28. kapitola Biskupa Aringarosu na římském letišti vyzvedl malý, nevýrazný černý fiat. Aringarosa si přidržel u těla černou sutanu, sedl si na zadní sedadlo a pohodlně se opřel. Čeká ho dlouhá cesta na Castel Gandolfo. Stejně jako před pěti měsíci. Loňský výlet do Říma, povzdechl si. Nejdelší noc v mém životě. Před pěti měsíci povolal Vatikán Aringarosu na okamžitou návštěvu. Neuvedli žádný důvod. Aringarosa musel pozvání přijmout, byť dost neochotně. Jako mnoho konzervativních duchovních nebyl zrovna skalním příznivcem nového papeže, bezprecedentního liberála, který hned po nástupu do funkce začal mluvit o tom, že za své hlavní papežské poslání považuje „omlazení vatikánské doktríny a modernizaci katolicismu pro třetí tisíciletí“. Aringarosa si tato slova s obavou vykládal tak, že si dotyčný arogantně myslí, že může přepsat Boží zákony a získat zpět srdce těch lidí, kteří považují požadavky katolické církve v současném světě za příliš náročné. Aringarosa nesouhlasil. Lidé potřebují řád a vedení, prohlašoval. A využíval veškerý vliv – díky počtu členů a finančním prostředkům Opus Dei vpravdě nemalý – k tomu, aby přesvědčil papeže a jeho poradce ke změně stanoviska. Když toho večera před několika měsíci vyjeli z letiště, překvapilo Aringarosu, že nezamířili do Vatikánu, ale východním směrem po klikaté horské silnici. „Kam jedeme?“ zeptal se řidiče. „Do Albanských vršků,“ odpověděl řidič. „Vaše schůzka se koná v Castel Gandolfo.“ V papežově letní rezidenci? Aringarosa tam ještě nikdy nebyl a ani po tom netoužil. Kromě toho, že se jedná o letní sídlo papeže, v této pevnosti ze šestnáctého století sídlí i Specula Vaticana – vatikánská astronomická observatoř, jedna z nejlépe vybavených hvězdáren v Evropě. Aringarosa nikdy tak docela nesouhlasil se snahou Vatikánu plést se do vědy. Jaký má smysl kombinovat vědu s vírou? – 102 –
Brown_Sifra_ML_vnitrek_kinder_book.indd 102
31.10.2016, 11:48:01 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223729
Pevnost stojí přímo na okraji srázu a jedná se o nádherný příklad složitého obranného komplexu, jehož hradby ještě zvýrazňují dramatickou krásu okolních skalních stěn. Aringarosa ovšem nyní smutně vrtěl hlavou nad tím, jak Vatikán tuto budovu zohyzdil dvěma obrovskými hliníkovými kopulemi pro teleskopy, kvůli nimž tato kdysi vznešená stavba vypadá jako hrdý válečník, jemuž sedí na hlavě dva karnevalové klobouky. Jakmile Aringarosa vystoupil z auta, přispěchal ho pozdravit mladý jezuitský kněz. „Vítejte, pane biskupe. Jsem otec Mangano, zdejší astronom.“ Aringarosa v odpověď na pozdrav něco zamumlal a následoval svého průvodce do vstupní haly zámku, rozlehlé místnosti zdobené směsicí renesančního umění a astronomických výjevů. Zatímco biskup stoupal za mladým jezuitou po širokém mramorovém schodišti, všiml si po stranách chodby ukazatelů ke konferenčnímu centru, přednáškovým sálům a informačnímu středisku pro turisty. Vatikán se zbláznil. Církev neustále slevuje ze svých zásad. Chodba v horním patře vedla jediným směrem – k masivním dubovým dveřím s mosaznou tabulkou. BIBLIOTECA ASTRONOMICA Aringarosa o tomto místě už slyšel. Vatikánská astronomická knihovna prý vlastní více než pětadvacet tisíc svazků, včetně vzácných prací filozofů a vědců od patnáctého po osmnácté století, jako byli Koperník, Galileo, Kepler, Newton a Secchi. Právě tady papežovi nejbližší spolupracovníci údajně pořádají soukromé schůzky… schůzky, které raději nechtějí svolávat přímo ve Vatikánu. Když se biskup Aringarosa tehdy blížil ke dveřím knihovny, neměl nejmenší tušení, jak zdrcující zprávu za chvíli vyslechne, ani že tato zpráva uvede do pohybu smrtící lavinu událostí. Teprve když se o hodinu později z knihovny vypotácel, začínal si uvědomovat katastrofické důsledky. Do šesti měsíců! opakoval si. Bůh nám pomáhej! *** – 103 –
Brown_Sifra_ML_vnitrek_kinder_book.indd 103
31.10.2016, 11:48:02 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223729
Nyní, pouhý měsíc před minule stanoveným termínem, se Aringarosa během opětovné cesty na Castel Gandolfo přistihl, že při vzpomínce na tuto schůzku dosud mimovolně svírá ruce v pěst. Přál si, aby zazvonil mobil se zprávou, již chtěl slyšet. Proč mi učitel ještě nezavolal? Teď už by měl Silas ten úhelný kámen mít. Silas klečel na podlaze svého spartánsky zařízeného pokoje v pařížském domě Opus Dei a jeho tělo svírala úzkost. Vše je ztraceno. Bratři mu lhali – zvolili raději smrt, než by prozradili své tajemství. Nejenže zabil všechny čtyři lidi, kteří věděli, kde je úhelný kámen, ale zavraždil i jeptišku. Neměl sílu zavolat učiteli a přiznat mu, že selhal. Smrt sestry Sandrine vše značně komplikovala. Kostel Saint-Sulpice Silasovi otevřel osobní telefonát biskupa Aringarosy. Co si abbé pomyslí, až zjistí, že je řádová sestra po smrti? A až uvidí rozbitou dlaždici v podlaze kostela? Vystavil jsem biskupa nebezpečí. Silas se sklopenou hlavou hleděl do prázdna a zvažoval možnost, že sám ukončí svůj život. Byl to koneckonců právě Aringarosa, kdo mu ho daroval, na té malé faře ve Španělsku, kde ho učil a dal jeho životu smysl. „Příteli,“ řekl mu tehdy Aringarosa, „narodil ses jako albín. Nestyď se za to, byť se ti ostatní posmívají. Nechápeš, jak jedinečný díky tomu jsi? Nevíš snad, že i sám Noe byl albín?“ „Noe z archy?“ O tom Silas nikdy neslyšel. Aringarosa se usmíval. „Vskutku, Noe z archy. Albín. Jeho kůže byla bílá jako kůže andělů – přesně jako tvoje. Považ. Noe zachránil veškerý život na této planetě. Jsi předurčen k velkým činům, Silasi. Pán tě osvobodil z dobrého důvodu. Potřebuje tvou pomoc.“ Silas si klekl na prkennou podlahu a modlil se za odpuštění. Pak si svlékl kutnu a znovu sáhl po důtkách.
– 104 –
Brown_Sifra_ML_vnitrek_kinder_book.indd 104
31.10.2016, 11:48:02 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223729