Na druhé straně ale musí učitel udržet tuto angažovanost v jistých mezích, aby si našel čas na kultivaci vlastní osobnosti, rozvíjení svých zájmů, vztahů, aby se stal zdravou a bohatou osobností.78 Úspěšný učitel musí být spokojený učitel. Své úspěšnosti musí dosahovat lehce, bez většího volního úsilí, aby zůstal psychicky zdravý. J. Průcha (2002a) totiž přináší některé až překvapivé závěry z výzkumů, které ukazují, že vysoká úspěšnost (angažovanost) některých učitelů může být doprovázena různými psychickými obtížemi. Úspěšní učitelé (na rozdíl od méně úspěšných) pociťují jakési „vnitřní napětí“, neboť mají obavy o svou úspěšnost, především proto, že považují docílenou úspěšnost zcela za výsledky svého mimořádného, obětavého úsilí při práci ve škole. Méně úspěšní učitelé se cítí bezstarostně, mají dobrou náladu, jejich pohoda vyplývá i z vnitřního přesvědčení, že pracují bez velkého vypětí. Úspěšní učitelé jsou dále také překvapivě často více náladoví, impulzivnější, neboť v důsledku stálé psychické zátěže se zvyšuje jejich nervozita, celková rozladěnost a stavy úzkostného očekávání, zda budou i nadále hodnoceni jako úspěšní. Zatímco méně úspěšní učitelé jsou vyrovnanější, nepociťují příliš úzkostné stavy, protože jsou vnitřně přesvědčeni, že na základě dosavadního hodnocení nebude na nich požadován vyšší kvalitní výsledek (Průcha, 2002a, s. 232). Výše uvedený výzkum nebyl proveden na reprezentativním vzorku učitelů. Jistě existují úspěšní učitelé, pro které popsané charakteristiky neplatí. Přesto nutno v této souvislosti upozornit na nebezpečí příliš vysoké angažovanosti některých učitelů, kteří redukují svůj život pouze na práci pro školu. Pokud totiž je toto úsilí navíc úzce spojené s tíživým pocitem odpovědnosti za úspěchy, ale i za neúspěchy žáků, může být skutečně zdraví škodlivé. Platí tedy, že ani učitel nemá být workoholikem ve své profesi. Položme si dále otázku: Existují některé osobnostní charakteristiky učitelů jako sociální skupiny, které jsou pro ně specifické a jimiž se liší od jiných profesních skupin? D. Johnson (in Langová, 1992) například uvádí, že učitelé mají větší potřebu pracovat s lidmi než s věcmi, předměty. Mají větší zájem o interpersonální vztahy a problematiku kultivace člověka jako lidské bytosti. Vykazují větší schopnost empatie a silný pocit zodpovědnosti za vývoj druhých lidí, zvláště mládeže. Vyznačují se výraznou sebekontrolou, trpělivostí a mají sklon k častému poučování. Zároveň jsou značně konzervativní a konformní, ctí konvence, respektují společenské normy. Jsou spíše submisivní povahy, a tak se snadno podvolují tlakům a požadavkům, jsou přístupní kompromisům. Což jsou vlastnosti, které potěší mnohé ředitele, neboť jim ulehčují řízení školy, ale samotné učitele příliš nešlechtí. Přílišná konformita učitelů patrně ještě doznívá z let před rokem 1989, kdy byl na učitele vytvářen velice silný ideologický tlak. V letech tzv. normalizace po roce 1970 byl učitel s nekonformními názory obvykle propuštěn. Tato vysoká konformita ale není v současné době příliš vhodným vzorem pro rozvoj individuality osobnosti žáků a skutečně také mnoho mladých nastupujících učitelů již tuto vlastnost nemá. 78
Jak bude dále ukázáno, také v našem zkoumání se (ve shodě s výzkumem Langové) potvrdilo, že žáci nepožadují na učiteli, aby se věnoval jen a jen svému předmětu. Naopak oceňují toho učitele, který projevuje zájem i o jiné oblasti, a tak má přehled o aktuálním dění např. ve sportu, moderní hudbě, multimédiích apod.
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225341
Dlouhodobý výzkum, který se zabýval zkoumáním požadavků na osobnost úspěšného učitele, probíhal na katedře psychologie FPE v Plzni v letech 1991–2013. Na začátku našeho výzkumu v roce 1991 jsme si nejprve položili otázku: „Kdo na škole skutečně ví, který učitel je úspěšný? Ví to ředitel školy či školní inspektor?“ Ukazuje se, že tito dva to spíše nevědí. Snad nejvíce „je v obraze“ pedagogický zástupce ředitele školy či samotní učitelé. Patrně mnohem více než vedení školy znají své učitele samotní žáci, které daný učitel několik let učí. Hodnocení učitele jeho žáky je však bez ohledu na věk žáků velmi neobjektivní a pro svoji příliš velkou subjektivitu jej nebylo možno v našem výzkumu využít. Při hledání odpovědi na otázku „Jaký zkoumaný vzorek zvolit pro výzkum vlastností úspěšného učitele?“ nám pomohla zkušenost, kterou přineslo naše zkoumání. Tento výzkum byl zahájen s žáky základní školy zadáním dotazníku (eventuálně byly vedeny rozhovory na téma vlastnosti učitele či obliba předmětů) v každém ročníku, tj. od 6. do 9. třídy. Stejnou skupinu žáků jsme pak v rámci našeho výzkumu vyhledali a sledovali ve středních školách. S překvapením jsme pak objevili významnou změnu ve vývoji názorů žáků na své učitele: většina žáků základních škol v době své docházky do ZŠ považovala za úspěšného toho učitele, který byl hodný a oblíbený (často také pro svoji malou náročnost). Ve středních školách pak stejného učitele zařadili naopak mezi učitele neúspěšné, protože dodatečně zjistili, že je málo naučil a u žádného z nich se nestal životním vzorem. Dospěli jsme tedy k závěru, že pravděpodobně nejobjektivnější hodnocení podávají žáci zpětně, tj. po několika letech, když už jsou na jiné škole (střední či vysoké) a mohou objektivněji posoudit vlastnosti učitele, kterého si nejvíce váží (nejen jako odborníka vyučovaného oboru, ale i jako člověka).
