98
Veřejné finance
100 % denního vyměřovacího základu. Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 % a z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %. Konečně k příjmům přesahujícím třetí redukční hranici se nepřihlíží. Denní výše jednotlivých dávek je následně vypočtena jako procento redukovaného denního vyměřovacího základu. U nemocenských dávek je to 60 % denního vyměřovacího základu, u peněžité pomoci v mateřství je to 70 % denního vyměřovacího základu a u ošetřovného o 10 procentních bodů méně.
5.2.2 Státní sociální podpora Státní sociální podpora představuje druhý pilíř dávkového systému České republiky a jejím cílem je, aby se stát podílel na částečném krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin, případně pokryl i část finančních nákladů vzniklých v jiných sociálních situacích. Čerpání dávek státní sociální podpory není na rozdíl od dříve popsaného pojistného systému podmíněno přispíváním do systému v minulosti. Podmínkou je trvalé bydliště na území České republiky, přičemž specificky jsou upraveny nároky občanů jiných členských zemí EU a cizinců z třetích zemí. Vyplácení dávek státní sociální podpory také není ovlivněno pracovní aktivitou příjemce či stavem jeho majetku. Dávky státní sociální podpory jsou administrovány úřady práce a náklady jsou kryty ze státního rozpočtu. Dávky je možné rozdělit na dvě skupiny, příjmově testované a netestované. Pokud se jedná o příjmově testovanou dávku, je posuzován příjem celé rodiny (v případě přídavků na děti) nebo všech osob, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu (příspěvek na bydlení). Do rozhodného příjmu jsou započítávány téměř všechny čisté příjmy členů rodiny. Tento příjem je následně porovnáván s hodnotou životního minima, případně jejími násobky. Životní minimum je finanční částka, která ukazuje minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Pokud příjmy domácnosti nedosahují výše životního minima, lze ji považovat za chudou. Výše částek životního minima je závislá na počtu členů domácnosti a věku dětí, jak ukazuje tabulka 5.2. Tab. 5.2 Částky životního minima platné v roce 2015 Osoba
Kč/měsíc
Jednotlivec
3 410
První osoba v domácnosti
3 140
Druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem
2 830
Nezaopatřené dítě ve věku do 6 let
1 740
Nezaopatřené dítě ve věku 6 až 15 let
2 140
Nezaopatřené dítě ve věku 15 až 26 let
2 450
Pozn.: Životní minimum domácnosti je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů.
Zdroj: MPSV
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225333
Sociální zabezpečení – dávkový systém ČR
99
Příjmově testované dávky státní sociální podpory
Přídavek na dítě je poskytován rodinám, jejichž rozhodný příjem nepřesáhl 2,4 násobek životního minima. Rozhodné období, v rámci kterého je rozhodný příjem kalkulován, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Velikost dávky již není závislá na rozhodném příjmu, avšak je ovlivněna věkem dítěte: do 6 let 500 Kč, 6–15 let 610 Kč, 15–26 let 700 Kč. Porodné je představováno jednorázovým příspěvkem ve výši 13 000 Kč na náklady související s narozením prvního a druhého dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou pro získání porodného je, aby rozhodný příjem domácnosti nebyl vyšší než 2,7 násobek životního minima. Příspěvek na bydlení má pomoci lidem s nízkými příjmy pokrýt přiměřené náklady na bydlení. Příspěvek je vyplácen, pokud vlastník nebo nájemce vynakládá více než 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu společně posuzovaných osob na bydlení. Výdaje na bydlení však pro účely dávky mohou dosáhnout maximálně hodnoty tzv. normativních nákladů, které jsou odstupňovány podle velikosti obce.
