3
Sociální a preventivní pediatrie v současném pojetí
3.4.4 Spánek Neodmyslitelnou součástí života dítěte je spánek. Zdravý spánek je znamením jistoty a bezpečí – a pocit jistoty a bezpečí je jednou ze základních psychických potřeb dítěte a člověka vůbec. Když dítě špatně spí, nemůže usnout, často se budí, je neklidné, křičí ze spánku, navozuje to v rodičích pocit napětí, nejistoty a úzkosti. Úzkost, jak víme, se může překonávat agresí, tj. v tomto případě je snaha dítě „uspat“. Je známo, že aktu hrubého násilí vůči malému dítěti se rodiče dopouštějí často právě v situaci, kdy se při jeho nočním křiku či pláči dostanou do stavu akutní úzkosti (někdy i psychického vyčerpání) a převládne v nich tendence bránit se agresí. Pokud špatný spánek dítěte není podmíněn somatickým onemocněním nebo vnějšími rušivými činiteli, je psychologická pomoc založena především na výkladu: Potřeba spánku je u jednotlivých dětí velmi různá a fyziologická norma je velmi široká. Tuto interindividuální variabilitu je nutno prostě přijmout. Spánek je útlumově‑relaxační fáze organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku doprovázené ztrátou vědomí a podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty. Dále dochází k uvolnění svalstva, po většinu doby trvání spánku je snížena tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje. Během spánku se lidem zdají sny – a to, jak se zjistilo cíleným buzením při výzkumu, i tehdy, když si po probuzení žádný sen nevybavují. V průběhu spánku se vyskytují časové úseky, kdy mozek, navzdory převážně útlumovému charakteru spánku, intenzivně pracuje. Spánek nám zabere přibližně třetinu života. Rušení nebo neumožnění spánku vede k potřebě spánku mimo obvyklou dobu a k psychickým potížím, které mohou být mírné, ale i velmi závažné. U pokusných zvířat se zjistilo, že dlouhodobější (dny až týdny) zamezení spánku vede ke smrti. Spánek dospělého člověka obvykle začíná postupným střídáním stadií NREM (Non‑Rapid Eye Movement – fáze charakteristická nepřítomností rychlých pohybů očí) od prvního do čtvrtého. Tento postup je občas přerušen tělesnými pohyby a částečným probuzením. Asi po 70–80 minutách se spící obvykle krátce vrací do třetího nebo druhého stadia a následuje první fáze REM (Rapid Eye Movement – fáze charakteristická rychlými očními pohyby), která trvá asi 5–10 minut. Délka celého cyklu od začátku prvního stadia NREM až po ukončení první fáze REM činí asi 90–110 minut. V typických případech se tento cyklus opakuje čtyřikrát až šestkrát za noc a v každém následujícím cyklu se třetí a čtvrté stadium NREM zkracují, zatímco narůstá délka fáze REM. Přesný průběh spánkového cyklu je u každého jedince odlišný a mění se i s věkem. U novorozenců tvoří fáze REM 50 % celkové doby spánku a v několika ohledech se výrazně liší od spánku dospělého jedince. Podíl spánku REM na celkové době spánku se rychle snižuje přibližně do věku 4 let, kdy tvoří kolem 20–25 % a zůstává v tomto rozpětí po celý mladší věk dospělosti. Ve vyšším věku REM postupně klesá k 15–20 %. U mladých dospělých osob tvoří fáze REM 20–25 % celkového množství spánku, třetí a čtvrté stadium NREM asi 15–20 % a první stadium NREM asi 5 %. Největší část spánku probíhá ve druhém stadiu (kolem 50–60 %).
