JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘS T VÍ
U prvorodičky trvá první těhotenství průměrně čtyřicet jedna týdnů a jeden den, jak jsme již zmiňovali, takže se silně zvyšuje pravděpodobnost, že bude označena jako přenášející a porod bude vyvolán uměle. Podle jedné rozsáhlé studie došlo k vyvolání porodu u 40 procent prvorodiček, většinou z důvodu domnělého přenášení, ačkoliv jen málo z nich se nacházelo ve čtyřicátém druhém nebo pozdějším týdnu.130 Podle této studie se riziko u prvorodiček zdvojnásobilo, což může být zapříčiněno delší gestací a nepřipraveností na porod. Vyvolání porodu také může zvýšit pravděpodobnost prodloužení druhé doby porodní (tlačení) a vést k použití porodnických nástrojů. 124, 131, 133 Podle studií dochází po vyvolaném porodu častěji k poporodnímu krvácení,134–136 protože kontinuální vystavení oxytocinu vede ke snížení počtu oxitocinových receptorů v děloze. Další informace naleznete v šesté a osmé kapitole. Úspěch vyvolaného porodu výrazně závisí na zralosti děložního hrdla (měkkosti, otevřenosti, délce a pozici) těhotné ženy. Vyvolání porodu je úspěšnější v případě, kdy je děložní hrdlo zralé, což znamená, že není daleko od spontánního porodu. Jedna studie například ukázala, že 95 procent žen, jež měly po čtyřicátém prvním týdnu a třech dnech děložní hrdlo zralé, porodilo do týdne bez vyvolání porodu.110 Oproti dříve používanému Pitocinu se rozšířilo vyvolání porodu prostaglandiny a tyto hormony se používají i ke změkčení matčina „nezralého“ děložního hrdla. Pro některé ženy může tento postup vést ve srovnání s Pitocinem k jemnějšímu průběhu porodu. Prostaglandinové přípravky nicméně mohou způsobit silné děložní kontrakce, distres plodu a zvýšit riziko ruptury dělohy rodící ženy především v případě, že již v minulosti absolvovala císařský řez. V této situaci je obzvlášť nebezpečné požití Misoprostolu (Cytotecu, léku na žaludeční problémy), viz devátá kapitola. Při vyvolání porodu se také obvykle naruší membrány (protržení vaku blan, amniotomie), která chrání dítě během těhotenství a porodu. 108
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222115
VAŠE TĚLO, VAŠE DÍTĚ, VAŠE VOLBA
K tomuto kroku se někdy přistupuje kvůli vyvolání porodu především v situaci, kdy je děložní hrdlo ženy měkké a již pootevřené v přípravě na porod, takže porod může začít bez použití medikamentů. Odstranění této ochranné blány nicméně vystaví dítě zvýšenému riziku infekcí a to především tehdy, pokud se u rodící ženy provádí častá vaginální vyšetření.137, 138 Z toho důvodu se po porušení membrán často určuje pro porod časový limit, obvykle dvanáct nebo osmnáct hodin. Odtok plodové vody může kromě odstartování odpočtu před narozením také zničit jemnou vystýlku poskytovanou membránou a tekutinou, jenž za běžných okolností plní svoji funkci až do posledních fází porodu.139 U dětí, jež prošly protržením vaku blan, se vyskytuje vyšší pravděpodobnost, že budou vykazovat při monitorování srdeční činnosti znaky distresu, včetně snížené frekvence brzy po porodu nebo po něm, což dává důvod k obavám.140–145 Podle dalších informací se zdá, že pokud v důsledku protržení vaku blan dojde k odstranění vypodložení před hlavou dítěte, na hlavičku se během porodu vyvíjí větší mechanický tlak. První výzkumníci jako Schwatz, Caldeyro-Barcia a jejich kolegové naznačovali, že tlak na nechráněné lebeční kosti může způsobovat v mozkových vrstvách růst napětí a vést tak k jejich porušení a krvácení do mozku (nitrolebeční krvácení).145 Tuto teorii podporuje současná ultrazvuková studie osmdesáti osmi zdravých, vaginálně narozených novorozenců, kde u 26 procent bylo zjištěno nitrolebeční krvácení. Při této studii se během porodu protrhly vaky všech dětí, ale u dětí s nitrolebečním krvácením uplynulo mezi protržením vaku a porodem více času. U skoro všech novorozenců s krvácením do mozku se vyskytly subdurální hematomy144 ve shodě s místem tlaku na lebeční kosti. Potenciální dlouhodobý důsledek protržení vaku blan (a možná i nitrolebeční krvácení) byl zkoumán pouze minimálně.145-147 Ruptura 109
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222115
JEMNÝ POROD, JEMNÉ MATEŘS T VÍ
membrán může také zvýšit riziko vyhřeznutí pupeční šňůry, k němuž může dojít především v případě, kdy je hlava dítěte ještě vysoko nad děložním hrdlem matky. V takovém případě dochází k pohotovostní porodnické situaci. Další řídkou komplikací s katastrofickými důsledky vyvolání porodu je ruptura dělohy rodící matky. K ruptuře v důsledku vyvolání porodu dochází častěji u žen, jež v minulosti absolvovaly císařský řez,148 nicméně to není podmínkou.149-150 Dalším výjimečným rizikem je embolie plodovou vodou, k níž dochází v případě, kdy silné kontrakce vženou plodovou vodu do krevního oběhu ženy. Sice se jedná o řídký jev, ale po uměle vyvolaném porodu k němu dochází 3,5krát častěji než při spontánním porodu.151
Vyvolání porodu po čtyřiceti dvou týdnech – alternativy Mnoho žen, kterým lékaři doporučí vyvolání porodu, se chce vyhnout rizikům spojeným se zákrokem a porod se snaží vyvolat vlastními prostředky. Zhruba jedna pětina respondentek výzkumu Listening to Mothers II udává, že se pokusily si porod vyvolat, z nichž jedna třetina tento postup zvolila, aby se vyhnula lékařskému zákroku. Nejčastěji použitými metodami byla chůze nebo cvičení (82 procent), sexuální styk (71 procent), při němž prostaglandin v mužském spermatu může svou přítomností v blízkosti děložního hrdla pomoci vyvolat porod, poslední technikou je stimulace bradavek (41 procent),84 jež může spustit porod díky vyplavování serotoninu. O technikách přirozeného vyvolání porodu existuje mnoho dalších záznamů, ale je důležité si uvědomit, že načasování porodu a jeho zahájení se reguluje na základě komplexní a přesně synchronizované interakce mezi matkou a dítětem a těmto procesům rozumíme dosud jen nedostatečně. S výjimkou předčasného porodu a dalších nestandardních situací je porod zahájen ve chvíli, kdy jsou matka i dítě optimálně připraveny. 110
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS222115