Příjmově netestované dávky
Rodičovský příspěvek je poskytován matce nebo otci na rodičovské dovolené a to až do vyčerpání částky 220 000 Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Rodič si volí výši příspěvku a dobu jeho pobírání. V určitých případech (osoby s nízkými předešlými příjmy) je možnost volby omezena. Podmínkou pro pobírání příspěvku je, aby dítě mladší dvou let, které navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku, netrávilo v těchto zařízeních více než 46 hodin v kalendářním měsíci. Pohřebné je vypláceno osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Jeho výše je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. Dávky pěstounské péče představují příspěvky na péči o děti svěřené do pěstounské péče. Mezi tyto dávky patří příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Navíc může pěstounovi vzniknout nárok i na další dávky sociální podpory, jako např. rodičovský příspěvek. Dále lze do této skupiny zahrnout i příspěvek při ukončení pěstounské péče, který je jednorázově vyplacen tomu, kdo byl ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči.
5.2.3 Pomoc v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi je poslední částí záchranné sítě sociálních dávek. Je zaměřen na ty lidi, které z nějakých důvodů nezachytí (či nedostatečně zachytí) předešlé dávkové systémy a jejich celkové sociální a majetkové poměry již neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni přijatelné pro společnost. Zároveň se ale jedná o osobu, která je dostatečně aktivní ve snaze o změnu svého stavu. V praxi to znamená, že osoba není v hmotné nouzi, pokud například odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo si úmyslně přivodila pracovní neschopnost.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225333
100
Veřejné finance
Výše příjmů, která je považována za společensky přijatelnou, se nazývá částka živobytí. Její výše vychází z hodnot životního a existenčního minima41 a může být modifikována ve vztahu k aktivitě žadatele (např. navýšení při účasti v rekvalifikačním kurzu). Rozhodný příjem, který je s částkou živobytí porovnáván, je tvořen součtem čistých příjmů. U příjmů z práce a některých pojistných dávek jsou uplatňovány redukční koeficienty (např. se započítává pouze 75 % čistých příjmů ze zaměstnání), což zvyšuje motivační chování systému. O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je Krajské pobočky Úřadu práce. Na rozdíl od dávek státní sociální podpory jsou při jejich přiznávání posuzovány i majetkové poměry žadatele a jeho snaha o změnu své sociální situace. Pro jejich přiznání opět není nutné přispívat po určitou dobu do veřejných rozpočtů.
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Pokud je osoba v hmotné nouzi, může si požádat o tři dávky. První z nich je příspěvek na živobytí, který je určen pro rodiny, jejichž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. Za přiměřené náklady na bydlení se v tomto případě považují náklady do výše 30 %, v Praze 35 %, čistého příjmu rodiny42. Druhou dávkou v hmotné nouzi je doplatek na bydlení. Jeho příjemcem může být osoba/rodina, která má nárok na příspěvek na živobytí, přičemž jeho výše je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka na živobytí. Konečně poslední dávkou pomoci v hmotné nouzi je mimořádná okamžitá pomoc. Je určena osobám, které se ne vlastní vinou ocitly v situaci, kterou je nutné okamžitě řešit. Za tyto situace je považována například živelná pohroma nebo nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí.
5.2.4 Sociální služby Specifickým systémem, který stojí mimo tři výše uvedené, je sociální péče. Jedná se o soubor instrumentů, které mají zajistit dostatečné životní podmínky lidem, kteří se nemohou ze zdravotních důvodů o sebe postarat samostatně, což je vyjádřeno stupněm závislosti. Od 1. ledna 2007 začaly platit významné změny, které lze charakterizovat jako přesun od přímé podpory jednotlivých zařízení poskytujících služby, směrem k jejich spotřebitelům. Těm jsou vypláceny speciální dávky – tzv. příspěvky na péči, které jsou určeny právě na „nákup“ potřebných služeb. Výhodou tohoto systému je zvýšení autonomie jednotlivých podpořených osob, nevýhodou pak jeho vyšší fiskální náročnost a nemožnost přímé kontroly vynaložení těchto dávek. Často se totiž stává, že příjemci tyto dávky považují za klasický příjem a nevynaloží je na sociální služby. 41
Existenční minimum bylo pro rok 2015 stanoveno na 2200 Kč měsíčně.
42
Do čistých příjmů se však nezapočítává příspěvek na bydlení.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225333