Od opojení penězi k vystřízlivění
pracovní podmínky. Za dva měsíce se její šéfová dostala do protialkoholní léčebny, Julia přišla o práci, ocitla se na ulici a měla méně peněz než předtím. Když se lidé zotavují ze závislosti na velkých projektech, musejí se zklidnit, chvíli počkat, pak se zhluboka nadechnout a položit si otázku: „Co skutečně potřebuju?“ Přesně tak bychom se měli ptát sami sebe. Ale člověk si myslí, že už zná odpověď. Myslí si, že potřebuje peníze. Spoustu peněz. Jakmile začneme činit první kroky k finanční střízlivosti, velmi brzy zjistíme, že to není pravda. Ze všeho nejvíc potřebujeme sebeúctu. Chceme uznání od svých vrstevníků. A k tomu nepotřebujeme peníze. Upřímnost je vlastnost, jakou nám opravdoví přátelé mohou kdykoli nabídnout. A jsme-li upřímní sami k sobě, uvědomíme si, že nejdůležitější je láska. Ale předtím jsme se domnívali, že si ji můžeme koupit. Takže... láska? Mnozí lidé jsou skeptičtí a v duchu si říkají: „Láska mi nezaplatí nájem.“ Když má člověk rád sám sebe, uchovává si důstojnost a už není ochotný platit nájem za luxusní byt, jaký si ve skutečnosti nemůže dovolit, protože je mu jasné, že tím příliš zatěžuje svou duši. Nechápejte naše slova špatně. My lidem doporučujeme, ať se „zlepšují“. Věříme v konstruktivní změny a v pozitivní osobní růst. Mark pracoval na plný úvazek a zároveň večer studoval. Julia je svobodná matka a přitom učila ve škole a psala knihy. Jsme pevně přesvědčeni, že člověk se musí zaměřovat na hodnotné sny. Například studium na vysoké škole je dlouhodobou investicí 86
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225104
Komplex velikášství
do budoucnosti. My pouze tvrdíme, že není dobré stanovit si do budoucnosti pár „velkých věcí“ a zároveň opomíjet přítomnost. Je velmi důležité nezapomínat na běžnou každodenní činnost. Mezi rozumnou spekulací a honbou za velkým projektem je obrovský rozdíl. A lidé, kteří jsou opojeni penězi, právě tuto skutečnost často nechápou. Rozdíl spočívá v tom, že když se snažíme realizovat jednu velkou věc, počítáme s tím, že nám zaplatí účty. Jsme přesvědčeni, že ona věc bude opravdu tak velká, že později získáme spoustu peněz – které si předtím ale musíme půjčit od rodiny, od přátel, prostě kdekoli. A pokud ona věc nevyjde, což se stává hodně často, přijdeme o všechno nebo téměř o všechno. Pokud se nehoníme za něčím „velkým“, platíme včas účty a od nikoho si nepůjčujeme peníze na zaplacení výdajů. A ve svém volném čase se věnujeme věcem, jaké pro nás představují zajímavou příležitost. Večerní studium nebo práce na volné noze, kdy můžeme být doma – to jsou úctyhodné součásti života a zdravý způsob projevení ambicí. Náš život je bohatší, když ráno brzy vstaneme a napíšeme pár stránek knihy. Člověk může pracovat pár hodin navíc, aby si našetřil na nové auto. Dlouhodobé investice do vlastního života ale nezapadají do schématu, jakým se řídí lidé trpící velikášstvím. Když se snaží své závislosti zbavit, musejí se naučit rozumně riskovat a věřit, že mohou pokročit dál, aniž by museli spoléhat na finanční pomoc ze strany rodiny, přátel či partnera. Úspěšní podnikatelé riskují velmi uvážlivě. Dobrá rada říká, že člověk musí 87
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225104
Od opojení penězi k vystřízlivění
vykonávat běžnou každodenní činnost. A pak má střechu nad hlavou. Další užitečná rada říká: „Když si budete půjčovat peníze od přátel, ztratíte je.“ Pokud žijete v přítomnosti, platíte nájem, jaký si můžete dovolit, a nepůjčujete si peníze a neslibujete, že je vrátíte někdy v budoucnosti. Jakmile se lidé opojení penězi začnou zotavovat ze své závislosti, uvědomí si, že sebeúcta utváří takovou budoucnost, jakou skutečně chtějí. A ta je úplně jiná, než jak si ji předtím představovali. Když se Mark zbavil fixace na „velké věci“, začal nacházet sám sebe. Víc se zajímal o svou rodinu, oženil se, pustil se do psaní prvního románu a dokonce učil v Rusku jako host Akademie věd. Prostě začal budovat pevný vyrovnaný charakter, jenž je nesmírně cenný a nikdo vám ho nemůže vzít. Pokora není totéž co ponížení. Lidé většinou nejsou ochotni začlenit do svého názorového systému představu o opravdové pokoře – kdy je člověk jeden z mnoha pracujících, jeden z mnoha přátel. Lidé trpící velikášstvím nechtějí přijmout názor, že by měli pomáhat druhým. Chtějí být hvězdy. I když si to často nepřiznají, pravdou je, že většinu času tráví prací na posilování svého „hrdinství“. Má-li někdo vyniknout, musejí to být oni. Je to nadřazený postoj a nefunguje příliš dlouho, protože je těžké spojit sebeúctu s potřebou být vždycky nejlepší. Jestliže chtějí vystřízlivět, musejí tento přístup zásadně změnit. Je zvláštní, že když to udělají, bývají často úspěšnější než v době, kdy byli opojeni penězi a mocí. Je to tím, že jsou pokornější a soustředěnější. 88
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS225104