na titulní stránky tisku, což se podařilo. Dokážete si asi představit, že by se přehnaně teologický spis nedostal na titulní stranu londýnských Sunday Times. Doporučil bych vám, abyste si přečetl jiná pojednání Dr. Hasana. Nedávno napsal studii o občanských právech a povinnostech ve vztahu k pojetí středověké podoby dhimmí čili „lidu knihy“, kdy na něj byla uvalena daň z hlavy.20 V této studii použil teologickou argumentaci, aby rozvinul pojem dhimmí v současném kontextu občanství. Fatva jako taková se nezabývala příliš velkými podrobnostmi, ale velký kus odvedené práce zůstává za celou řadou těchto myšlenek. Celá podstata, tedy řídit se dohodami a být zodpovědnými občany v britském či evropském kontextu, se opírá o bádání Dr. Hasana z této delší studie. Když se Dr. Hasan zmiňuje v této fatvě o Osmanech a Mughalech, odvolává se na zavedenou nauku, s níž všechny jurisprudenční myšlenkové proudy v sunnitském a šíitském islámu souhlasí, známou jako idžmá’ neboli muslimský konsensus. Všechny země s muslimskou většinou, které se připojily k Organizaci spojených národů, jsou příkladem idžmá’. Na základě toho můžeme říci, že se lze odvolávat na to, že muslimové jsou vázáni závazky, které učinili vůči OSN, ohledně respektování lidských práv a tak dále. 20/ U. Hasan, From Dhimmitude to Democracy: Islamic Law, Non ‑Muslims and Equal Citizenship, Islamic Reform 3 (Londýn: Quilliam, 2015).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223728
Myslím, že tato fatva má tři velmi konkrétní přínosy. Prvním je cosi, co jste už zmínil, a to je pragmatické uznání toho, že nějaká fatva je lepší než fatva žádná, protože jinak by případní rekruti Islámského státu z řad mládeže chápali mlčení islámských učenců jako jakousi formu souhlasu s odpornými zločiny tohoto uskupení. Fatva, která odsuzuje Islámský stát, je lepší než fatva žádná. Také jsem sdělil svůj názor Dr. Hasanovi, když jsem ho přesvědčoval, aby se pustil do tohoto úkolu. Doporučoval jsem mu, že fatva by neměla pouze odsuzovat. Myslím, že jste rozšiřoval mé interview pro CNN, ve kterém jsem prohlásil, že si nezasloužím vaše ani ničí poděkování za to, že jsem řekl, že si nezasloužíte zemřít. Kvůli tomu jsme snížili laťku. Jsme rádi, když se dozvídáme, že muslimové odsuzují Islámský stát, a dokonce i al‑Káida ho odsuzuje. To, že někdo odsoudí Islámský stát, by ještě nemělo znamenat, že je „umírněný“. Proto jsem doporučil Dr. Hasanovi, že fatva by měla přesáhnout určité hranice a klást aktivní odpovědnost na muslimy za zpochybnění ideologie v pozadí Islámského státu jako součásti naší občanské povinnosti odmítnout zlo. Tvrdím, že muslimové jsou nyní morálně zavázáni zpochybnit celou tuto představu vnucení islámu ostatním, protože to nepoškozuje jenom nemuslimské obyvatelstvo, ale také islám a muslimy. Tato fatva vyjadřuje tento názor. Jejím druhým přínosem je, že poskytuje únikovou klauzuli pro někoho, kdo má v úmyslu učinit něco 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223728
nezodpovědného, ale těsně předtím začne pochybovat. Mějme na paměti, že mluvíme o lidech, kteří se neztotožňují se sekulárním, humanistickým jazykem. Tito lidé přemýšlejí pouze v náboženských pojmech, což si zajisté uvědomujete, protože jste vedl rozhovory s ortodoxními židovskými rabíny a dalšími. Pokud věříte, že vyhodíte do vzduchu každého kolem vás a že za to získáte jednosměrnou jízdenku přímo do ráje, k tomu je zapotřebí stoprocentní jistota. Kdybychom tak v někom vyvolali i pouhé procento pochybností, možná tohoto sebevražedného atentátníka zastavíme. Třetím přínosem je, že tato fatva uklidní obyčejné lidi. Ve společnosti je řada dalších lidí, kteří v současnosti sledují muslimy a myslí si: Proč neodsuzujete Islámský stát? Proč jste tak hlasitě odsoudili události v Gaze, ale nezavrhnete Islámský stát? Sympatizujete skrytě s jeho příslušníky? Harris: Naprosto souhlasím, na této frontě potřebujeme tisíce takových fatev. Myslím si, že další věc, kterou bychom měli prodiskutovat, je rozpor mezi otevřenou konfrontací s problémy konzervativního islámu, islamismu a džihádismu a podsouváním báchorky, že „Západ je ve válce s islámem“. Připouštím, že jsem častokrát sám k této báchorce svými dost otevřenými vyjádřeními přispěl. Samozřejmě, kdykoli vyjadřuji nahlas své obavy ohledně „problému s islámem“, hovořím o více či méně doslovném (vy byste řekl „bezduchém“) výkladu Koránu a hadísů. A dávám si pozor, abych neřekl, že jsme ve válce se všemi (nebo i většinou) muslimů. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223728