JEFFERY DEAVER
Než Sachsová došla ke dveřím, přerušil spojení a zavolal na ni: „Je mi líto, Amélie. Musí to být někdo jiný.“ „Cože?“ „Mel má dovolenou. Celý týden.“ Krátce se zasmála. Za dlouhá léta spolupráce si nepama tovala, že by si technik kdy vzal více než jeden den volna. „No tak najdi někoho dobrého,“ opáčila a svižně vyšla do chodby. Rhyme odejde do výslužby a všechno jde k čertu, pomyslela si.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS221605
Kapitola 8
„Je to… To je eskalátor. Ano, je. Teda jeho část. Horní. Uložená u tebe v hale. Ale počítám, že to asi víš.“ „Ahoj, Mele. Pojď dál. Máme práci.“ Drobný a štíhlý Mel Cooper, na jehož tváři se trvale usa dil nesmělý úsměv, vešel do salonu Rhymova domu a posu nul si brýle s černými obroučkami výš. Pohyboval se tiše, na nohou měl své oblíbené mokasíny Hush Puppies. Muži byli sami, Evers Whitmore se vrátil do své advokátní kance láře v centru. Když se nedočkal žádného vysvětlení, proč je v hale na provizorním lešení sestavena část eskalátoru, svlékl si Co oper hnědé sako, pověsil ho na háček a pod věšák odložil sportovní batoh. „Jak jistě víš, žádnou dovolenou jsem si ne plánoval.“ Rhyme mu – svým jedinečně neodolatelným způsobem – navrhl, aby si vzal pár dní volna. To znamená volna od své ho oficiálního zaměstnavatele, kriminalistického oddělení NYPD v Queensu, aby mohl Rhymovi pomáhat s občansko právním případem Frommer versus Midwest Coveyance. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS221605
JEFFERY DEAVER
„Ano. Dobře. Vážím si toho.“ Rhymovo poděkování bylo jako obvykle velmi krotké. Na společenské jemnůstky si ne potrpěl, nezajímaly ho. „Je to… Asi bych si to měl ověřit. Chci říct, jestli je můj pobyt tady z hlediska profesionální etiky správný.“ „Ano, určitě, tím jsem si jistý,“ ujistil ho Rhyme s pohle dem upřeným na eskalátor, který sahal až ke stropu. „Pokud za to nebereš plat.“ „Aha. Takže tu jsem jako dobrovolník.“ „Jako přítel, který pomáhá dobré věci, Mele. Vznešené věci. Vdova po oběti nemá žádné prostředky, zato má syna. Je to fajn kluk. Slibný.“ Rhyme to pokládal za pravděpodob né. O mladém Frommerovi, jehož křestní jméno okamžitě zapomněl, nevěděl zhola nic. „Jestli jí nedokážeme zajistit kompenzaci, bude v nejbližších týdnech a měsících nucena žít v garáži kdesi v Schenectady. A možná až do smrti.“ „Na Schenectady není nic hrozného.“ „Klíčové slovo zní garáž, Mele. Kromě toho to bude vý zva. A ty máš výzvy rád.“ „Do jisté míry.“ „Mele!“ zvolal Thom, jenž právě vešel do salonu. „Co tady děláš?“ „Jsem tu jako oběť únosu.“ „Vítej.“ Ošetřovatel se zamračil. „Věřil bys tomu? Jen se na to podívej.“ Znechucené kývnutí směrem k eskalátoru. „Je nom doufám, že ten krám nezničí podlahu.“ „Je to moje podlaha,“ opáčil Rhyme. „Platíš mi, abych ji udržoval v naprosté čistotě. A potom sem přivlečeš dvě tuny železného šrotu.“ Otočil se k foren znímu technikovi. „Něco k jídlu? K pití?“ 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS221605