kapitola 2.
finanční instituce, jejich produkty a služby
Burzy (cenných papírů) jsou charakteristické vysoce organizovanou formou obchodování a vykazují některá zvláštní specifika:
Způsob obchodování je založen na metodě oboustranné aukce: Jde o organi-
zovaný způsob obchodování, jenž jeho účastníkům umožňuje průběžně měnit (upravovat) nákupní i prodejní obchodní příkazy, a to jak co se týče množství (počtu kusů), tak i cenových dispozic.
K burzovnímu obchodování je potřeba zvláštního povolení: Jedná se o tzv. burzovní licenci, udělovanou burze příslušným regulátorem finančního trhu, případně některým státním orgánem (např. ministerstvem).1
Jednotlivé druhy burzovních obchodů jsou přesně vymezeny: Burzovní licence musí přesně stanovit, s čím smí burza obchodovat, zda může uzavírat pouze obchody promptní (spotové) nebo i některé druhy obchodů termínových apod.
Obchodované předměty se na burzách fyzicky nenalézají: Na burzách se obcho-
dují pouze tzv. zastupitelné předměty, které jsou určitým způsobem standardizovány a jsou proto navzájem zaměnitelné. U cenných papírů se musí například jednat výhradně o tzv. „zastupitelné cenné papíry“, zaručující jejich vlastníkům stejná práva.
Musí být přesně stanovena nejnižší přípustná obchodovatelná množství: Každá burza může mít sice tato jednotková množství /tzv. loty/ jiné velikosti, nicméně je musí mít vždy u všech obchodovaných titulů přesně vymezeny. Tím se určuje, v jakých minimálních množstevních objemech, včetně jejich násobků, lze sjednávat obchody.
Čas a místo burzovního obchodování jsou předem určeny: Burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na určeném místě, k čemuž slouží předem vydaný burzovní kalendář. Předem bývají přesně stanoveny i burzovní hodiny, mimo něž nelze na dané burze obchodovat.
Obchodování na burzách se může účastnit jen přesně vymezený okruh osob:
Jelikož burzy nejsou volně přístupnými trhy, má každá burza stanovena pravidla pro určení institucí a osob, jež jsou tzv. přímými účastníky trhu. Jedná se především o burzovní obchodníky, kteří zde zastupují členské firmy, nebo o burzovní zprostředkovatele (dohodce) jmenované burzou.
Burzy lze členit z různých hledisek, přičemž za nejvýznamnější bývá považováno předmětné zaměření jejich činnosti (neboli členění podle toho, s čím se na nich obchoduje) a dále potom hledisko časové prodlevy ve vypořádávání uzavřených obchodů.
3.5.1 systemizace
burz podle předmětNého zaměřeNí jejich čiNNosti
Z hlediska předmětu činnosti je možno burzy rozdělit na:
Burzy cenných papírů Burzy devizové Burzy komoditní 1
V České republice uděluje burzám povolení k činnosti Česká národní banka.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220914
kapitola 2.
finanční instituce, jejich produkty a služby
3.5.1.1 Burzy cenných papírů Burzy cenných papírů je možno definovat jako relativně samostatné ekonomické, organizační a technické systémy, působící v rámci kapitálového trhu. Představují vysoce organizované sekundární trhy (dlouhodobých) cenných papírů, na nichž se obchodují již dříve vydané veřejně obchodovatelné cenné papíry. Jejich nezastupitelnou funkcí je především to, že se na nich vytvářenými kurzy zpravidla řídí nejen všechny ostatní stejně zaměřené sekundární trhy, ale i trhy primární. Čím jsou jednotlivé burzy významnější, tím se také na nich obchodují kvalitnější a všeobecně uznávanější emise cenných papírů, čemuž odpovídá i velikost objemů uzavíraných obchodů. To následně přispívá ke zvyšování jejich likvidity, zvyšuje prestiž emitentů a současně zpětně příznivě působí na vývoj jejich kurzů. Obecně se má za to, že z mezinárodního pohledu nejvýznamnější burzy dosahují nejenom nejvyšších tržních kapitalizací1 a největších objemů uzavíraných obchodů, ale co je ještě významnější, že se na nich mimo tuzemských cenných papírů obchodují ve velkých objemech i nejkvalitnější cenné papíry prestižních zahraničních firem. Činnost těchto nejvýznamnějších světových burz, kterých ovšem existuje na světě pouze několik,2 potom doplňuje celá řada burz dalších. V první řadě se jedná o tzv. „burzy národní“, jež jsou zřízeny prakticky ve všech zemích a které bývají ještě někdy (týká se to především velkých států) doplněny „burzami regionálními“.
