protože podle všeho se z nich vyvinula celá odvětví se silnými lobbistickými týmy a firmami, v jejichž čele stojí velcí přispěvatelé na volební kampaně. K řešení obecných ekonomických problémů musíme začít s přestavbou průmyslových odvětví, aby obstála v konkurenci s cizími podniky a aby vytvářela skutečná pracovní místa. Vládní statistické údaje jsou upravovány tak, aby čísla vypadala velice pěkně, ale v reálném životě je situace strašlivá. Podíváte-li se na stav nezaměstnanosti, objevují se zde dvě závažné proměnné. Jednou z nich je podíl těch, kdo už to vzdali a z pracovního trhu se vyčlenili. Ti už ani nejsou zařazováni mezi nezaměstnané. Takzvaná míra zapojení do práce, jež se týká těch, kdo zůstali na pracovním trhu, je nejnižší za téměř čtyřicet let. Takhle nízká nebyla od dob, kdy zemi řídil prezident Jimmy Carter. Za jeho vlády se země dostala do inflační spirály, při níž úroková míra přesáhla 20 %. Vezmete-li v úvahu také velký počet lidí s pracovním místem, ovšem na zkrácený úvazek, skutečná míra nezaměstnanosti se vyšplhá vysoko nad 10, ne-li 20 %. Vím, že mnozí moudří finanční odborníci zpochybňují vládní hodnocení trhu práce a statistiku, kterou vláda vydává. V každodenním životě vidíme u svých přátel a sousedů, že je na tom pracovní trh nadále velice špatně, přičemž zeštíhlování je pořád oblíbený lidový výraz pro činnost podniků, které se snaží co nejvíce nafouknout cenu svých akcií. Ve prospěch jiných zemí neztrácíme jenom pracovní místa. Jsme svědky toho, jak v cizině mizí celá průmyslová odvětví. Američané chtějí pracovat, v této zemi máme vynikající pracovní morálku. Potíž však tkví v tom, že pokud mladí 103
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220417
shánějí první slušnou práci, žádnou nenajdou, a totéž platí o těch, kdo o své pracovní místo přišli a hledají nové. Pracovní místa tu prostě nejsou. Vypařila se! Určitě jsem v podnikání sehrál svou roli. Vím, jak vytvářet pracovní místa. Za svého působení jsem jich vytvořil desetitisíce. Pro mne dnes pracují tisíce lidí a četné další tisíce jsou zaměstnány v podnicích, které vlastním ještě s dalšími společníky. Jsem zapojen doslova do stovek firem, z nichž téměř všem se daří skvěle a stanovují nová měřítka a rekordy. Patří k nim všechno – od stáčírny pramenité vody až po vinice. Spravujeme lední kluziště, natáčíme televizní programy, vyrábíme kožené zboží, vyvíjíme parfémy a patří nám nádherné restaurace. Ovšem jádrem našeho chleba vezdejšího jsou stavební podniky a nemovitosti. Vlastníme, stavíme, spravujeme nebo pronajímáme četné krásné budovy všeho druhu. Jedno však mají mé různorodé podniky společné: vesměs pomáhají poskytovat lidem pracovní místa. Stavím-li dům nebo buduji-li golfové hřiště, vznikají tak pracovní místa pro stavební dělníky a pro všechny firmy dodávající materiál – od podlahových krytin až po osvětlovací zařízení. Jsou to dobrá pracovní místa. Jakmile je dům hotov a lidé se do něj nastěhují, nebo hrají-li lidé na jednom z mých golfových hřišť, případně pokud bydlí v hotelu, dodáváme obslužný personál, aby všechny tyto podniky udržel v chodu. To jsou další dobrá pracovní místa. Totéž platí v případě, že své zboží nechávám vyrábět v Číně, Mexiku či dalších zemích. Leckdo mě napadá, že se 104
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220417
dožaduji, abychom si na tyto země stěžovali, přitom si v nich nechávám vyrábět zboží. Moje odpověď zní: Jsem realista. Jsem zapojen do konkurence. Pokud pracuji na nějakém podnikatelském projektu, usiluji o co největší zisk. Ale měli bychom podnikatelské prostředí natolik změnit, aby výrobci dosahovali nejlepších zisků přímo tady v USA. V dnešní době to tak ovšem nefunguje. Potřebujeme legislativu, která dá americkým podnikům daňové priority a finanční podporu, aby v naší vlasti uplatňovaly více ze své techniky a přemístily sem více ze své průmyslové výroby. Musíme určitým zemím zabránit, aby svou měnu de‑ valvovaly, jak se jim zlíbí. Jsme domácí mužstvo, tudíž máme mít výhodu. Jak tedy získáme zpět pracovní místa, o něž jsme přišli ve prospěch jiných zemí? Odpověď zní: Začněme sjednávat lepší obchodní dohody se svými „spřátelenými” partnery. Musíme dostat zpět pracovní místa z takových zemí, jako je Čína, Japonsko a Mexiko. Musíme si dupnout a být tvrdí. V příliš mnoha ohledech vyklízíme největší trh na světě – amerického spotřebitele. Ford nedávno oznámil, že v Mexiku staví továrnu za dvě a půl miliardy dolarů. Nabisco přesunuje jednu velkou továrnu z Chicaga do Mexika. Jedna německá automobilka měla v úmyslu postavit závod v Tennessee, ale pak si to rozmyslela a místo toho jej buduje v Mexiku. Jak k tomu přijdeme? Kolik dobrých pracovních míst jsme ztratili jenom v případě těchto dvou zakázek? Kolik dalších 105
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220417