Úspěšný učitel
4.2.2 Vlastnosti úspěšného učitele
Kritéria hodnocení úspěšnosti učitele Jistým metodologickým problémem bylo nalezení vhodných kritérií úspěšnosti učitele. Většinou se tato kritéria člení na osobnostní vlastnosti ( jsou relativně trvalejší) a kritéria výkonnosti a chování ( jsou typická svou relativní proměnlivostí, patří sem znalosti, dovednosti, postoje, kvalifikace, vztahy k lidem, k práci, způsoby reagování apod.). Na základě australské posuzovací škály SEEQ (Students Evaluation of Educational Quality) byl sestaven dotazník pod názvem „Hodnocení učitele žákem“.79 Jeho jednotlivé položky (celkem je jich 25) byly rozděleny do těchto tří skupin, oblastí zkoumání: 1. o sobnostní vlastnosti učitele (osm položek): charakterové, temperamentové, volní, smysl pro spravedlnost apod.;
79
J. Mareš dotazník SEEQ do češtiny přeložil a upravil z originálu od autora H. W. Marsche.
————————————————— 99 ———
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225341
2. d idaktické schopnosti, dovednosti učitele (devět položek): tj. metodická a odborná připravenost učitele, úroveň používaných metod a forem výuky, jeho schopnost výkladu, zájem o svůj obor, motivace k práci apod.; 3. pedagogicko-psychologické charakteristiky učitele (osm položek): pedagogický takt, sociálně-psychologické dovednosti učitele, jeho vztah k žákům, systém hodnocení apod. Při tomto rozdělení jsme si vědomi jisté nedokonalosti, která se často vyskytuje při třídění pedagogicko-psychologických jevů, tj. že se některé oblasti překrývají. Výše uvedená kritéria hodnocení úspěšnosti učitele se v nejnovější literatuře nyní označují pojmem profesní kompetence. Tento pojem zahrnuje zvnitřnělé znalosti, dovednosti a zkušenosti učitele, jeho postoje, hodnoty apod. Vzhledem k tomu, že výzkum, jehož výsledky budou dále prezentovány, byl zahájen v roce 1991, kdy pojem kompetence nebyl v těchto souvislostech příliš používán, ponecháváme v rámci korektnosti zkoumání původní, tj. více než dvacet let starou terminologii.
Metodika a výsledky výzkumu V příloze 5 je uveden celý dotazník, který může v rámci zpětné vazby využít každý učitel vyučující na střední škole či vyšších třídách základní školy. Uvádíme celou instrukci a ukázku položených tvrzení:
Instrukce: Pokuste se vybavit si vyučovací hodiny výše uvedeného učitele i jeho chování mimo školu a pravdivě odpovězte na níže položená tvrzení. Každou větu v dotazníku si nejprve pořádně přečtěte. Na jednotlivá tvrzení budete odpovídat čísly jako známkami od 1 do 5 s tím, že známka 1 vyjadřuje váš naprostý souhlas a naopak známka 5 znamená váš naprostý nesouhlas. Svou odpověď ve formě čísla 1 až 5 napište nad tečky vždy na začátek věty. Pokuste se, nepoužívat příliš často neutrální odpověď 3 (něco „mezi“). 1. … Učitel vyučuje svůj obor s velkým nadšením. 10. … Když ho požádáme o radu, udělá si na nás vždy čas. 22. … Při hodnocení našich výkonů je vždy spravedlivý.
V letech 1991–2013 byl tento dotazník zadáván v prvních ročnících středních škol především Plzeňského, ale také Karlovarského a Středočeského kraje. Ve výzkumu byly hledány vlastnosti úspěšného učitele, a tak byla první část instrukce změněna takto: „Pokuste se vzpomenout si na učitele ze své základní školy, kterého si nejvíce (případně nejméně) vážíte, vybavte si jeho vyučovací hodiny i jeho chování mimo výuku a pravdivě odpovězte na níže uvedená tvrzení.“ Dotazník vyplnilo celkem 684 žáků středních škol. Na základě výsledků byly pak sestaveny tzv. normy pro úspěšného učitele. Tyto „normy“ platí pro první ročníky středních škol.
——— 100 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225341