3.5.1.2 Burzy devizové Jde o burzy, na nichž se realizují rozsáhlé nákupy a prodeje jednotlivých měn mezi významnými finančními institucemi, nejčastěji renomovanými bankami. Obchodování se zde také často účastní i banky centrální, často se záměrem devizových intervencí. Na devizových burzách jsou obchodovány především termínové devizové kontrakty.3 Pokud se týká obchodů promptních (spotových), ty jsou v současné době uzavírány většinou mimoburzovně, a to na neregulovaných decentralizovaných OTC-trzích
3.5.1.3 Burzy komoditní Komoditní burzy jsou charakteristické tím, že se na nich obchoduje stejnorodé, neboli zaměnitelné „zboží“ (především jde o suroviny či o výrobní polotovary), jež lze standardizovat a v návaznosti na to i obchodovat bez fyzické přítomnosti. Nejčastěji se ovšem vzhledem ke hmotné povaze obchodovaných komodit jedná o burzy termínové.
3.5.2 čleNěNí
burz z hlediska prodlevy ve vypořádáNí obchodů
Významným kritériem členění burz je též délka časové prodlevy mezi okamžikem uzavření obchodu a termínem jejich skutečného vypořádání. 1 2 3
Tržní kapitalizace burzy se rovná součtu tržních kapitalizací všech na ní obchodovaných emisí cenných papírů, které vypočteme vynásobením počtu emitovaných kusů cenných papírů v každé emisi jejich aktuálním kurzem. Celosvětový význam je všeobecně přisuzován především New York Stock Exchange, International Stock Exchange London, Tokyo Stock Exchange, případně ještě několika dalším burzám. Především se jedná o pevné termínové kontrakty typu futures.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220914
kapitola 2.
finanční instituce, jejich produkty a služby
Pokud se týká členění burz z tohoto pohledu, rozlišujeme:
Burzy promptní (spotové) Burzy termínové 3.5.2.1 Burzy promptní (spotové) Promptní burzy (též označované jako burzy spotové) jsou charakteristické tím, že vypořádání na nich uzavíraných obchodů probíhá s poměrně krátkým časovým odstupem (maximálně několika dnů). Proto na nich obchodují ti, kdo si přejí obchodované instrumenty skutečně nakoupit či prodat.
3.5.2.2 Burzy termínové Na termínových burzách se uzavírají tzv. termínové obchody.1 Ty lze charakterizovat jako kontrakty, jejichž vypořádání se uskuteční až se značným časovým odstupem od jejich uzavření. Z toho vyplývá, že okamžikem uzavření obchodu vzniká kontrakt (instrument), s nímž je až do okamžiku jeho vypořádání možno na téže burze dále obchodovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o obchodování s tzv. odvozenými, neboli derivovanými kontrakty, označují se tyto burzy jako derivátové. Mezi termínovými (derivátovými) burzami rozlišujeme:
Burzy obchodující termínové kontrakty typu „futures“ Burzy opční Burzy termínových kontraktů typu „futures“: Jde o termínové burzy, na nichž
se obchoduje s tzv. standardizovanými pevnými termínovými kontrakty (instrumenty), jejichž podmínky jsou předem stanoveny burzovními pravidly a pro obě dvě strany se stávají závaznými v okamžiku provedení obchodu (spárováním objednávek). Vypořádání uzavřeného kontraktu však proběhne až podstatně později, v termínu určeném burzovními předpisy.
Burzy opční: Na opčních burzách se obchoduje s tzv. standardizovanými opčními, neboli
podmíněnými kontrakty, jejichž vlastník (kupující) má právo v předem dohodnutém termínu (resp. během určitého časového období) zakoupenou opci (představující právo) uplatnit a tím požadovat plnění uzavřeného kontraktu druhou stranou.
4 iNstituce sektoru pojišťovNictví Pojišťovací instituce jsou významnými subjekty finančního systému. Zabezpečují totiž specifické a pro fungování ekonomiky nezbytné činností podporující významně její stabilitu: poskytují ekonomickým subjektům možnost se pojistit a tím zvýšit svoji finanční bezpečnost, vzhledem k velkému objemu obhospodařovaných finančních prostředků mají značný potenciál pro investování na kapitálovém trhu, svou činností napomáhají udržování stability finančního, a tím i ekonomického systému. 1
Termínové (derivátové) obchody budou podrobně popsány v kapitole 7.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220914