmotnosti tělesa a objemu tělesa, výpočet hmotnosti tělesa z hustoty látky a objemu tělesa. Vzdělávací cíl tématu: Osvojení dovednosti v řešení příkladů na určení hustoty látky a hmotnosti tělesa. Použité metody, formy a pomůcky: Výklad, metoda řešení problémů, frontální výuka, učebnice fyziky pro 6. ročník, tabule. Fáze hodiny, orientační časový harmonogram: 1. Úvod, opakování učiva z minulé hodiny (10 min.) Učitel zopakuje se žáky následující fakta, která si osvojili v předešlých dvou hodinách: Hmotnost 1 cm3 látky je pro stejnou látku stejná a pro různé látky různá. Tuto vlastnost nazýváme hustota látky. Označujeme ji písmenem ρ (ró). Hustotu vypočítáme tak, že dělíme hmotnost tělesa z této látky jeho objemem: ρ = m/V (kg/m3, g/cm3), dále můžeme vypočítat hmotnost tělesa pomocí hustoty látky a objemu tělesa: m = ρ × V (kg, g), ρ – hustota látky, m – hmotnost tělesa, V – objem tělesa. 2. Řešení problémového příkladu (20 min.) Úkol: Víme, že jedna ze tří krychlí je z ocele, druhá z mědi a třetí z olova. Krychle mají povrchy natřeny stejnou barvou. Jak poznáme, z jakého kovu je která vyrobena, jestliže: a) mají stejný objem, b) mají stejnou hmotnost.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225384
Plánování, projektování a příprava práce učitele / 99 Řešení: a) Pokud mají krychle stejný objem, mají různé hmotnosti. Na základě poznatků o hustotě látky by žáci měli usoudit, že látka s největší hustotou je nejtěžší. V tabulkách si vyhledají hustoty daných látek a usoudí, že: hustota oceli ρ fe = 7 800 kg/m3, hustota mědi ρcu = 8 900 kg/m3, hustota olova ρpb = 11 300 kg/m3. Největší hmotnost tedy bude mít krychle z olova (zvážit těleso již umějí). b) Pokud mají krychle stejnou hmotnost, na základě poznatků o hustotě látky by žáci měli dospět k názoru, že největší objem má ocelová krychle (ocel má z uvedených látek nejmenší hustotu). Nejmenší objem má olověná krychle (olovo má z uvedených látek hustotu největší). 3. Zápis do sešitu (10 min.). 4. Zhodnocení práce žáků, pochvala za správné myšlenky, zadání domácího úkolu (5 min.). Alternativní program: Řešení neproblémových úkolů na výpočet hustoty látky a hmotnosti tělesa v učebnici fyziky pro 6. ročník, strana … Zkušenosti z realizace hodiny: Hodina realizována ve dvou šestých třídách ZŠ. Žáci měli velké problémy s řešením problémového úkolu. I přes moji velkou snahu jim pomoci došli ke správnému řešení pouze dva žáci v jedné třídě a jeden žák v druhé třídě. Ověřil jsem si v praxi, že problémové vyučování je opravdu náročné na přípravu i realizaci ve výuce. Postup ve výuce je velmi pomalý. Jeden problémový úkol jsme řešili zhruba dvojnásobnou dobu než „běžné“ neproblémové úkoly.
Příklad Tematický celek „Pohyb těles, síly“ Předmět: Fyzika, 7. ročník, 22 žáků Téma: Zákon setrvačnosti Použité metody formy a pomůcky: Rozhovor, výklad, metoda řešení problémových úkolů, frontální výuka, učebnice fyziky pro 7. ročník, tabule. Vzdělávací cíl tématu: Znalost podstaty zákona setrvačnosti. Dovednost aplikovat zákon setrvačnosti na konkrétní příklady z praxe. Fáze hodiny, orientační časový harmonogram: 1. Opakování (10 min.) Z předešlé hodiny by žáci měli mít osvojeny tyto poznatky: Pokud na těleso působí síla, mění se jeho rychlost. Působící síla může těleso uvést do pohybu, zrychlit, zpomalit nebo změnit směr. Proti pohybu těles působí třecí a odporové síly (brzdné síly). 2. Expozice nové látky (15 min.) Učitel sdělí žákům zákon setrvačnosti: Těleso setrvává v klidu nebo pohybu rovnoměrném přímočarém, pokud není donuceno vnějšími silami tento svůj stav změnit.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225384
100 / Obecná didaktika Dále uvede konkrétní příklady z praxe:
yyPrachu z šatů a koberců se zbavujeme vyklepáním. Podstata tohoto jevu je v principu setrvačností – látka se prudce uvede do pohybu a částice prachu setrvávají setrvačností v klidu.
yyJestliže začne jedoucí automobil brzdit, zastaví až po určité dráze (brzdná dráha). Při brzdění se pohybuje automobil setrvačností v pohybu dál. Proto je nebezpečné vběhnout do vozovky před jedoucí automobil (zápis do sešitu). Zápis do sešitu je případně možno žákům napsat, vytisknout a rozmnožit, čímž se ušetří čas na zápis): Zákon setrvačnosti: Těleso setrvává v klidu nebo pohybu rovnoměrném přímočarém, pokud není donucenovnějšími silami tento svůj stav změnit. Příklady z praxe:
yyPrachu z šatů a koberců se zbavujeme vyklepáním. Podstata tohoto jevu je v principu setrvačnosti – látka se prudce uvede do pohybu a částice prachu setrvávají setrvačností v klidu.
yyJestliže začne jedoucí automobil brzdit, zastaví až po určité dráze (brzdná dráha). Při brzdění se pohybuje automobil setrvačností v pohybu dál. Proto je nebezpečné vběhnout do vozovky před jedoucí automobil. 3. Řešení problémových příkladů (15 min.) Učitel zadá žákům následující problémové úkoly: a) Násady (topůrka) se na sekery, kladiva, pilníky i ostatní nářadí nasazují tak, že kladivem netlučeme na čepel, ale na konec násady. Proč se postupuje takto, a ne tak, že bychom působili údery přímo na nasazovanou součást? Řešení: Žáci by měli na základě zkušeností a poznatků o principu setrvačnosti dospět k názoru, že čepel sekery, kladiva, popř. jiného nářadí má velkou hmotnost, a proto i velkou setrvačnost. Kdybychom udeřili na tyto kovové části, jejich zrychlení by bylo poměrně malé. Ale násada má hmotnost malou a při úderu dostává velké zrychlení. Přitom čepel o velké hmotnosti zůstává setrvačností na místě. b) Jak vysvětlíme, že při klopýtnutí obyčejně padáme dopředu, ale při uklouznutí v chůzi dozadu: Řešení: Při klopýtnutí je tělo v pohybu dopředu a nohy se na překážce zastaví. Tělo setrvačností v pohybu padá dopředu. Při uklouznutí nám nohy ujedou velkou rychlostí dopředu, avšak trup setrvává v pohybu menší rychlostí. Proto ztratí rovnováhu a padá k zemi. Žákům je možné zadat úkol na rozvoj tvůrčích schopností (vymýšlení důsledků neobyčejných událostí). Příklad: Napište, co by se stalo, kdyby přestala existovat setrvačnost. 4. Zhodnocení práce žáků, pochvala za aktivitu a správné myšlenky (5 min.) Alternativní program: Řešení neproblémových úkolů na procvičení látky, učebnice fyziky pro 7. ročník, strana …
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225384