74
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220727
Zdraví dětí a dospívajících – faktory ovlivňující zdraví
3
NREM fáze spánku V průběhu NREM spánku je aktivita neuronů celkově nízká. To se odráží v nízké úrovni metabolismu a nízké teplotě mozku. V této fázi dochází také k tělesné regeneraci, která je zajišťována optimálními podmínkami pro syntézu základních proteinů. Přechod z bdění do spánku NREM je charakteristický postupně se zpomalující frekvencí a prokazatelným záznamem na EEG. Podrobnější analýza průběhu EEG vln napovídá, že NREM fáze sestává ze čtyř stadií o různé hloubce spánku. REM fáze spánku V průběhu REM stadia dochází k náhlému výskytu očních pohybů, jež trvají 10–20 sekund. V průběhu REM spánku je člověk téměř strnulý, ušetřen je pouze srdeční sval, bránice, okohybné svaly a hladké svalstvo. Při REM fázi začne člověk těžce a nepravidelně dýchat. Jeho srdeční frekvence se zvyšuje na hodnoty, které odpovídají bdělému stavu. Probudit člověka v REM fázi je obtížnější než v ostatních spánkových stadiích. Dochází k úbytku svalového napětí, což je patrné v uvolnění obličeje spícího. Změny průtoku krve vyvolávají u mužů erekci a u žen prokrvení vaginální oblasti. Autonomní nervový systém se projevuje značnými nepravidelnostmi v pulzu, dýchání a hodnotách krevního tlaku. Mozek má zvýšenou spotřebu kyslíku, což ukazuje na regenerativní funkci spánku pro centrální nervovou soustavu. Zjistilo se, že náhlé pohyby, kterými spící jedinec mění svou polohu, se objevují zpravidla těsně před nebo těsně po REM fázi spánku. V průběhu REM fáze probíhá velká většina snů. V této fázi spánku jsou sny výrazné až mimořádně živé a mívají bizarní a nelogický charakter. O REM fázi spánku je prokázáno, že je fyziologicky podstatou snové činnosti, a někdy bývá nazývána také D‑stav (z angl. dream – sen). Srovnání spánku REM a NREM vedlo k tomu, že někteří vědci přestali REM stadium považovat za spánek a označují ho spíše za třetí stav existence mimo stav bdění a NREM spánek, někdy označovaný jako paradoxní spánek. Spánkový rytmus Mezi lidmi existují rozdíly v úrovni ranní aktivity. Člověk aktivní po ránu se označuje jako „ranní ptáče“, zatímco člověk, jehož aktivita vzrůstá odpoledne a večer, se nazývá „noční pták“ (též „sova“, z angl. owl) (Hughes, 1999). Tyto rozdíly nejsou pouze subjektivní. Srovnávací studie těchto dvou typů vedly k závěru, že se liší v několika důležitých momentech. Například ranní ptáčata mají větší produkci adrenalinu než noční ptáci, což se u nich projevuje celkovou aktivační úrovní. Vrcholu své tělesné teploty dosahují během dne o něco dříve než noční ptáci. Tyto rozdíly v aktivitě a tělesných stavech mohou výrazně ovlivňovat chování i výkonnost. V ranních hodinách se zvyšuje tělesná teplota, produkce hormonů a celková aktivita. Dlouhý dopolední spánek vede k útlumu metabolických procesů. Po probuzení je člověk celý zbytek dne utlumený a omámený. Spánek je odpradávna považován za něco mimořádně důležitého a rozhodujícího. Dodnes se říká „vyspíme se na to“ nebo „ráno je moudřejší večera“. Mnoho lidí věří, že ve spánku nás může ledacos dobrého napadnout a spasit nás. Spánek je neoddělitelnou a nutnou součástí života každého člověka. Co by odpověděla většina lidí na dotaz, co pro ně znamená spánek? Pravděpodobně to, že spánek je ve 24hodinovém rozvrhu etapou klidu, odpočinku a čerpání energie do dalšího dne. 75
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220727
3
