Jak prokouknout druhé podle výrazu tváře
18. subtilní exprese: roztažení rtů do stran
Neutrální výraz obličeje
Roztažení rtů do stran
Roztažení koutků úst do stran může být znamením mírného nebo kontrolovaného strachu. Protože se tento pohyb často objevuje také při bolesti, může ukazovat i to, že dotyčná osoba pociťuje něco nepříjemného. Nemusí se jednat o tělesnou bolest, protože bolest může být spuštěna také psychicky (srov. s kapitolou 3.5 Bolest aneb Když cena bolí…). Tento výraz tváře mají lidé například i tehdy, je-li jim položena otázka, jejíž zodpovězení považují za obtížné. Pokládat něco za těžké může mít dvojí důvod: buď z toho máme strach, nebo to shledáváme nepříjemným (bolestivým). Krásný příklad této exprese nám nadělila německá spolková kancléřka Angela Merkelová v prosinci 2012. Na sjezdu strany CDU řekla: „Také mně už někdy satirický pořad promluvil přímo z duše, jak se říká: Bůh stvořil FDP6 snad jen proto, aby nás zkoušel.“ Bezprostředně po této větě následovala rychlá mikroexprese trvající asi 200 milisekund, vyjádřená přesně týmž pohybem, jaký je popsán výše. Mohlo to být znamení, že si v tom okamžiku byla trochu nejistá, jak asi tato výpověď může být pochopena. Jestliže se k tomuto pohybu připojí zvednutí horních očních víček, jedná se díky kombinaci výrazů o spolehlivé znamení strachu. FACS kód pro pohyb této subtilní exprese je: 20 6 Freie Demokratische Partei – Svobodná demokratická strana je německá liberální politická strana (pozn. překl.). 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220489
3. Mimický kód: klíč k mimice
3.7 Co prozrazují zornice? Vegetativní neboli autonomní nervový systém kontroluje vedle našich ústředních životně důležitých funkcí, jako jsou srdeční tep, dýchání, krevní tlak, trávení a látková výměna, také vnitřní oční svaly, a tím reakci zornic. Sval musculus sphincter pupillae (způsobuje zúžení zornic) je řízen parasympatickými nervy, musculus dilatator (způsobuje rozšíření zornic) je ovládán nervy sympatickými. Parasympatikus a sympatikus jsou dvě hlavní větve našeho autonomního nervového systému. Obrazně řečeno, sympatikus je plynový pedál a parasympatikus brzda naší nervové soustavy. Sympatikus například zrychluje srdeční tep, zatímco parasympatikus jej zpomaluje. Aktivita sympatiku se tedy projevuje při nárůstu psychofyzického podráždění, aktivita parasympatiku pak při jeho poklesu. Sval rozšiřující zornice, musculus sphincter pupillae, je prostřednictvím sympatiku také nepřímo propojen s limbickým systémem. Z tohoto důvodu jsou zvětšující se zornice velmi spolehlivým znamením vzestupu emocionální účasti člověka. Na rozdíl od mimiky nám však reakce zornic nepřináší žádnou zpětnou vazbu ohledně specifických emocí. Lze z ní pouze vyvodit, zda je emocionální účast přítomná, nebo nikoliv. Při přetížení našeho organismu rozšiřující sval ochabne a pupila se zúží. Z toho vyplývají následující reakce zornic: • Zornice se rozšiřují při emocionální účasti (pozitivní a negativní) a při zájmu/ pozornosti. • Zornice se zužují při nezájmu, únavě a přetížení. • Je třeba brát v úvahu, že panenky reagují rovněž na změny osvětlení. Toto přizpůsobení šíře zorniček rozdílným světelným poměrům se nazývá pupilární reflex. Rozšířením zornic při nedostatku světla, resp. jejich zúžením při velkém množství světla, regulujeme dopad světla na sítnici.
