Z hrdla hlídači vyjela ocel a zastavila se Tanielovi kousek před očima. Hlídač s ním praštil o zem a otočil se, takže se ukázalo, že má vzadu do krku přímo v páteři vražený stilet. Hlídač zachrčel a zaútočil na Fell, která odtančila rychleji, než jí byl Taniel ochotný přiznat. Taniel sám vyskočil a praštil hlídače holí do temene. Dřevo se při nárazu rozštíplo. Hlídač sotva hnul brvou. Obrátil se k Tanielovi, ale hned se zase vrátil k Fell, jako by se nemohl rozhodnout, kterou hrozbu má vyřídit dřív. Mezitím vytáhl z kapsy kapesník, druhou rukou si sáhl dozadu a vytáhl si stilet z páteře. Z díry v krku se mu vyřinula ohavná černá krev. Taniel slyšel, jak za ním někdo na ulici zvrací. Hlídač si přitlačil kapesník na ránu, aby zastavil krvácení. Celé to trvalo jen chviličku. Poté se obrátil k Fell a skočil. Taniel byl připravený. Vyrazil a ulomený konec hole držel jako dýku. Napřáhl se, aby hůl zarazil hlídači do zad. Cosi do něj udeřilo z boku, až mu zachřestily zuby a začal vidět rozmazaně. Vzápětí se díval do pokřiveného obličeje dalšího hlídače. Tento měl koleno opřené o Tanielovu hruM a ruce sevřené kolem jeho krku. Taniel se kroutil, ale na boj neměl sílu. Potřeboval prach. Podařilo se mu vmáčknout mezi sebe a hlídače koleno a odstrčit protivníka. Volnou rukou se rozmáchl ulomenou holí a bodl jí hlídače od paže. Ten se jenom zasmál a znovu na Taniela klekl. Taniel zasténal, když mu koleno silou zatlačilo na hrudní kost. Ka-poel visela hlídači na zádech a bodala ho do páteře dlouhou jehlou. Hlídač se otřepal jako býk snažící se shodit nevítaného jezdce. Taniel měl dojem, že mu v hrudi něco prasklo. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225271
Hlídač vstal, protože se nedokázal zbavit Ka-poel, a Taniel zalapal po dechu, cítil, jak se mu do plic hrne vzduch. Potřeboval vypadnout. Potřeboval se dostat pryč. Potřeboval prach. Převalil se na břicho a zvedl se do kleku. Hlídač ho skopl zpátky na dláždění. Taniel se snažil vyškrábat na nohy. Ka-poel za ním se snažila udržet na hlídačových zádech, přičemž on natahoval dlouhé ruce dozadu a pokoušel se ji sundat. Lidé už volali městskou policii. Seběhl se pořádný zástup, ale všichni se drželi v uctivé vzdálenosti. Ka-poel tenhle boj nemohla vyhrát. To ostatně ani Taniel. Zbystřil své smysly. Někde kolem musel být prach. Někdo ho musel mít aspoň trochu. Přiklopýtal k mladému muži v buřince, který nesl přes rameno ručnici. Byla to hruschka a vypadala fungl nová – ještě se z ní nestřílelo. Taniel mladíka popadl za košili. „Roh s prachem! Dej ho sem!“ Mladík se pokoušel vytrhnout. Taniel mu sáhl do brašny a popadl hladký, válcovitý roh na prach. Vítězoslavně ho vytáhl z brašny a otočil se. Ka-poel stále visela hlídači na zádech, ale stálo ji to hodně sil. „Poli, k zemi!“ Ka-poel se pustila a hlídač ji odhodil na bok. Taniel podržel roh jako granát a hodil. Myslí zažehl prach a ohnul výbuch tak, aby tvora roztrhal na kousky. Nic se nestalo. Hlídač roh zachytil, podíval se Tanielovi do očí, otočil roh zúženým koncem k sobě a kousl do něj. Prach se mu sypal mezi rty. Jazykem ho chytal a drtil mezi zuby. Taniel couval, dokud nenarazil do mladého muže, jemuž předtím sebral roh. „Náboje,“ vyhrkl. „Potřebuju náboje!“ Na čele mu vyrazil studený pot. Ten hlídač. Ten tvor… 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225271