Sociální a preventivní pediatrie v současném pojetí Spánek má svou stavbu, strukturu, v níž se střídají fáze REM a NREM. Spánek NREM má čtyři stadia a každá z těchto etap má vlastní funkci. Existují vědecké důkazy, že ve spánku se uchovává energie. Základní metabolismus se sníží o 5–25 %, klesne spotřeba kyslíku, srdeční aktivita a tepová frekvence, nižší je tělesná teplota i hladina cukru v krvi. K nejnižšímu metabolickému obratu dochází v hlubokém spánku (třetí a čtvrté stadium NREM‑fáze). U lidí s vyšší tělesnou aktivitou během dne se energetický pokles v hlubokém spánku projeví výrazněji, což znamená, že se zmnoží spánek, který dokáže v těle uchovat zbytek energie. Hluboký spánek obecně pomáhá regenerovat celé tělo v obdobích nemoci, hladovění nebo růstu. Spánek má význam i pro psychickou kondici. Po delší době zkráceného spánku se zhoršuje soustředění, objevuje se točení hlavy, slabost dolních končetin nebo žaludeční nevolnost. Ve spánku, zejména v REM‑fázi, se fixuje paměťová stopa, REM‑spánek posiluje paměť. Člověk, který se učí před spaním, si po probuzení lépe vybaví informace a déle si je udrží v paměti než jedinec učící se v ranních hodinách. Mentální výkon se snižuje při dlouhodobě nekvalitním spánku. Nejdelší bdělost, která nesníží mentální výkon, je při dostatečné motivaci šestatřicet hodin. Spánková deprivace nemusí snižovat mentální aktivitu. Mozek se snaží nahradit nedostatek spánku zmnožením zejména hlubokého a REM‑spánku, někdy na úkor prvního a druhého stadia NREM‑spánku. Zhoršení psychické kondice často souvisí spíše s nevhodnou léčbou než s nespavostí. REM‑fáze má pravděpodobně význam pro zrání dětského mozku. Spánek plodu v 6. měsíci je z 80 % tvořen REM‑spánkem; tento podíl do 20. roku života postupně klesá na 25 % a toto číslo se potom již příliš nemění. Existuje hypotéza, že v REM‑spánku se v těle matky uvolňují a trénují pohyby těla, které dítě po narození provádí zcela bez potíží. Zjednodušeně řečeno spánek je opakem bdělosti, takže považujeme‑li bdělost za aktivní děj, můžeme spánek považovat za děj pasivní. To jistě platí při pohledu zvenčí. Ve spánku se ale aktivně dějí věci, které vidíme až v bdělém stavu. Některé „noční aktivity“ nesouvisejí se spánkem, ale jsou vázány na 24hodinový cirkadiánní rytmus, který je zvnějšku ovlivňován střídáním světla a tmy a zevnitř naším interním pacemakerem. Kolik spánku člověk potřebuje Průměrná doba spánku dospělého člověka by se měla pohybovat kolem osmi hodin – toto tvrzení ale neplatí všeobecně. Potřeba spánku je individuální, primárně geneticky daná. Někomu stačí i pět až šest hodin, neboť umí spát „rychle“, tedy dostatečně hluboce (delta‑spánkem). Potřeba spánku se mění s věkem a vlivem vnějších i vnitřních změn. Stárnutím se doba spánku do určité míry zkracuje a současně přibývá spánkových poruch. Čím jsme starší, tím je spánek kratší a lehčí, tím častěji a na delší dobu se v noci probouzíme, tím rychleji se uskutečňuje přechod z jednoho stadia spánku do druhého, tím nepravidelnější jsou spánkové cykly. Subjektivně vnímaná nespavost je dána nedostatkem hlubokého spánku delta (nejhlubší stadium spánku) a časným probouzením. Experimentálně se zjišťovalo, jak dlouho člověk vydrží beze spánku bez následků na zdravotní stav. Dobrovolník bděl s vypětím všech sil 265 hodin. Nejdelší bdělost, která ještě neovlivní duševní výkon, činí asi 36 hodin, po uplynutí tohoto času výkonnost nespícího nezadržitelně klesá. Nekvalitní spánek má důsledky pro lidi každého věku. Více než třetina dětí trpí různými poruchami spánku, jako jsou noční pocení, předčasné probouzení, přerušo76
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220727