Nacisté a české poklady
ale samotná zjištění pachatelů, které se podařilo zadržet v americké okupační zóně, označily americké i čsl. služby za nevěrohodné a proto se po dokumentech, které vezli, už dále nepátralo. Údaje z výslechových materiálů se podařilo ověřit a Spolkový archiv v Koblenci přiznal, že si jeho pracovníci Bonnské univerzity a archivu pro dokumenty přijeli do rakouské obce Traunstein v r. 1951. Materiály však nemají historickou hodnotu pro archiv UK, protože obsahují personální složky německých profesorů, kteří na UK působili v letech 1939–1945. Archivní fond dnes nese číslo R 31 a je od r. 1999 volně přístupný. Vzhledem k hodnotě archivního fondu velvyslanectví ČR nežádalo o jeho restituci. Pozoruhodné je, jak velkou pozornost věnovalo své evakuaci a tomuto transportu bývalé vedení německé UK, aniž bych kdekoliv jinde narazil v Německu nebo v Rakousku na snahu dopátrat se osudu insignií. Jako kdyby byl spor o univerzitu v 19. století a o insignie v třicátých letech 20. století nikdy neexistoval (zvýraznil autor). V pátrání je tedy nutné pokračovat a nabízí se různé možnosti: archivář univerzity, pracovník Nadace Reinharda Heydricha a vedoucí univerzitního Institutu pro „Böhmen a Mähren“ nacista Heinz Zatschek uprchl do Rakouska, kde se stal ředitelem vídeňského Muzea vojenské historie. I když se na jeho neblahou minulost po letech v Rakousku přišlo, nikdo již pátrání a jeho zřejmou spoluodpovědnost za loupež neprověřoval. Otazník zůstává nad místem pro evakuaci, které německá správa Protektorátu v únoru 1945 univerzitě určila na bavorském zámku Pommersfelden. Jistě díky doporučení archiváře Zatscheka, který byl po celou dobu války v kontaktu s ředitelem tematicky blízké instituce Monumenta Germania Historica Theodorem Mayerem, kterou nacisté přesunuli kvůli náletům z Berlína rovněž na zámek Pommersfelden. Archiv ve Würzburgu nám odmítl zpřístupnit a z fragmentů dokumentů americké mise v Bavorsku spíše vyplývá, že zámek byl od dubna 1945 kvůli historicky cennému inventáři pod ochranou amerických vojsk.“ Dodejme, že o nacistickém úložišti uměleckých předmětů na zámku Banz u Pommersfeldenu bude pojednáno v jiné kapitole této knihy, a že s pravděpodobností hraničící s jistotou jak insignie, tak archiválie toto místo minuly.
100
Nacisté a poklady_tisk_c.indd 100
10. 3. 2016 11:27:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224858
Proč byly ukradeny archiválie a insignie Karlovy univerzity a kam zmizely?
Nejzávažnější nález učinili Jan Sechter a jeho pomocníci v Mnichově, v budově na Hochstrasse č. 8. Zde totiž sídlí všechny hlavní orgány a instituce známé organizace Sudetendeutsche Landsmannschaft. Včetně spolku Collegium Carolinum. V tamní knihovně objevili knihu Geschichte der juridischen Fakultät z roku 1827 autora prof. Georga Norberta Schnabela. Knihu, která se podle seznamu zveřejněného prof. Vojtíškem nacházela v evakuační bedně označené jako A V! Jde o jednoznačný důkaz toho, že: 1) bedny s archiváliemi (a tudíž i insignie) nebyly přepravovány vlakem ve vagonu BMB Z L 1.89275 GW a nebyly tedy zničeny při náletu na plzeňské nádraží; 2) sudetoněmecká centrála sídlící v Mnichově na Hochstrasse č. 8 disponuje minimálně jedním předmětem z těch, které nacisté v roce 1945 ukradli Karlově univerzitě.
ZÁVĚRY Lze tedy na základě toho, co jsme uvedli, shrnout daný problém do následujících tezí: 1. Archiválie a insignie byly odvezeny z Prahy – ale nikoli vlakem, nýbrž nákladními auty; nebyly tedy zničeny při náletu na Plzeň. 2. Za odcizením archiválií a insignií stáli v prvé řadě pracovníci Nadace Reinharda Heydricha, propojení s Německou (Karlovou) univerzitou, kteří usilovali o poválečné oživení tradice této univerzity, tentokrát na německé půdě. 3. Archiválie a insignie jsou ukryty pravděpodobně někde v Bavorsku, přičemž generace strážců si symbolicky a možná i fakticky předávají klíče. 4. Výše uvedenou tezi nepřímo podporuje do očí bijící nezájem jak sudetoněmeckých zájmových organizací a institucí, resp. jejich představitelů, tak oficiálních bavorských resp. spolkových úřadů, insignie a archiválie najít – a to vzhledem k významu, které tyto předměty mají i pro Němce z Čech a Moravy. Tato kapitola budiž ukončena větami V. Vojtíška: „Jestli odvlečené části archivu university Karlovy jsou někde skrývány, mám za to, že jsou vždy ohrožené. Nepochybuji, že ti, kteří je utajují, raději by je zničili, než vydali pravé vlastnici, naší universitě Karlově.“
101
Nacisté a poklady_tisk_c.indd 101
10. 3. 2016 11:27:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224858
Další krádeže, další ukrývání Nacisté kradli umělecké památky a jiné cennosti v českých zemích urputně, hltavě, důsledně a kontinuálně, a to „oficiálně“ i „neoficiálně“. Historik Ladislav Čepička upozornil ve své studii „Co se stalo s českým kulturním majetkem, ukradeným za války nacisty“ na to, že kromě „oficiálních“ kanálů „mizely památky z našeho území prostřednictvím různých dalších aktivit, které byly zaměřeny na bývalé státní a soukromé sbírky, z nichž asi nejvíce byly postiženy objekty mnoha šlechtických rodin, jejichž majetek byl postaven pod nucenou správu okupační moci. V tomto směru byla zřejmě nejrozsáhlejší činnost gestapa, které běžně zabavovalo majetek vyslýchaných a vězněných osob, a masové zabavování židovského majetku. Připočteme-li k těmto aktivitám také běžné obdarovávání nacistických pohlavárů uměleckými a historickými předměty a soukromou sběratelskou činnost mnoha důstojníků a úředníků okupační správy, je jasné, že plenění kulturního dědictví dosáhlo značných rozměrů“. Nacisté měli mimořádný smysl pro umělecká díla a starožitnosti a kradli je po celé Evropě s mimořádným nasazením a v nebývalém rozsahu. A Čechy byly v tomto ohledu velmi bohatou zemí. Tisíce takto uměleckých předmětů nebyly nalezeny ani za více než sedmdesát let po skončení války. L. Čepička uvádí dále: „O první akvizici kulturního dědictví z našeho území se zasloužil již 15. března 1939 sám Hitler, kterému byla ´zabalena na cestu´ řada vzácných tapiserií z Pražského hradu. Ačkoliv sám Vůdce ujišťoval, že všechny umělecké a historické památky v protektorátu zde i zůstanou, další loupeže měly pokračovat (…) V prvním období bylo zabírání uměleckých a historických památek z našeho území zaměřeno na posílení pražských sbírek. Nacističtí pohlaváři byli toho mínění, že pražská umělecká
102
Nacisté a poklady_tisk_c.indd 102
10. 3. 2016 11:27:04 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS224858