Co se nevešlo do dějepisu
Byl Jiří z Poděbrad travičem? Velmi horlivě rozšiřovali pomluvu o tom, že kališník Jiří z Poděbrad zabil krále Ladislava Pohrobka, čeští katoličtí páni. Jeden z nich, Jan z Rožmberka, v latinsky psané rodové kronice doslova uvádí: „Ve čtvrtek dne sv. Klimenta zahynul nejjasnější a nejlepší kníže pán, pan Ladislav, král český, byl otráven Jiříkem z Poděbrad, správcem téhož království …“ Podobně další katolický šlechtic, nejvyšší pražský purkrabí Zdeněk ze Šternberka, ještě za života Jiří z Poděbrad obvinil v listu jeho synovi panovníka z královraždy: „Otec tvúj pána našeho i svého dědičného krále Ladislava slavné paměti otráviti kázal proto, aby lstivě do království vešel.“ S tímto dopisem však podivně kontrastuje skutečnost, že při volbě Poděbrada českým králem to byl právě Zdeněk ze Šternberka, který jako první poklekl před kališnickým zemským správcem a zvolal: „Ať pan správce je králem naším!“ Vedle Jiřího z Poděbrad upadl do podezření, že zosnoval otrávení mladičkého panovníka, i husitský arcibiskup Jan Rokycana. Prý chtěl zbavit kališnické Čechy nadmíru zbožného katolického krále. Motiv k vraždě však měla mít i Jiřího manželka Johana z Rožmitálu, byť sama pocházející z katolické rodiny. Její pohnutky však byly zcela odlišné. Údajně se do krásného, blonďatého královského mladíčka zamilovala, tlustý Poděbrad ji už zřejmě jako sexuální partner nezajímal. Když Ladislav lásku choti zemského správce neopětoval a dával přednost obyčejným nevěstkám, ze vzteku ho otrávila.
Otevření hrobu Byl však Ladislav Pohrobek skutečně otráven? Pověsti tohoto druhu podpořilo i dvojí vyzdvižení panovníkova těla z královské hrobky v ka-
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222592
Jan Bauer
tedrále sv. Víta, a to v letech 1472 a 1589. Králova mrtvola, ačkoliv nebyla balzamována, vypadala pozoruhodně zachovale, jako by byla mumifikována. A to by svědčilo pro otravu arzenikem, protože prvek arzen dokáže ničit mikroby podporující rozklad organických látek. Pověsti kolem vyzdvižení Ladislavova těla je však třeba uvést na pravou míru. Poprvé, ve zmíněném roce 1472, totiž nechal jeho hrob otevřít vlády se ujímající český král Vladislav II. Jagellonský. Právě tímto gestem chtěl čelit pomluvám, že Pohrobek byl otráven Jiřím z Poděbrad. Jagellonec totiž nechtěl usednout na trůn kralovrahův. O prohlídce Ladislavových ostatků byl tehdy sepsán protokol a nového krále údajně zcela uspokojila. Mohla tehdy panovnická mrtvola vůbec přinést žádoucí odpověď? Asi těžko. Nicméně veřejnost byla ubezpečena, že Poděbrad svého předchůdce neotrávil. Znovu byl Ladislavův hrob otevřen v roce 1589 v souvislosti s přenesením jeho pozůstatků do Rudolfem II. nově zřízené královské hrobky. Je zajímavé, že v té době jinak podivuhodně zachovalé tělo mělo stále ještě husté zlatavé vlasy. Nezůstalo přitom jen u těchto dvou prohlídek ostatků Ladislava Pohrobka. K dalším totiž docházelo poměrně pravidelně vždy při výměně nových rakví v letech 1630, 1741, 1804, 1825 a 1851. Konečně v roce 1928 si pozůstatky mladičkého krále prohlédl i významný český antropolog profesor Jindřich Matiegka. Poznatky z prohlídky kostry Ladislava Pohrobka však ve své knize o českých panovnících popsal jen velmi stručně a příčinami jeho smrti se nezabýval.
Senzační odhalení doktora Vlčka Moderní doba přinesla také nové teorie o Pohrobkově smrti, které vylučovaly jak otravu, tak mor. Německý toxikolog Louis Lewin
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222592
Co se nevešlo do dějepisu
Král Ladislav Pohrobek na vyobrazení z 16. století
přišel v roce 1920 s názorem, že král Ludvík zemřel na syfilis. Prý se nakazil při některé ze svých častých návštěv v nevěstincích. Své stanovisko podepřel informací, kterou přinesly už citované Staré letopisy české: „Vyvrhle se jemu dvě hlíze a on jich tajil pro dolejší hanbu.“ Může jít o popis tvrdého vředu na pohlavním orgánu, kterým se syfilis projevuje navenek? Potíž je však v tom, že Evropa v Pohrobkově době tuto chorobu neznala. Pravděpodobně ji sem zavlekli až v roce 1493 námořníci Kryštofa Kolumba ze své plavby na ostrovy v Karibském moři. S další teorií přišel český spisovatel a také lékař Ludvík Souček. Také on vycházel ve své úvaze ze skutečnosti, že Ladislav Pohrobek rád navštěvoval nevěstince a lázně. Při tehdejší zcela nedostatečné
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222592