Použití hnojiv 97
Protože zde převládá dobré provzdušnění, nejsou negativně ovlivňovány další látkové přeměny. Hlouběji ležící vrstva působí příznivě na vlhkostní poměry v půdě a podporuje rozvoj kořenů do hlubších vrstev. Do těžkých půd organické hnojivo „zakopat“ nesmíme, může totiž působit nepříznivě. Zde ho pokládáme při obdělávání půdy na svah posledního zrytého pruhu (obr. 13 dole), takže vzniknou šikmo ležící vrstvy hnoje v půdě. Při pozdějším obdělávání půdy dochází k jejímu dalšímu promíchání. Pro výši a četnost organického hnojení obecně platí, že pravidelné hnojení středními dávkami je účinnější než méně časté vysokými dávkami nebo častější malými dávkami. Organické hnojení se požaduje každé dva roky a jako směrná hodnota se uvádí 30 kg chlévského hnoje nebo 60 kg kompostu na 10 m2 oseté nebo osázené plochy. Totéž platí také pro zelené hnojení, které by mělo být zařazeno ve stejném časovém odstupu. Zelené hnojení je zhruba rovnocenné normálnímu hnojení chlévským hnojem. Při zlepšování půdy před výsadbou trvalých kultur se doporučuje provést silnější organické hnojení, protože později zde už většinou není možné zlepšit intenzivně celou vrstvu půdy. K organickým hnojivům patří také močůvka, ale při jejím použití je třeba respektovat určité zásady (str. 70). Je velmi důležité, aby se dostala do půdy rychle, proto bychom ji neměli v žádném případě aplikovat na zmrzlý povrch.
8.2 Vápnění Přiměřené zásobení vápníkem je pro kvalitu půdy a pro vývoj rostlin velice důležité. Množství vápníku potřebné pro růst rostlin je v půdě většinou k dispozici, k ovlivnění půdních vlastností však často nestačí. Vápnění je nezbytným opatřením pro udržení a zvýšení půdní úrodnosti, zvláště v humidnějších oblastech. Cílem vápnění je dosáhnout a udržet optimální reakci půdy. Vyžadují ho především půdy, které nedosahují optimálních hodnot (meliorační vápnění), ale i půdy pro udržení současného stavu s optimální hodnotou pH (udržovací vápnění). Vápnění nevyžadují pouze půdy s obsahem uhličitanů 0,3 % a více, popřípadě půdy s výrazně vyšší hodnotou pH, než je optimální (více než o 0,5 pH). Optimální reakce půdy závisí na více faktorech, ale v našich podmínkách je rozhodující druh půdy a kultura (orná půda či louky a pastviny). U nás se pro stanovení dávky melioračního vápnění využívá hodnota pH a zrnitostní složení půd. Doporučené dávky mletého vápence (MV) uvádí tabulka 8.1.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220920
98 Hnojení půdy a kompostování v zahradě Tabulka 8.1 Potřeba vápnění Orná půda a ovocné sady Lehká půda
Střední půda
Těžká půda
pH
kg MV/ar
pH
kg MV/ar
pH
kg MV/ar
do 4,5
24
do 4,5
30
do 4,5
34
4,6–5,0
16
4,6–5,0
20
4,6–5,0
25
5,1–5,5
12
5,1–5,5
14
5,1–5,5
17
5,6–5,7
6
5,6–6,0
8
5,6–6,0
10
6,1–6,5
4
6,1–6,5
5
6,6–6,7
4
Vinice Lehká půda
Střední půda
Těžká půda
pH
kg MV/ar
pH
kg MV/ar
pH
kg MV/ar
do 4,5
12
do 4,5
20
do 4,5
26
4,6–5,0
9
4,6–5,0
1
4,6–5,0
18
5,1–5,5
6
5,1–5,5
10
5,1–5,5
12
5,6–6,0
4
5,6–6,5
6
5,6–6,5
8
6,6–6,9
4
