Robert Bryndza
fakta, než začnete říkat, že Andrea Douglasová-Brownová tam byla ten večer, kdy zmizela.“ „Co když najdu tu servírku, která poskytne výpověď a sestaví identikit?“ „Tak to vám přeju hodně štěstí, protože ta už je se vší pravděpodobností sbalená někde vzadu v náklaďáku a míří do Calais!“ „Pane! Máme Andreu na záznamu z průmyslové kamery. Nastoupila do vlaku do Forest Hill ten večer, kdy zmizela. A její tělo se našlo blízko hlavní třídy. Bože, copak není zřejmé, že mám pravdu?“ Marsh vypadal rozčíleně. „Dobře. Prostě jen při vyšetřování nebuďte jak slon v porcelánu. Tisk nás sleduje.“ „Ano, pane.“ „A nadále chci být informován. O všem, rozumíte?“ „Ano, pane.“ Marsh se na ni podíval a Erika se zvedla k odchodu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223573
KAPITOLA 14
K
dyž Erika procházela dlouhou chodbou s fluorescenčním osvětlením, měla pocit, že z ní márnice vysála veškeré teplo, které
měla v těle. Došli k železným dveřím, kde Mossová stiskla bzučák interkomu. Soudní patolog Isaac Strong jim se zabzučením otevřel. „Dobré ráno,“ pozdravil je Isaac příjemným hlasem, ve kterém se zrcadlila aura klidu a pořádku. Bílý laboratorní plášť, který mu zakrýval vysoké tělo, měl bezchybně vyžehlený a bez poskvrnky. Z kapsy na hrudníku mu vykukoval telefon v tmavém koženém obalu. Na sobě měl úzké černé džíny a boty značky Crocs. Tmavé vlasy měl sčesané z vysokého čela. Eričinu pozornost opět přitahovaly jeho laskavé hnědé oči pod jemně klenutým obočím. Pitevna byla promyšlenou kombinací oceli a viktoriánských porcelánových dlaždic. Podél stěny se táhla řada nerezových ocelových dveří a uprostřed místnosti stály tři pitevní stoly, taktéž nerezové, kolem nichž vedly odtokové žlábky. Andrea Douglasová-Brownová ležela pod bílým prostěradlem na stole nejblíže ke dveřím, kterými vešli. Oči měla zavřené. Vlasy umyté a pečlivě sčesané z čela. Modřiny ztmavly, ale tvář byla stále oteklá. Erika kvůli rodině doufala, že Andrea bude vypadat, jako kdyby spala, ale nehledě na veškerou snahu tělo očistit vypadalo stále potlučeně. – 99 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223573
Robert Bryndza
Isaac obešel stůl na kolečkách a zlehka odhrnul prostěradlo. Kromě podlitin a tržných ran po celém nahém těle zde dominoval hrubý, pečlivě zašitý řez ve tvaru písmene Y, který se táhl od obou ramen přes hrudník a procházel mezi plnými prsy k hrudní kosti. „V plicích nebyla žádná tekutina, takže byla mrtvá ještě předtím, než se dostala do vody,“ řekl Isaac. „Led zabránil rozkladu, ale můžete si všimnout vyblednutí kůže, protože byla dlouhodobě vystavena vlivu vody. Stopy na krku a zlomená klíční kost ukazují na smrt uškrcením. Jak jsem předpokládal, modřiny na krku naznačují, že šlo o středně velkou ruku, bez neobvyklých rysů, jako například chybějící prsty.“ Odmlčel se. „Toxikologické výsledky ukazují vysokou hladinu alkoholu v krvi plus malé množství kokainu. Několik hodin nejedla, její žaludek byl prázdný, kromě zlomeného předního zubu, který pravděpodobně neúmyslně spolkla během útoku.“ Zvedl malou plastovou ampuli se zlomeným zubem a podržel ji proti světlu. „Na ústech a zubech jsem našel zbytky adhezivní chemikálie, která se vyskytuje v krycích samolepících páskách většiny značek.“ „Takže měla roubík?“ „Podle všeho ano. Nenašel jsem žádné známky, že by byla znásilněna. Ale zjistil jsem, že nedlouho předtím, než zemřela, měla anální styk, který byl s velkou pravděpodobností dobrovolný. Provedl jsem stěry konečníku ke zjištění spermatu a krve, ale žádné stopy zde nebyly. Ale našel jsem zbytky latexu a malé množství lubrikantu.“ „Použila kondom?“ zeptala se Erika. – 100 – Ukázka elektronické knihy, UID: KOS223573