TIP PRO PRAXI – Mimický kód: Proveďme si malý experiment. Prosím, nedívejte se nyní na své hodinky a odpovězte na následující otázky: Máte na svém ciferníku číslice, nebo ne? A pokud ano, jaký druh číslic? O. K., máte odpověď? Potom krátce ověřte, zda je správná. Pro mnoho lidí je obtížné odpovědět na tuto otázku, ačkoliv se na své hodinky podívají v průběhu dne nesčetněkrát. A nyní prosím řekněte – opět aniž byste pohlíželi na hodinky – kolik hodin přesně bylo v okamžiku, kdy jste se na ně dívali. Jestliže na tom budete jako většina lidí, pak jste předtím nedávali pozor na časový údaj, protože vaše zaměření bylo jiné. S reakcí zornic je to podobné. Díváme se někomu do očí, ale obvykle ne přímo na zornice. Avšak stačí nám k tomu pouze změnit zaměření pohledu. Trénujte proto v příštích třech týdnech u každého člověka, se kterým budete hovořit tváří v tvář, své soustředění na jeho zornice. Vznikne
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220489
Jak prokouknout druhé podle výrazu tváře
z toho nový zvyk. Zatím se nezabývejte změnami jejich velikosti; nejprve nám půjde o to, abyste si zvykli je vědomě vnímat. Cvičte své pozorovací schopnosti především v běžných situacích všedního dne. Například když jsme se o Velikonoční neděli ráno s našimi dcerkami – je jim tři a pět let – ještě choulili pod peřinou, řekl jsem: „Co kdybychom teď vstali? Určitě už tu byl velikonoční zajíček a schoval tu dárky!“ Zcela automaticky se jim zvětšily zornice a následovalo hlasité „Jooooooo!“ Díky cvičení pozornosti při těchto malých, ale emocionálně nabitých každodenních situacích budete podstatně preciznější a pozornější při rozhovorech, kde profesionálně využíváte svou schopnost vnímat.
3.8 Co mimika prozrazuje o naší osobnosti? Je pochopitelné, že kultura, v níž jsme vyrostli, a naše osobnost ovlivňují naše vyjadřování emocí, to znamená způsob a četnost, s jakou – vědomě či nevědomě – dáváme najevo určité pocity. To potvrdily i vědecké výzkumy. Sedm základních emocí má sice napříč kulturami stejné projevy, avšak existují rozdíly ve způsobu a četnosti, jak jsou mimicky vyjádřeny. Tyto rozdíly závisí na sociálních a kulturních aspektech. Projevuje se například hněv otevřeně, ba dokonce se jeho výraz zesiluje, nebo se člověk pokouší expresi hněvu oslabit či zcela potlačit? Způsob zacházení s přicházejícími pocity a jejich vyjádření nám poskytuje cenné informace o kulturním pozadí a osobnosti člověka.
3.8.1 Facial Display Rules: sociální výrazová pravidla Studii, jež přinesla základní standardy pro posuzování kulturních vlivů na mimiku, provedli v roce 1972 Paul Ekman a jeho kolega Wallace Friesen. Ukazovali při ní Američanům a Japoncům filmy s negativním obsahem – například zobrazující nehody – a pozorovali jejich výrazy tváře. Výzkum probíhal ve dvou kolech: V prvním se osoba během promítání filmu nacházela v místnosti sama, v druhém kole byl přítomen vedoucí pokusu. U japonských účastníků se objevil překvapivý fenomén, pokud byl výzkumník v místnosti. Mnohem častěji než Američané se totiž v tomto případě pokoušeli zakrýt své negativní pocity úsměvem. Tak byla odhalena sociální pravidla pro výrazy tváře – Facial Display Rules. Ta regulují naše vyjadřování emocí v mezilidských vztazích. Ale jak tato výrazová pravidla vznikla? My všichni si v dětství vyvíjíme celý vlastní komplex pravidel týkajících se vyjadřování pocitů. Tato pravidla jsou ovlivněna sociálním systémem, v němž vyrůstáme, a určitými větami, které slýcháme, jako například „Indián nezná bolest“ nebo „Neprotahuj pořád obličej, zasměj se také někdy!“. To má potom 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220489