Při vápnění dáváme přednost mletému vápenci (dolomitickému vápenci, vápnitému dolomitu), který obsahuje 50 % CaO. Používáme ho na lehkých půdách a dáme mu přednost i na středních a těžkých půdách s menší potřebou vápnění. Vhodná jsou také další vápenatá hnojiva. Pálené vápno používáme hlavně na těžké půdy s velkou potřebou vápnění, dávka je však poloviční oproti mletému vápenci. Důležité pro účinnost vápnění je stejnoměrné rozhození vápenatého hnojiva. Použití vlhkého a hrudkovitého hnojiva vede k tomu, že jsou v půdě velké rozdíly v půdní reakci a tím se vytvoří velmi nerovnoměrný porost. Vápník je v půdě poměrně lehce pohyblivý, a proto zapravujeme vápenatá hnojiva mělce do vrchní části ornice (hráběmi, resp. rozhozením na hrubou brázdu). Hluboké zarytí není vhodné. Vápenatá hnojiva nelze používat společně s chlévským hnojem, protože může dojít ke ztrátám dusíku z hnoje. Rovněž se musíme vyhnout současnému vápnění a hnojení fosforem, protože může přitom docházet k poutání fosforu. Mezi oběma druhy hnojení by měla být pauza 4 až 6 týdnů. Uvedené dávky vápenatých hnojiv nesmíme překročit. Převápnění způsobuje různé nevýhody pro půdu a pro rostliny, především imobilizaci (poutání) stopových prvků, zejména železa. Je mnohem lehčí dostat kyselou půdu přísunem vápníku do příznivé reakce než snížit hodnotu pH alkalické půdy. Respektování tohoto
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220920
Použití hnojiv 99
požadavku je proto velmi důležité. Nevápní se každoročně, ale nejčastěji v 3 až 4letých cyklech na základě rozboru půdy. Vápnění má charakter zásobního hnojení. Nejvhodnějším termínem vápnění je pozdní podzim nebo časné jaro. Přitom musíme dbát na citlivost různých rostlin vůči čerstvému vápnění (viz str. 108). Cílem vápnění je dosáhnout a udržet optimální hodnotu pH půdy.
8.3 Hnojení minerálními hnojivy Zatímco organickými a vápenatými hnojivy zlepšujeme především půdní vlastnosti, minerální hnojiva slouží jako zdroj živin pro rostliny. Pouze když je zásobení humusem a stav půdní reakce v pořádku, mohou být minerální hnojiva plně účinná. V důsledku vysokého obsahu živin a jejich lepší přijatelnosti je účinnost minerálních hnojiv vyšší než organických hnojiv (tab. 8.2). Tabulka 8.2 Stupeň využití živin z chlévského hnoje a z minerálních hnojiv
Chlévský hnůj za 2 až 4 roky
Minerální hnojiva v roce použití
dusík
25 až 35 %
60 až 90 %
fosfor
25 až 35 %
10 až 25 %
draslík
45 až 70 %
45 až 70 %
To znamená, že při minerálním hnojení musíme zohlednit nároky rostlin a také obsah živin v půdě (fosfor a draslík). Pokud není v půdě dostatek živin, jejich přísun zvyšujeme, až je dosažen nejvyšší výnos. Tento nejvyšší výnos závisí na optimálním souladu všech ostatních růstových faktorů. Další zvyšování dávek hnojiv už nevede k dalšímu růstu výnosu, nýbrž k jeho poklesu. Vysoké dávky hnojiv tak automaticky neznamenají vždy vysoké výnosy. Zatímco v zemědělství se pěstují na velkých plochách jednotné porosty plodin, bývá v zahradě na malé ploše značný počet různých druhů rostlin. To musíme při rozborech půdy a při jejich vyhodnocování v zahrádce respektovat. Vyplývají z toho také rozdíly v hnojení oproti zemědělství. Nejsou‑li k dispozici výsledky rozboru na obsah živin, lze předpokládat, že při přiměřeném hnojení zahrádky v posledních letech bude zásoba živin v půdě vyhovující. Při bohatém hnojení pak bude obsah vysoký. Nebyla‑li však v minulosti hnojena, obsah bude nízký. Přesné to však není a spolehlivější jsou výsledky rozboru půdy. Stanovení dusíku v půdě se běžně neprovádí. Této živiny je v půdě v přijatelné formě tak malé množství, že hnojení je vždy nezbytné a vždy účinné. Dávka dusíku se určuje podle požadavku rostlin. Z minerálních hnojiv bývá rostlinami velmi dobře využit, proto se většinou neočekává jeho následné působení až v dalším roce.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220920