„To je kravina,“ namítl Donnelly. „Jistěže je,“ souhlasila Marilyn, „ale nabízí se to. Na čem je ta verze postavená?“ Terrence byl už třetím Donnellym, který Marilyn zaměstnával. Na první pohled vypadala jako laskavá babička, ale ve skutečnosti byla tvrdá jako skála. „Nina si něco zapsala do tabletu,“ řekl Serža. „Je to celkem nevinné, ale dokážu si představit, že by si to někdo mohl špatně vykládat. Požádal jsem policii, aby mi udělala kopii.“ Podal Donnellymu list papíru. Kongresman obsah chvíli studoval a pak řekl: „No a?“ Teď si papír v rychlosti prohlédli Marilyn s Thomasem. Stálo tam: Naučit se surfovat. Podniknout takovou tu výpravu na běžkách, jak se jede od boudy k boudě a v každé si uděláš krátkou zastávku. Udělat si potápěčský kurz. Naučit se to aspoň tak dobře, abych mohla hledat ztracené poklady. Zapojit se do záchrany nějakého ohroženého druhu (pokud možno něco roztomilého – jsem pitomá? – ano, jsem, ale stejně chci, aby to bylo roztomilé). Děti? Ano, ale jenom dvě, a ne že je budeš sekat jak Baťa cvičky až do pětatřiceti. Tango v Argentině. Zúčastnit se archeologických vykopávek. Udělat něco, co má smysl. „Jak v tomhle někdo může vidět uprchlou nevěstu?“ divil se Donnelly. „O vás se tam vůbec nemluví,“ vysvětloval Serža. „Ani o svatbě nebo líbánkách. A to, co tam napsala, by se 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220228
dalo vysvětlovat jako nespokojenost s tím, kam se její život ubírá. Ten seznam lze číst jako touhu uniknout ze zlaté klece, aby se mohla věnovat té své škále aktivit.“ Donnelly vrtěl hlavou. Nezdálo se mu to. „Jak vůbec víme, kdy si to Nina zapsala? Klidně by to mohl být nějaký dávný seznam.“ „Podle policie to napsala během letu na Aljašku.“ „Můžeme to vysvětlit jako součást líbánek,“ navrhla Marilyn, „a dalších budoucích dovolených, které jste společně plánovali.“ „Nevzpomínám si, že bychom se někdy o některé z těch věcí bavili.“ „Možná doufala, že vás přesvědčí, abyste některé z těch položek podnikl s ní,“ řekl Howard. Z úst Nevěřícího Tomáše to nikomu neznělo příliš přesvědčivě. „Nina chtěla jet do nějakých teplých exotických krajů,“ řekl Donnelly. „Nicméně jste se ještě nedohodli na destinaci,“ namítla Marilyn. „To samo o sobě nic neznamená,“ trval na svém Donnelly. Serža se ve své sedačce zavrtěl. Donnelly z toho vycítil, že je nesvůj. „Máte snad ještě něco?“ „Určitě o nic nejde,“ ujišťoval ho Serža, „ale znáte média.“ „Ušetřete mě té omáčky.“ „Během letu ze Seattlu do Fairbanksu seděla vedle Marka Cunninghama, výkonného ředitele ExxonMobilu. Nina mu údajně řekla, že do Fairbanksu letí za zábavou, a ne pracovně.“ „Nejspíš si chránila soukromí,“ pronesl Donnelly. „Podle Cunninghama Nina také řekla, že jede na sraz s nějakým člověkem ze studií a že se chystají na dlouhou okružní jízdu. Nebyla sice konkrétní ohledně 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220228
pohlaví tohoto spolužáka, ale Cunningham získal dojem, že je to muž a že by to mohl být nějaký bývalý přítel.“ „Do prdele s bývalým přítelem!“ vybuchl Donnelly. „To vám musím připomínat, že Nina chodila na Smithovu akademii? To je vysoká škola pouze pro ženy!“ Kongresman nevěřícně zavrtěl hlavou. „To jsme tak akorát potřebovali. Je to výbušné. Odvádí to pozornost. Pokud by to mělo vyplout na povrch, musíme se s tím okamžitě konfrontovat a zadusit to v zárodku. Všichni se musíme soustředit na jediný cíl a tím je Nina. Někdo ji unesl. A někdo další si musel něčeho všimnout.“ Otevřel ústa, ale znovu je zavřel. Posádka vozu předstírala, že si nevšimla jeho chvějících se rtů.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS220228